SR: Vysoké Tatry - zapomenuté Bystré sedlo

Mlynická dolina

Ještě za svítání nás příjemně drkotající vůz ozubnicové železnice (tzv. „zubačky“) dopraví ze Štrby, rychlíkové stanice ležící na železničním koridoru Žilina – Košice, do lůna turistického ruchu na Štrbském Plese. Od stanice se vydáme po silnici mírně doprava, okolo plesa, směrem ke sportovnímu areálu se skokanskými můstky. Cestou se napojíme na žlutou turistickou značku, kterou po většinu dne nespustíme z očí. Projdeme tak jednosměrnou okružní trasu, jež stoupá Mlynickou dolinou k Bystrému sedlu a následně schází k ústí Furkotské doliny. První část naší přibližně sedmihodinové túry vede po relativně rušném turistickém chodníku k vodopádu Skok. Zatímco je tento „obousměrný“ úsek zpřístupněn celoročně, na další část stezky smíme z důvodu ochrany přírody vkročit jen v období od 15. 6. do 31. 10. Kluzké žulové plotny 25 m vysokého skalního stupně, z něhož spadají vody Mlynice a vytvářejí tak jeden z nejvyšších vodopádů v Tatrách, opatrně překonáme za pomoci řetězů. Nad vodopádem se před námi objeví pleso nad Skokom, v jehož hladině se během léta zrcadlí nápadité žluté květy chráněného hořce tečkovaného.

Bystré sedlo

Než dojdeme k Bystrému sedlu, musíme ještě zdolat skalní stupeň, za nímž se nachází závěrový kar doliny vyplněný Capím plesem a o něco výše téměř kruhovým Okrúhlým plesem. Snad až nyní si začínáme uvědomovat, že jsme vstoupili do magické krajiny, jejíž ostré křivky byly obnaženy po roztátí ledovce na konci poslední doby ledové, teprve před 10 000 lety. Z karu vystoupáme přes 200 výškových metrů náročnými serpentýnami v suti a po skále za pomoci řetězů až do úzké skalnaté štěrbiny ve výšce 2300 m. Právě se nacházíme na Bystré lávce, poněkud jižněji od skutečného Bystrého sedla. Původní turistická trasa sem totiž z Bystrého sedla byla přeložena kvůli narušení stability svahu, a to již v roce 1993. Sevřeni skalnatým hřebenem, spojujícím Furkotský štít (2404 m n. m.) na severu s Veľkým Soliskem (2413 m n. m.) na jihu, pozorujeme například výrazný vrchol Štrbského štítu (2381 m n. m.) nad Capím plesem či rozsochu Kriváně (2494 m n. m.) na západě. 

Furkotská dolina

Odpočinutí sejdeme do Furkotské doliny, na jejímž dně se v letním slunci blyští hladiny Wahlenbergových ples. Během nesnadného sestupu po suti je dobré „koukat pod nohy“ a výhledy z Furkotské doliny do podhůří raději obdivovat jen při zastávkách. Cesta nás dovede po jihozápadním úpatí masívu Solisek na rozcestí s modrou turistickou značkou. Odtud lze sejít po žluté značce až na tatranskou magistrálu (červená značka), která vede zpět na Štrbské pleso, nebo můžeme po modré značce přibližně za 15 minut dojít na Chatu Pod Soliskom a dopřát si ještě nějakou sladkou odměnu.

Solisko

U Chaty Pod Soliskom ústí lanová dráha vedoucí ze Štrbského Plesa, kterou hojně využívají lenošiví turisté. Musíme se proto připravit na velmi rychlé vystřízlivění z celodenního opojení tichou společností karpatské fauny a flóry spočívající ve stínu žulových stěn. Pokud máme sil i času nazbyt, můžeme od chaty podniknout přibližně hodinový výstup po červené značce na Predné Solisko (2093 m n. m.). Serpentýny vedoucí na vrchol jsou ale zvláště v hlavní turistické sezóně kvůli zástupům turistů prakticky neprůstupné. Nicméně, i od samotné chaty se nabízí perfektní výhled do krajiny. Cestu dolů na Štrbské Pleso podnikneme buď pomocí sedačkové lanovky, nebo pěšky po sjezdovce – přes hodinu dlouhým, nepříliš zábavným sestupem, kterým provází modrá turistická značka. 

Text/foto: Blanka Pechačová