Víte, že? Brno - Kostnice u sv. Jakuba

A skutečně, dle počtu kostí, resp. lidských skeletonů, je brněnská kostnice na druhém místě v Evropě po rozsáhlých a tajuplných katakombách města Paříže. V brněnském kostele sv. Jakuba  je údajně uloženo přes 50 tisíc kosterních pozůstatků, které zde byly ukládány především z období středověkých morových a cholerových ran, dále z doby třicetileté války a švédského obléhání atd.
Při srovnání s pařížskými katakombami, kde údajně spočívá na 6 milionů mrtvých na ploše zhruba stejně velké jako centrum samotného města, pod kterým se nacházejí stovky kilometrů chodeb, ze kterých je však pouhý zlomek zpřístupněn veřejnosti, je brněnské osárium přeci jen skromnější. Nabízí se ale srovnání s kostnicí v Sedlci, též známé jako kutnohorské. Naše doposud nejznámější kostnice pojímá ostatky zhruba 40 tisíc mrtvých. Její interiér i atmosféra jsou však zásadně jiné než v Brně, což si za chvíli vysvětlíme. 
Historie kostnice je také docela zajímavá, jelikož k jejímu znovuobjevení došlo relativně nedávno, až v roce 2001, během rekonstrukce náměstí a průzkumu podzemních prostor. Od 17. století se osárium rozrůstalo, pod sv. Jakubem vznikla nejprve tříkomorová krypta, kde byly ostatky pečlivě skládány v jednotlivých vrstvách tak, aby nedošlo k zbytečnému poškození. Morové rány a epidemie si však vyžádaly další rozšíření. Zajímavý je i systém ukládání těl. Z kapacitních důvodů místního hřbitova byl zaveden řád, dle kterého byl nebožtík po 10 až 12 letech v hrobě exhumován a uložen právě do kostnice.

Původně krypta sloužila jako pohřebiště až do konce 18. století, kdy byl již značně přeplněný svatojakubský hřbitov přesunut na okraj města. Kostnice byla uzavřena a prakticky zapomenuta. Vstup do ní byl pouze přes masivní poklop z náměstí a nic nepřipomínalo potenciální turistickou atrakci, i když toto spojení na kostnici zrovna nepasuje.
Nyní se konečně dostáváme k tomu, co vás na prohlídce čeká. Během asi dvacetiminutové prohlídky, která je organizována každou půlhodinu po skupinkách, navštívíte sice nijak rozsáhlé, zato po architektonické stránce nadmíru působící chodby a krypty, kde jsou až s geometrickou přesností poskládány ostatky těl, z nichž vidíme převážně kloubní hlavice a především pak lebky, jejichž prázdné oční důlky spolu s výstižným nasvícením interiéru a tesknými tóny violoncella na pozadí podtrhujíc atmosférickou působivost tohoto místa.
I přes značné stáří celého podzemního komplexu se architektům podařilo vytvořit něco, co působí na jednu stranu depresivně a zcela moderně zároveň. Interiér některých místností byl „přizdoben“ i instalací litinových soch a dekorací, které atmosféru neruší, naopak jí vhodně doplňují, ale to nechám na vašem vkusu a názoru. Během prohlídky je k dispozici i průvodkyně, která však pouze uvede návštěvníky do podzemí a dále nechá prostor případným dotazům.
Vstup do kostnice se nachází vedle průčelí kostela sv. Jakuba na stejnojmenném náměstí, zhruba 100 metrů od hlavního brněnského náměstí Svobody, a naleznete ho podle masivního pískovcového monolitu. Od nádraží ČD je to pohodlnou procházkou přes centrum města zhruba 15 minut. V blízkém okolí se nachází nespočet restaurací, barů a kaváren. Malá výtka však padá na propagaci tohoto unikátního místa, jelikož nikde po cestě nezahlédnete propagační plakát či informační turistickou šipku, ale i tak se jistě doberete tomuto nadmíru působivému místu, které rozhodně stojí za to navštívit! Odnést si můžete i suvených v podobě přesného odlitku lebky, téměř nerozeznatelný od originálu...                

Text a foto: Jan Chaloupka