ČR, Praha: Hvězdárna Ďáblice – blíž ke hvězdám - VIDEO

Video HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE.mp4

Chvilku jsme se potulovali okolo, abychom s radostí přijali příjemné pozvání do útrob vesmírných badatelů, do stařičké, ale přitom poměrně známé hvězdárny. Skalnatý vršek, pokrytý sněhem, kterému dominuje kříž, je v mnohém magický – při dobrém počasí se v dálce rýsují Krkonoše, Jizerky i Krušné hory. Při jasné obloze je pak veselo hlavně uvnitř. Bez jasné oblohy se totiž hvězdy pozorovat nedají. „Za leden jsem se mohl dívat jen jednou,“ postěžoval si Petr Adámek, jeden ze dvou zaměstnanců hvězdárny. Kromě oblohy pozoruje taky veverky a ptáky, kterým do krmítka sype něco na „zub“.

Když se zábava stane prací

Hvězdy a chuť po objasňování toho, jak vlastně vesmír funguje, fascinuje spoustu lidí. Jen málo z nich ale může říct, že jejich vášeň se stala zároveň i obživou. Petr Adámek nastartoval svou atypickou profesi coby amatérský hvězdář. o hvězdách říká: „Víme, že Slunce spaluje vodík na helium a přitom vzniká teplo a světlo – samo o sobě by to na stvoření planet a života na jedné z nich nestačilo, takže o vznik dalších a těžších prvků se postaraly mnohem hmotnější hvězdy v minulosti. Rozhlédněme se kolem sebe a uvědomme si, že naprosto všechno – živé i neživé vzniklo z hvězd a jednou ve hvězdách zase skončí,“ vysvětluje Adámek a dodává, že v případě Země nastane konec za 4 a půl miliardy let.

Hvězdárna v Ďáblicích funguje od roku 1956. po zdařené akci z byla otevřena 3. listopadu. Tehdy si astronomové mnuli ruce nad vhodně zvoleným místem, dneska ale kroutí hlavou nad světelným znečištěním, řečeno po hvězdářsku. „Tenkrát tady musel být astro-ráj, žádná sídliště, žádné reklamy, supermarkety – prostě žádné nesmyslné svícení do nebe. Dneska jsou ideální podmínky v Novohradských a Jizerských horách, na Šumavě a jihu Vysočiny,“ vypravuje Petr Adámek poté, co objednal do ďáblické hvězdárny exkurzi dětí ze školky. Školy a školky tvoří významnou část návštěvníků, hned po nich rodiče, kteří chtějí vesmír přiblížit svým zvídavým dítkům a naposled ti, kteří hvězdám propadli. Ti jsou ale zapsáni na listině čekatelů na individuální prohlídku a pozorování.

Kromě osvěty veřejnosti má Hvězdárna Ďáblice na starosti výzkum zákrytových dvojhvězd a měření změn jejich jasnosti. Výsledky pozorování se pak zpracovávají v Brně. do Valašského Meziříčí a Rokycan z pražských Ďáblic pak míří výzkumy zákrytů hvězd planetkami a Měsícem.

Co se dá vlastně všechno pozorovat?

Největší zájem veřejnosti budí jednou za čas zatmění Měsíce nebo ještě vzácněji zatmění Slunce. Podle Adámka se ale ne vždy jedná o zatmění v plné síle, a pokud je ten den zataženo, tak může následovat i mnohaměsíční nebo i mnohaletá pauza. Taky komety se dají pozorovat jen zřídka – jednou za 5 – 10 let. "K vidění je především Měsíc ve tvaru písmene D (nikoliv úplněk) a k tomu planety od Merkuru po Saturn. Uran je spíš vzácnější a Neptun není na pražské obloze zajímavý,“ krčí rameny astronom Adámek. Když nesvítí Měsíc, dají se dobře pozorovat taky vícenásobné hvězdy, mlhoviny nebo galaxie.

Pro návštěvu ďáblické hvězdárny je ideální čas právě teď na jaře, protože obloha je dostatečně tmavá a teploty rozumné. Stejně dobré podmínky jsou ještě na podzim. ve prospěch pozorování v zimě hovoří delší noci a kratší dny, tzn. doba pozorování se posouvá už na pátou hodinu odpolední. Když je ale mráz nebo delší dobu ošklivo, snižuje to možnost něco vidět. No a konečně léto. Ani to není pro hvězdáře zrovna příznivé. Podle nich se první dva letní měsíce téměř nesetmí a horkým sluncem prohřátý vzduch není pro pozorování vhodný.

Ďáblická hvězdárna ale nabízí mnohem víc než „jen“ pozorování oblohy. Návštěvníci si můžou rozšířit své znalosti v sérii astronomických, přírodovědných i cestopisných přednášek. v promítacím sále se dozví něco z pásma přírodopisných filmů, a nejmenší si hvězdnou soustavu mohou osahat nejen prostřednictvím dalekohledů, ale také pohádek. za směšné vstupné 30 korun toho ďáblická hvězdárna nabízí víc než dost.

Text/video: Klára Svobodová

Foto: archiv Hvězdárna Ďáblice, Klára Svobodová