SR: Prievidza – město uprostřed Hornonitranské kotliny

V dnešním článku se blíže podíváme na okresní město Prievidza jako na „metropoli“ celého regionu Horní Nitra.

Něco z historie

První písemná zmínka o Prievidzi pochází z roku 1113, kdy byla Prievidza spolu s Bojnicemi, Nováky a Kocúrany uvedena v metační listině benediktinů ze Zoboru, i když podle výzkumů je jasné, že osada nad soutokem Handlovky a Nitry vznikla již mnohem dříve. Z původně trhové osady, ležící na křižovatce obchodních cest, vedoucích do Turce a do Polska, se díky výhodným hospodářským podmínkám, rozvoji řemeslné výroby, ale i rostoucímu obchodu stalo město. Městská práva byla Prievidzi udělena v roce 1383 královnou Marií, a tak se stala zárukou nejen větších svobod, ale také širších hospodářských možností, což mělo velice příznivý vliv na rozvoj výroby a obchodu. Protože Prievidza nebyla opevněna a neměla ani vlastní vojsko, byla při obraně města víceméně odkázána na pomoc bojnických pánů. A tak se po krátké době svobodného rozvoje stala od druhé poloviny 15. století až do konce feudalizmu zeměpanským městem v rámci bojnického panství. Přesto si Prievidza zachovala své postavení významného tržního a řemeslného střediska. Rozvoj průmyslu dlouho Prievidzu obcházel, až od roku 1877 se v jejím okolí začíná těžit hnědé uhlí. V roce 1896 byla dokončena železnice a na přelomu 19. a 20. století se z cechové výroby začal vyvíjet průmysl. Na začátku 20. století přispěl závažný nedostatek pracovních míst k značnému vystěhovalectví. Po druhé světové válce začalo město měnit svůj charakter a postupně se stalo střediskem okolního banského průmyslu a přidružených odvětví.

Současnost

Dnes je Prievidza průmyslově obchodním centrem celého regionu a získala si přívlastek „perla Horní Nitry“ , který si skutečně zaslouží, jako moderní středně velké město s mnoha institucemi, kulturně společenskými prostory, plné historických památek, ale také město s množstvím zeleně, které leží doslova v obklíčení hor. Prievidza po roce 1989 výrazně změnila svou ekonomickou základnu. Útlum v banském, chemickém a energetickém průmyslu sice znamenal velkou ztrátu pracovních míst, ale na druhé straně nastala obrovská úleva pro – v minulosti těžko zkoušené – životní prostředí. V současnosti tam získávají stále silnější postavení podniky lehkého průmyslu. Město svým obyvatelům a návštěvníkům poskytuje všechny funkce, jaké se od sídla podobné velikosti (v současnosti tam žije přes padesát tisíc obyvatel) dají očekávat. Město je rozděleno na městské části: Staré město, Píly, Necpaly, Kopanice a Štvrte, tvořené katastrálním územím přičleněných obcí Hradec, Malá a Velká Lehôtka.

Přírodní památky

Přímo v katastru města Prievidza se nacházejí hned dvě přírodní památky. První je Hradisko, které se rozkládá na ploše 1,7 ha v městské části Hradec a předmětem ochrany je multikulturní archeologická lokalita, osídlená nepřetržitě od přelomu doby bronzové a železné až do středověku. Ochrana se vztahuje i na divoce rostoucí orchidej – kruštík bahenní, lilii zlatohlavou a sopečný vrch Hradec (514 m n. m.), který v poměrně monotónním prostředí vytváří morfologicky nápadný a ojedinělý přírodní útvar. Přírodní památka Kobylnice se rozkládá na ploše 2,5 ha v městské části Malá Lehôtka. Tato pozoruhodná geologická lokalita je typickou ukázkou handlovského souvrství. Erozní činnost potoka tam odkryla vrstvy uhelné sloje a doprovodných hornin, což vytváří z této oblasti – spolu s pestrostí rostlinných a živočišných společenstev, zahrnujících i mnoho chráněných druhů – neobyčejně přitažlivý kus Slovenska.

Pamětihodnosti města

Město Prievidza sice projdete nahoru i dolů pěšky za pár hodin, ale proč pospíchat a raději se nezastavit u některé z památek, které toto město obklopené přírodou nabízí?! Dnes vám představíme alespoň některé z nich.

Výstavba Piaristického římskokatolického Kostela Nejsvětější Trojice  začala ještě v roce 1666, ale dokončen byl až v roce 1750 a na vysvěcení si musel počkat do roku 1753. Dnes patří k nejkrásnějším barokním stavbám ve střední Evropě.

Původně gotický římskokatolický Kostel svatého Bartoloměje pochází z konce 14. století. V průběhu staletí byl rozšířen a několikrát upravován.

Sousoší svatého Cyrila a Metoděje, které je dílem akademického sochaře Stanislava Mikuše, dal postavit Místní odbor Matice Slovenské. Odhalením v roce 1998 se tak Prievidza stala prvním městem na Slovensku, které tímto způsobem vzdalo úctu těmto významným věrozvěstům, soluňským bratřím.

Mariánský sloup se sochou Nanebevzetí Panny Marie stojí na Pribinově náměstí, nedaleko farského kostela.

Na seznamu kulturních památek jsou zapsány i některé měšťanské domy z 18. a 19. století stojící na Náměstí svobody a dům na Hviezdoslavově ulici.

Zajímavé je i Rušňové depo (Lokomotivní depo), vyhlášené v roce 2005 za národní kulturní památku. Nachází se v areálu železničního nádraží, vybudovaného v letech 1912-1913 a rozšířeného v roce 1938. Depo se svým technologickým vybavením řadí mezi nejzachovalejší objekty svého druhu na Slovensku.

To je jen zlomek z památek, které můžete v Prievidzi obdivovat. V letech 2004 a 2005 město ve spolupráci s turistickou informační kanceláří v Prievidzi zrealizovalo z předvstupových finančních zdrojů Evropského společenství velmi zajímavý projekt pod názvem Zlatá prievidzská cesta. Vytvořeny byly dva okruhy pěších prohlídek, na nichž se návštěvník města seznámí se zachovalými architektonickými památkami, pamětihodnostmi, pozná přírodní krásy města a dočte se zajímavé informace o objektech, které tu stály v minulosti, ale do dnešních dnů se nezachovaly.

Text: O. Kubáčková

Foto: K. Csongárová

Překlad: Jiří Výborný