SR, Voderady: zeměpanská vesnička – VIDEO

Procházku po obci začínáme na konci Trnavské ulice, kde se nachází Hoferský kříž. Jedná se o dřevěný kříž s postavou ukřižovaného Krista. Umístěn je vedle cesty směřující do Hrnčiaroviců.

Od Hoferského kříže se vracíme zpět do obce a po pravé straně se zastavujeme u kaple svatého Vendelína. Její původ sahá pravděpodobně do 18. století a renovovaná byla v roce 1995. Vedle křižovatky ulic Trnavská, Cíferská a Podhájska se nachází klasicistní socha svatého Silvestra z roku 1800.

V těsné blízkosti centra obce se nachází obrovský park, který v minulosti patřil k evropským unikátům. Najdete zde totiž několik cizokrajných dřevin, například sofort, katalpu, ginko, liliovník atd. V blízké budoucnosti se plánuje revitalizace tohoto přírodního skvostu, po které zde bude zřízena botanická naučná stezka.

Pozornost si zaslouží i několik stoletých dubů v lesíku za parkem, ale nepsanou dominantou parku je umělá jeskyně (grotta) s krápníkovou výzdobou, kterou navrhl Bernhard Petri. Kdysi sloužila jeskyně jako místo osvěžení, úkryt i sklad potravin. V současnosti prochází rekonstrukcí, která esteticky obohatí tento přírodní prostor.

Na vyvýšenině z pravé strany parku se vypíná 12metrový obelisk s latinským nápisem: NATURAM PINXISSE PARUM EST, NISI PICTA VENUSTE RIDEAT, ET LAETOS OSTENDAT SPLENDIDA VULTUS. VETUSTAS AVORUM SEDES SUO RESTITUIT NITORI 1794. C.F.Z. Kousek opodál stojí i kaple Panny Marie. Za zmínku určitě stojí i zřícenina hradu.

Absolutní dominantou obce je zámek, o kterém dodnes nevíme, kdy byl postaven, ani kdo ho postavil. Na jeho starobylost poukazují zejména klenby jeho přízemí, které se datují do 17. století. Z dějin víme, že na zvelebování této nádherné stavby se podílel jeden z nejvýznamnějších uherských šlechtických rodů – Zichyové. V prvním popisu od Matěje Bély z roku 1736 se píše, že zámeček je ve špatném stavu. I oznámení bratislavské župy z roku 1736 uvádí, že je ve špatném stavu. Naštěstí momentálně probíhá rozsáhlá a citlivá rekonstrukce, jejímž výsledkem by mělo být částečné zpřístupnění zámku veřejnosti, a to již během příštího léta.

Před zámečkem se nachází socha světice na podstavci s hvězdami kolem hlavy z roku 1864. Pokud se vydáte cestou do Pavlic či polní cestou do Velkého Grobu, natrefíte na neorománskou kapli Nejsvětější Trojice z roku 1869.

Další z neodmyslitelných pozoruhodností je kostel sv. Ondřeje z roku 1692, který stojí na centrálním náměstí. Jde o farní barokní jednolodní kostel s třípatrovou kostelní věží. Nad vchodem je kamenný erb rodu Baranyai s kartuší. Zajímavostí je, že erb je osazen hlavou dolů, což v heraldice znamená zánik užívání erbu rodem (jedním z důvodů by mohlo být vymření rodu).

Z boku kostela se nachází rokoková a kamenná kalvárie z roku 1772 a napravo je umístěn pomník na památku padlým vojákům v 1. světové válce. Za kostelem je malá, ale pěkně upravená zahrádka a nalevo se nachází jeskyně Lurdské Panny Marie. Parčík doplňuje i budova fary, na jejíž fasádě je umístěna pamětní tabule věnovaná kaplanovi a slovenskému překladateli učebnic Andreji Kubinovi.

Na Hlavní ulici směrem k hřbitovu stojí socha sv. Floriána z roku 1840. Samotný hřbitov nabízí k vidění ústřední kříž z roku 1796 i relativně nové sousoší s motivem Pána Ježíše v Getsemanech.

Pokud se ze hřbitova vrátíte zpět do centra obce, všimněte si pamětního kamene věnovanému právě Janu Koniarkovi. Nachází se již ve zmíněném parku s jezírkem a fontánou.

GPS: 48°16'36.0"N 17°33'30.4"E

Text, foto, video: Pavol Jemala, Slovensko zdola 

Hudba: Pixabay - Scandinavianz

Překlad: Stanislava Waniová