Turistická NEJ Slovenského ráje

Dobšinska ledová jeskyně

Jedna z nejznámějších jeskyní v Evropě byla objevena v roce 1870 a již v roce 1882 byla zpřístupněna veřejnosti. Jako první na světě zde bylo použito elektrického osvětlení. Jeskyně vznikla zavalením prostoru, který byl pokračováním jeskyně, což způsobilo ochlazení a vznik 145 000 m3 ledu (před 7 000 - 8 000 lety). Délka jeskyně 1232 m. Otevřeno: úterý-neděle. Vstupné: 7,- €/ dospělí, 6,- €/ studenti, 3,50,- €/ děti 6 - 15 let.

Kláštorská roklina    

    Roklina vytvořená potokem pramenícím pod Kláštoriskem a ústícím přímo do Hornádu. Známá byla už v minulosti, pro turisty ji však zpřístupnili až v roce 1960. Prvním krokem zpřístupnění rokle bylo vybudování lanové lávky u ústí Kláštorské rokliny do Hornádu v rámci první etapy zpřístupňování Prielomu Hornádu.
    Pořadí vodopádů při výstupu roklinou nahoru: vodopád Objevitelů, vodopád Antona Straky (autor turistického průvodce po východním Slovensku z roku 1921, opisujícího i Slovenský ráj), Duhový vodopád, kaskády Gustava Nedobrého (známý turistický pracovník), Malý vodopád, vodopád Kartuziánů, Machový vodopád.

PŘÍSTUP: Pěšky z Hrabušic, Letanovec, Spišských Tomášovec, Smižan nebo Spišské Nové Vsi.
OKOLÍ: Kláštorisko, Letanovský mlyn, Podlesok, Prielom Hornádu a Tomášovský výhľad.

Prielom Hornádu    

Prielom Hornádu je přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád od ústí Velké Bielé vody po Smižany. Hornád zde vytvořil kaňonovité údolí, břehy kterého spadají z bočních hřebenů a vrchů místy s více než 300 m výškovým rozdílem. Díky své turistické historii má Prielom Hornádu zvláštní postavení mezi přírodními hodnotami Slovenského ráje.
    Předchůdce Hornádu na konci mladšího neogénu tekl po plochém dně dnešní Hornádské kotliny přibližně o 150 m výše. V období na rozhraní mladšího neogénu a čtvrtohor se území Slovenského ráje začalo zdvíhat, zatímco dno Hornádské kotliny klesat. Hornád se začal zařezávat do podloží svého toku a tak vznikl nejen on, ale i na něho navazující přítoky ( Lesnica, Velká Bielá voda, Biely potok) s menšími přítoky s vodopády a kaskádami, které do nich stékají ze svahů planiny Glac.
    První přechod Prielomem Hornádu po jeho zamrznuté hladině se uskutečnil v únoru 1906. V červenci 1906 se B. Hajtsch a L. Hajtsch na primitivní plti splavili tokem Hornádu od Hrabušic (Hrdlo Hornádu) po Smižany (vyústění Hornádu u Smižanské Maše).
    Prielom Hornádu nebyl po celé své délce průchodný. Až v roce 1960 byla zahájena výstavba lanové lávky v ústí Kláštorské rokliny a roce 1974 byla ukončena etapovitá výstavba "stezky Horské služby". Na této stezce je zabudovaných 7 kovových mostíků a lávek, přibližně 320 m řetězů v exponovaných skalních stěnách, 140 stoupaček a přibližně 70 m dřevěných lávek.

PŘÍSTUP: Pěšky ze Spišské Nové Vsi, Smižan, Spišských Tomášovec, Letanovec, Hrabušic a Dedinek.
OKOLÍ: Čingov, Tomášovský výhľad, Kláštorská roklina, Letanovský mlyn, Podlesok, Kláštorisko a dolina Bielého potoka.

Kyseľ   

    Roklina na východním okraji planiny Glac, mezi hřebeny Pircu a Čertovy sihotě. Na délce přibližně 1,5 km má spád asi 180 m. Na rozcestí v Kyseli se dělí na Velký, Malý a Vyšný Kyseľ.
    Z turistického hlediska je zajímavá historie objevování rokliny. I když byl Kyseľ nejblíže k tehdejšímu turistickému centru - Spišské Nové Vsi - trvalo mnoho let, než průkopníci dosáhli úplný průchod. Dne 27.6.1900 se uskutečnila první objevná túra, ale celou roklinou se podařilo projít až 25.8.1907 Kazimírovi Kozlovskému a jeho společníkům. Roku 1925 pracovníci železničního depa v Spišské Nové Vsi umístili v roklině první kovové mostíky a žebříky. V roce 1975 členové Horské služby zpřístupnili do té doby obcházený úsek nad Obrovským vodopádem.
    Ve dnech 16.-17.7.1976 vypukl u ústí rokliny do Bielého potoka požár, který postupně zachvátil celou stranu na levém břehu Kysela (svah Pirca). Požáru podlehlo více než 30 ha lesa. Z toho důvodu se až do odvolání průchod roklinou zakazuje pro mimořádné nebezpečí padání kamení a shořených stromů. Z bezpečnostních důvodů demontovali žebříky a veřejnosti je přístupná jen náhradní trasa, která vede požárem nezasáhnutou částí (přístupná část), Malý a Velký Kyseľ.
    Vodopády (v pořadí postupu):
Kyseľ (nepřístupná část): Barikádový, Kaplnkový, Roklina, vodopád v Temnici, Obrovský vodopád.
Kyseľ (přístupná část): Karolínyho vodopád.
Malý Kyseľ: Malý vodopád, Machový vodopád.
Velký Kyseľ: Pawlasův vodopád, vodopád Ochránců přírody, vodopád v Bariéře.

PŘÍSTUP: Do doliny Kyseľu je pěšky přístup po vyznačených trasách ze Spišské Nové Vsi a Dedinek.
OKOLÍ: Kláštorisko, Čingov, Prielom Hornádu, dolina Bielého potoka, Tomášovský výhľad, Sokolia dolina a Geravy.

Tomášovský výhľad    

    Skalní galerie v jižním svahu Ludmanky s výhledem do Prielomu Hornádu, doliny Bielého potoka, na Čertovu sihoť, jako i na Vysoké Tatry. Pod skalní terasou v bezprostřední blízkosti turistické stezky se nachází jeskyně "Michalova džura".
    Stěnu Tomášovského výhľadu poprvé zlezli 8.10.1938 A.Brnčal, A.Huba a E.Leschinský. Tomášovský výhľad je stálým místem horolezeckého výcviku a skálo-lezeckých závodů.

PŘÍSTUP: Pěšky ze Spišských Tomášovec, Smižan a Spišské Nové Vsi.
OKOLÍ: Čingov, Prielom Hornádu, Letanovský mlýn, Kláštorská roklina, Kláštorisko a dolina Bielého potoka.

Biely potok

    Biely potok je pravostranný přítok Hornádu, který má prameniště přibližně ve výšce 900 m na severních svazích Geravy, ohraničené ze severu Holým kameňom, Červenou skálou a Suchým vrchem. Na jeho horním toku, který se jmenuje Tomášovská Belá, je účelová vodní nádrž Klauzy. Její zadržené vody sloužily v minulosti ke splavování dřeva až do Smižan.
    Do Bielého potoka ústí potoky vytvářející rokliny Kysel a Sokolí dolina. V triasových vápencích, kterými Biely potok protéká hlavně na dolním a středním toku, vznikly kratší kaňonovité úseky. V levostranných svazích, ve východních skalnatých svazích srázů planiny Glac, se nacházejí prostory Medvědí jaskyně a Zlaté diery. Podstatná část doliny Bielého potoka je součástí Státní přírodní rezervace Kyseľ.

PŘÍSTUP: Do doliny Bielého potoka je pěšky přístup po vyznačených trasách ze Spišské Nové Vsi a Dedinek.
OKOLÍ: Čingov, Prielom Hornádu, Tomášovský výhľad, Kláštorisko, Kyseľ, Sokolia dolina a Geravy.

Suchá Belá    

    Jedna z nejromantičtějších roklin Slovenského ráje. Voda protékající přes ni pramení na severním okraji planiny Glac. Její tok od sebe odděluje masív Ptačího hrbu a Rumanové. Do Velké Bielé vody ústí přímo ve středisku Podlesok.
    Historie turistického objevování Suché Belé začala roku 1900, kdy se skupina pod vedením prof. M. Rótha dostala až k Misovým vodopádům. V roce 1908 k nim vyznačkovali a upravili turistickou stezku. V březnu 1910 přešla skupina pod vedením A.Mervaya poprvé v zimě celou roklinou. Úplně, včetně Rokliny Misových vodopádů, ji zpřístupnili členové Horské služby v roce 1957.
    Vodopády v sledě postupu: Misové vodopády, Roklina Misových vodopádů, Roklina, Okienkový vodopád, Korytový vodopád, Boční vodopád, Kaskáda.

PŘÍSTUP: Pěšky z Hrabušic a z Betlanovec.
OKOLÍ: Podlesok, Piecky, Velký Sokol, Malý Kyseľ, Glac a Kláštorisko.

připravil Jan Chaloupka

info a foto: www.slovenskyraj.sk