SR, Víglaš: pohádkový zámek - VIDEO

Víglaš má výhodnou polohu mezi poměrně velkými městy, jako jsou Zvolen nebo Dětva, a tak není žádný problém se sem dostat. My jsme jeli autem, ale určitě stojí za zvážení i jízda vlakem, která poskytuje nevídané pohledy na malebný region Podpolaní.

Cestou k Víglašskému zámku jsme si procházeli jeho historii, která je více než zajímavá. Dozvěděli jsme se, že počátky obydlení skalního bradla sahají již do raného středověku, kdy se zde nacházelo slovanské hradiště. Později zde vznikl klášterní objekt. První písemné zmínky o budování samotného zámku sahají do dob Ludvíka I. Postupem času tento historický monument dokončil uherský král, římsko-německý císař i český král Zikmund Lucemburský, který ho přestavěl na lovecký zámek. Spolu s manželkou Barbarou Celjskou zde založil Řád draka a zámek se stal místem setkávání jeho přívrženců. V průběhu dějin se stal Víglašský zámek místem oddechu, o čemž svědčí dokumenty pocházející z dob vlády krále Matyáše Korvína. V druhé polovině 16. století sehrál zámek významnou roli v protitureckých bojích, což se projevilo i v dostavbě opevnění se čtyřmi nárožními věžemi. Zámku se zmocnili i povstalci, spravovaly ho feudální rodiny a na jistý čas patřil k panství Csákyových nebo Esterházyových, kteří ho přestavěli na hradní zámeček. Pokud nahlédneme do novodobé historie, tak největší ránu zámek utrpěl během osvobozovacích bojů druhé světové války. Od roku 1945 byl víceméně ruinou. Roku 2009 jej od obce odkoupila soukromá společnost, která ho zrekonstruovala do dnešní úchvatné podoby.

Obnova zámku byla pod dohledem odborníků z památkového úřadu, a také proto si zachoval statut národní kulturní památky. Hned po příjezdu jsme konstatovali, že přeměna historického zámku na kongresový hotel The Grand Vígľaš**** s poskytováním wellness služeb je unikátem. Ptáte se proč? Důvodů je více. Ty nejzákladnější pro nás byly, že se zachránila památka, oživila se její historie a široká veřejnost dostala možnost proniknout do míst, která by jinak dnes už neexistovala.

Po našem příjezdu jsme zamířili na recepci. Z nabídky ubytování, která obsahovala pokoje Classic, Superior a Deluxe, jsme si vybrali tu, která nám nejvíce vyhovovala. V nabídce byly i luxusní apartmány. Cestou jsme vyhládli, a tak jsme se po ubytování přesunuli do restaurace Anjou Court, která nás hned při vstupu ohromila grandiózní výzdobou a krbem s reliéfní řezbou římsko-německého císaře Zikmunda Lucemburského. Vybrali jsme si jednu z nabízených královských specialit a alespoň na chvilku se ocitli v období „světlého“ středověku. Po dobrém obědě jsme si odskočili na kávičku do hradní kavárny krále Ludvíka I. a v pohádkovém prostoru rozjímali o našich výletech.

Přiznáme se, že kromě kávy jsme si dali i koláček a postupně se přesunuli na nádvoří. Tam nás ohromil suvenýrový obchůdek s galerií, historické dělo a informace o možnosti prohlídky zámku. Měli jsme štěstí, protože jsme vystihli určený čas prohlídky. Ty se organizují vždy v 11.00, 13.00 a 15.00 hodin. Co všechno jsme viděli a dozvěděli se, prozrazovat nebudeme, ale pokud se na zámek dostanete, prohlídku určitě nevynechejte.

Hotel nám nabízel bohaté možnosti využití volného času. Od jízdy na koních přes adrenalinové sporty až po výlety do přírody. Během roku se zde koná i mnoho zajímavých akcí. Ale my jsme tentokrát dali přednost odpočinku a zamířili jsme do wellness královny Barbary. Zaplavali jsme si v 10metrovém bazénu s protiproudem, zbavili se stresu ve vířivce a načerpali síly z masáží a saun. Cítili jsme se jako v ráji.

Po všech procedurách jsme byli příjemně unaveni a zralí do postele. Výlet na Víglašský zámek jsme si užili. Byl pro nás spojením poznávání, obdivu a relaxace, což při našich toulkách Slovenskem nenacházíme často. Cenově nás to nezruinovalo a alespoň na chvilku jsme se cítili jako králové. Pokud budete mít možnost nebo pojedete kolem Víglaše, určitě se v zámeckém hotelu The Grand Víglaš**** zastavte. Uvidíte, že neprohloupíte.

GPS: 48°33'19.2"N 19°17'57.9"E

Text: Oskár Mažgút

Foto: The Grand Vígľaš****, grandviglas.com

Překlad: Stanislava Waniová