Vybavení na vodu

Loď vybereme podle úvodních zkušeností, zda nám lépe vyhovuje kanoe nebo kajak. Vybíráme i podle toho, jak či s kým budem chtít jezdit. Kanoe je většinou dvoumístná, do těch delších a prostornějších se vejde i „porculánek“ doprostřed.  I kajak může být dvoumístný. Rozměry turistických lodí jsou většinou velmi podobné. Kanoe mezi 4 až 5,5 m, stejně tak i kajaky pro dva, singl kajaky jsou kratší, délka turistických však neklesá pod 3 m. Šířka kanoe bývá kolem 80-90 cm, u kajaku je menší, kolem 60 cm. Obecně čím je loď delší, tím pojede lépe rovně a čím je širší, tím bude primárně stabilnější. Stabilita je primárně důležitá pro pohodu při plavbě, ale ovlivňuje ji posádka. Materiálově mohou být lodě polyetylenové (těžší, dražší, hodně pevné) nebo laminátové (lehčí, křehčí a levnější) či kompozitové (drahé, nejlehčí, pevné, nikoliv tak jako plastové). Objevují se i lodě aluminiové (zejména Skandinávie, zatím velmi drahé). Pokud hodláme jezdit na vodu často, vyplatí se investovat do plastu, pokud jen párkrát do roka nebo preferujeme-li váhu, zkusíme laminátovou loď, která je přece jen levnější. Pokud nemáme možnost loď uložit v loděnici nebo na zahradě, upřednostníme zřejmě loď nafukovací, která se lépe skladuje.

S výběrem lodi vám jistě poradí v odborných prodejnách. Pokud jsme nadchnuti pro plavbu s veškerým vybavením týden po řece, většinou dostane přednost kanoe pro dva, česká tradice. Turistické či jezerní nebo také mořské kajaky jsou vhodnější pro vodní plochy a velké řeky. Kajaky jsou rychlejší, pro otočení potřebují více prostoru, to pro jejich délku a tvar, který je pro rychlost předurčen. Nakonec poznáme i rozdíl mezi různými typy kanoí, některé se otáčejí dobře, naopak na přehradní nádrži máme problém s přímou jízdou. Kulaté dno znamená dobrou točivost, kýl a štíhlé špice signalizují rychlou, ale méně obratnou kanoi. U všech typů lodí si uvědomíme, že samy o sobě neplavou (mimo nafukovacích) a je vhodné je vybavit nafukovacími vaky proti potopení nebo alespoň nafukovacím míčem. Zmínka o nafukovacích lodích byla na místě. Jejich obliba, ať již v podobě kajaků či kanoí, stále stoupá. Právě pro jejich skladnost, nepotopitelnost a snadnější přepravu. Jsou pomalejší než pevné lodě, uvezou hodně nákladu (ovšem podle odpovídající velikosti) a mohou se propíchnout. Ale není problém je zalepit. Jsou dodávány v přepravních vacích, které je možné přenášet na zádech jako batoh. U kajaků to nebývá obvyklé, ale u kanoí se hodí i „koníčkovací šňůra“, prostě šňůra, kterou loď přivazujeme ke břehu, s jejíž pomocí vytáhneme loď na břeh, na kterou můžeme, napneme-li ji mezi stromy, dát sušit věci a má ještě mnoho dalších užití. Koníčkovací proto, že se takováto šňůra používá k tažení lodi proti proudu po vodě, případně ke spouštění z jezů.

K lodi potřebujeme pádla. Ke kajaku kajakářská, kde žerď je opatřena dvěma listy pootočenými o určitý úhel. Podle toho zda pádlo držíme pevně v té či oné ruce, jsou pádla pravá a levá. Více vodáků pádluje s pravými pádly. Úhel natočení listů se pohybuje mezi 90 až 45, ale i méně stupni. Čím větší úhel, tím menší odpor listu jdoucího vzduchem proti větru. Na jezerech se proto používá spíše úhel mezi 75–90, na divoké vodě se pak úhel může pohybovat mezi 45–60. Jaký význam má délka pádla a velikost listů. Čím větší list, tím silnější musí být ruka vedoucí list pádla do záběru. Čím menší, tím častěji musím zabrat. Délku pádla volíme podle toho, kde budeme pádlovat. Na divokou vodu se používají pádla spíše krátká (190–210 cm), na jezera a moře zase dlouhá, také až 240 cm. Velmi orientačně by délka pádla mohla být k zápěstí zdvižené ruky. Pádla mohou být také dvou- či třídílná, což se využívá u nafukovacích lodí a také pro pádla rezervní, která jsou uschována v lodi. Materiálově je možné mít pádlo téměř z čehokoliv. Nejlevnější a nejužívanější jsou pádla s duralovou žerdí a plastovými listy (některá jsou levná, pravda- těžší a vydrží mnoho). Žerdě mimo hliníkových mohou být skleněné (cenově přijatelné, ergonomicky výhodné a pevnostně dobré), uhlíkové (lehké, křehčí a dražší), aramidové (velmi pevné, dražší, často se používá kombinace uhlík – aramid). Listy pak mimo různých plastů jsou z kompozicových materiálů podobně jako žerdě. Pro začátek zřejmě zvolíme levnou variantu a posléze, až se z nás stane „fajnšmekr“ vybereme si lehké a pevné pádlo.

Pro kanoe je pádlo s jedním listem a žerď je opatřena hlavičkou. O velikosti listu platí totéž, jako u kajaku, volíme-li silové nebo frekvenční pádlování. Délku lze orientačně volit mezi krční jamkou a očima. Opět je to poněkud individuální. Skládací pádla jsou i pro kanoe. Materiálové složení odpovídá nabídce u kajakářských pádel. Podobně se objevují i u kanoistů žerdě „zalomené“, ale je to spíše závodní záležitost. Vyplatí se vozit s sebou pádlo náhradní. Nikdy nevíme, zda jej nezlomíme či nám neuplave. I pro tuto alternativu se hodí pádlo skládací.

Správně se obléci platí i na vodě. Nejen proti chladu, ale i proti slunci a horku. Na vodní ploše nejsme proti vlivu slunce chráněni, klobouk, sluneční brýle a lehké oblečení nám uprostřed jezera pomůže. Slunce nějak na vodě opaluje více a dokáže spálit náchylnou pokožku velmi rychle. Proti chladu se umíme také bránit. Do chladné vody (to znamená i v parném létě na ledovcovou řeku, pokud se vydáme například do alpských zemí) se hodí neoprenové oblečení případně oblečení z „fleece vláken“, které hřeje i v mokrém stavu. „Fleece“ materiály se pak hodí pro opravdové polární expedice, plavbu v zimních měsících, kdy teplota osciluje kolem bodu mrazu. Pokud řeka zamrzne, nelze většinou již plout, možnost vtažení vodáka pod led v případě zvrhnutí je jedním z nebezpečí, které číhá právě při „polárních“ plavbách. Oblečení volíme buď v podobě kombinézy či kalhot a bundy zvlášť. Hodí se i čepička, plavba v rukavicích méně zebe a samozřejmostí jsou boty. Vstoupit do vody bez pevné obuvi je riziko. V chladu se opět osvědčí neoprenová obuv, v létě pak sandály či třeba staré kecky. Proti vodě dobře ochrání i různé vodácké bundy a kalhoty z nepromokavých materiálů. Pro běžnou turistiku postačí levnější modifikace, i když dnes jsou dodávány i materiály s membránou, zejména pro mořský kajak, zatím ale poněkud dražší. I na vodě se hodí tzv. „funkční prádlo“. Je možné jej použít jako první vrstvu pod neprodyšné oblečení, musíme však počítat s tím, že vodácká bunda pot neodsaje. Proto se používá systém „dvou trik“. Nejnovější materiály hřejí i za mokra a chladu, jsou však cenově náročnější. Jakmile jsme oblečeni a je zase pohoda, může to vypadat, že není potřeba nic dalšího. Jen někdy tomu tak může být. Leckdo poznamená,že na Lužnici přece nepotřebuji nic dalšího. V průběhu letní plavby má asi pravdu. Pokud však vyplujeme na horní Lužnici v březnu, kdy na březích ještě může ležet sníh a chceme dopádlovat až k Veselí, tedy i přes Rožmberk, nezapomeneme plovací vestu. Pokud totiž spadneme do vody v chladu, uprostřed jezera nebo se převrhneme ve šlajsně, plovací vesta určitě pomůže. Plavat ve studené vodě lipenské nádrže více než kilometr ke břehu s plnou lodí vody za silného větru zvládnou opravdu jen nejsilnější jedinci. Plovací vesta nadnáší tělo ve vodě, na lodi či na břehu hřeje a ochrání i proti nárazům (když se koulí loď, vodák a jeho zavazadla kamenitým korytem společně). Ve většině případů postačí jednoduchá plovací vesta, může být se zipem v předním dílu nebo jen k navléknutí přes hlavu. Může být vybavena i nějakou tou kapsou. Vesty pro divokou vodu pak mají ve výbavě i popruhy pro zachraňování, upínací popruh a nůž, házecí pytlík a další vymoženosti. V případě, že se vypravíme na kamenité řeky (například horní tok Otavy) nepojedeme bez přilby. Ta chrání proti nárazům nejen o kameny pod vodou, v případě převržení, ale ochrání hlavu i před nízkými větvemi či lávkami na potocích a malých říčkách. Jak plovací vesta, tak i přilba by měla být na těle dobře upevněna, rozepnutá vesta či přilba spadne a uplave. Veškeré vybavení, ať již se jedná o teplé oblečení, plovací vestu nebo přilbu, v případě, že s námi pádlují i děti, považujme za nezbytnost. Je to podobné jako na kole nebo na lyžích.

Zmínili jsme se o házecím pytlíku. Mnoha vodákům věc neznámá. A jen zdánlivě drahá. Přesto se může hodit k záchraně života. Mnoho let s sebou „házečku“ vozím, už jsem na ni téměř zapomněl, ale je v lodi neustále. Je mi jasné, že jak ji jednou zapomenu – bude ihned potřeba. Házecí pytlík je pytlík s plovací pěnou a plovoucím lanem o délce od 12 do 25 metrů. Jeho použití si vysvětlíme v pojednání o bezpečnosti a záchraně na vodě. K tomuto vybavení patří i lékárnička, kterou bychom měli s sebou vozit nejen na vodu, ale i na kolo, lyže, prostě podobně jako ji vozíme v autě. Může se stát, že jednou bude potřeba.

Máme všechno? Ano, jen ještě do čeho se do lodi zabalit. Batoh se dobře nese na zádech, ale voda do něj nateče. Možnosti jsou dvě: lodní pytle nebo barely či soudky z plastu. Barely a soudky mají uzavíratelné šroubovací víko nebo pákové uzavírání, jejich vodotěsnost je dobrá, dobře se do nich balí, pokud nemají příliš úzké hrdlo, a vydrží i hrubší zacházení. Obtížněji se přenáší, zejména jsou-li těžké, pokud se prorazí, v podstatě nejdou opravit. Velikost soudků se pohybuje od 3,5 litru až po 60 litrové, i více. Objemová škála lodních pytlů je větší, je možné si vybrat z mnoha druhů velikostí, materiálových modifikací, mohou být vybaveny popruhy, které u některých typů je možné odejmout, jiné lodní vaky dosahují úrovně vodotěsných batohů. Většina z nich je uzavíraná rolovacím systémem, který zaručuje velmi dobrou odolnost vodě. Vhodnou skladbou lodních vaků je možné kanoi velmi dobře naložit, aniž bychom posunuli těžiště lodi a snížili stabilitu, což se u barelů ne vždy povede. Dnes najdeme i vodotěsné vaky na kytary, pušky a samozřejmě fotoaparáty a kamery. Některá pouzdra dovolují dokonce aktivní použití přístrojů uvnitř. Vodě odolávají velmi dobře, možnost poškození mechanickým zásahem tu však je. Pokud chceme chránit své drahé přístroje opravdu dokonale, musíme investovat do tvrdých plastových pouzder nebo do originálních pouzder, v nichž je možné přístroje používat i v akci. Cenově se však některá pouzdra vyrovnají do nich vkládaným přístrojům. Dalších drobností, které zpříjemní pobyt vodáka na řece, je stále více a více – pouzdra na mapy (nejen pro vodáky), na mobilní telefony či GPS. V odborných obchodech nacházíme a budeme nacházet stále další a další.

Neméně důležitou věcí je znalost jak se na vodu zabalit. Většina z nás ví, že s kufrem, ale ani s batohem to nebude ono. Lodní pytle či barely jsem uvedli. Pokud pojedeme na jednodenní plavbu, postačí menší loďák nebo soudek na uložení nejnutnějších osobních věcí. Ten můžeme připevnit nebo uchytit karabinou do lodi, aby v případě převržení neuplaval. Pro dvoudenní výlet již vezeme věci na táboření a jejich objem je téměř stejně velký jako na týdenní dovolenou. Pak je důležité rozmístění vaků či barelů v lodi, abychom nezvýšili těžiště kanoe nebo kajaku a tím nesnížili stabilitu. Uložení a přivázání věcí do lodě se vyplatí věnovat pozornost. Při delší plavbě balíme věci do jednoho či dvou větších vaků nebo barelů a to, co budeme potřebovat během dne, do menších vaků či soudků. Tj. peníze, pláštěnku, svačinu a vím já co ještě.

Tím jsem vyčerpali informace o tom, co je vhodné a potřebné.

Shrňme si to ve zkratce:

Kanoe : kompositové, plastové, nafukovací, skládací

Kajaky : kompositové, plastové, nafukovací, skládací

Pádla: kajakářská a kanoistická, výběr délky a materiálu

Oblečení: neopren, neprodyšné budny a kalhoty a oděvy, stretchové spodní oblečení, nové materiály jako Thermal Stretch a Aquashell, nezbytnost bot do vody, rukavice, čepice proti chladu proti slunci

Bezpečnost: helma pro ochranu hlavy – upevnění na hlavě, ochrana uší a temene

Plovací vesta – minimální výtlak 6 kg, nesmí bránit pohybu, musí nadnášet více vpředu, vybavení vesty popruhy a kapsami

Další vybavení: nafukovací vaky proti potopení lodě, nůž – nejlépe vodácký nebo potápěčský pro nutnost přeříznutí lana, ale i probodnutí nafukovací lodě v krizové situaci, píšťalka – se hodí jako signální zdroj v místech, kde není slyšet vlastního slova – nutné je však si signály dohodnout předem. KáPéZetka – nouzový balíček, použijeme na delších expedicních plavbách, ael hodit se může i na domácí řece, něco na opravy – podle typu lodě, palstovou loď těžko opravíme na místě, postačí pevná lepicí páska, lepení na nafukovací lodě či an laminát, baterka (čelovka) – pokud už jste někdy na řece „zatměli „, tak víte k čemu je potřeba, někdy stačí i k signalizaci, lekárnička – nezbytná kdekoliv v přírodě s vhodným vybavením,

Karabiny a kladky – použijí vodáci spíše v extrémních místech, ale karabina se hodí i při záchraně pod jezem, smyčky a hopšňůra – se používají při záchraně jak člověka, tak materiálu

Náhradní pádlo – již jsme se o něm zmínili, skládací jedno od každého typu lodi se může hodit, pumpa pro nafukovací lodě, ale také pumpa na vypumpování vody z lodi (pro mořské kajaky na vodní ploše), pro seakayaking navíc je vhodné pro dlouhé túry i rádio (předpověď počasí), signální pistole se světlicí, plovák na pádlo (tzv. paddlefloat) pro možnost nastoupení do lodi uprostřed jezera či na moři, odtahovací lano či palubní šňůra pro záchranu na vodní ploše a nakonec se hodí i navigační pomlůcky jako je např. GPS. Ne každý umí plout podle hvězd.

Možná na závěr se vyplatí zmínit o možnostech a technologiích oprav vodáckého vybavení.

Lodě:

Plastové – nejlépe svěřit opravu odborné dílně, která má zkušenosti se svařováním plastů

Laminátové (kompozitové) – podle návodu ke zpracování pryskyřice namíchat, podle typu lodi použít materiál (tj. pokud možno stejnou pryskiřici i kompozitový textil), proražené místo řádně obrousit, nanést pryskyřici, textil v několika vrstvách, ta poslední největší, ovšem nesmí přesahovat obroušenou plochu a zakrýt po dobu polymerace celofánem a uhladit (získáte hladký povrch, který není třeba již upravovat)

Nafukovací – lepidlo podle materiálu – buď na PVC lodě nebo na zjednodušeně řečeno „gumové“ polyuretanové lepidlo, případně chlorkaučukové. S dodržením technologie lepení podle návodu lepidla. Záplata ze stejného materiálu. V případě roztržení mezistěn u těchto plavidel to umí opravit většinou jen výrobce.

Nouzově lze všechny typy lodí lepit krátkodobě odolnými lepícími páskami (Tesa atp.)

Pádla – kompozitová podobně jako lodě, dřevěná lepením epoxidovými lepidly, plastová většinou  opravu nepotřebují, občas je třeba vyměnit hlavičku, pak je nezbytné odvrtat zbytek původní hlavičky pokud se zlomila a novou vlepit eprosinovým tmelem a naražením do žerdi.

Neoprenové výrobky – jsou speciální lepidla na neopren ( k dostání ve vodáckých a potápěčských prodejnách) nebo scelovací polyuretanová lepidla a tmely (Aquasure atp).

Oblečení z nepropustných tkanin, vč. plovacích vest – v případě roztržení lze sešít a podlepit za tepla (dosti odborné) anebo podlepit s pomocí polyuretanových lepidel a stejného materiálu)

Některé výrobky jako helmy nebo házecí pytlíky, pokud je poškozena skořepina resp. lano neopravujeme, takový výrobek ztratil pevnost a nemusí plně chránít.

Barely a konve, pokud se prorazí, opravit moc nejdou (max. svářením), lodní pytle lze podlepit, PU nebo PVC lepidlem a stejným materiálem. Pokud narazíte na něco, s čím si neumíte poradit, obraťte se na svého prodejce – měl by umět poradit.