Ermitáž – chlouba matky Rusi II.

Malá Ermitáž

Jižní pavilon Malé Ermitáže byl vybudován v letech 1765–1766, jako spojení odznívajícího baroka a nastupujícího klasicismu. Později, v letech 1767–1769, byl na břehu Něvy postaven Severní pavilon v raném klasicistickém slohu. Na úrovni prvního patra jsou pavilony spojeny visutými zahradami s galeriemi. Umělecké sbírky rozmístěné v galeriích se staly základem pro sbírku Císařského muzea. V polovině 19. století byl v Malé Ermitáži zřízen Pavilónový sál – ukázkový vzor eklektismu (tvorba čerpající ze staršího období). K nádherným interiérům Malé Ermitáže bezpochyby patří Pavilónový sál, Západní galerie, Visuté Zahrady a Jižní galerie. Malá Ermitáž v architekturním celku Ermitáže je spojujícím článkem mezi velkolepou budovou barokního Zimního paláce a majestátními klasicistickými budovami – Velkou a Novou Ermitáži.

Nová Ermitáž

Je první budovou v Rusku speciálně vybudovanou pro umístění uměleckých muzejních sbírek. Je postavena v eklektickém slohu, je jí vlastní strohost a monumentálnost vzhledu a harmonie.  Vchod do muzea zdůrazňuje majestátní portikus se sochami atlantů z šedé žuly. Budovu zdobí sochy a basreliéfy zobrazující známé malíře, architekty a sochaře minulých epoch. Velké fasádní plochy oživuje ornamentální dekorace s antickými, renesančními a barokními motivy.

Sbírky

Ve světě se najde jen málo muzeí, které se mohou porovnávat s Ermitáží, co se týče bohatství a různorodosti sbírek. Jsou zde soustředěné obrazy a exponáty z historie a kultury desítek států– západních i východních národů. K muzejním relikviím patří úchvatná mistrovská díla skythského umění a neobyčejně vzácné nálezy z vykopávek altajských mohyl. Sbírky východních kultur jsou uznávané jako jedny z nejbohatších na světě – odrážejí kulturu, historii a tradice národů Východu.

Obrazárna

Zvlášť proslulá  je nejstarší a nejvýznamnější část sbírek – obrazárna. Umělecké skvosty zde soustředěné odráží hlavní etapy vývoje umění od pozdního středověku až po současnost. Sbírka sčítá více než čtyři tisíce výtvorů, které patří šestnácti stům malířům.

V Ermitáži jsou vystaveny obrazy téměř všech významných mistrů západní Evropy: lze vidět výtvory malířství Holandska a Flandrů, francouzských impresionistů, umění Španělska a Anglie.

Italské malířství je zde představeno obrazy z období od 13. až do začátku 19. století. Jednou z perel sbírky je dílo významného mistra sienské školy Simona Martini, jenž zobrazuje Pannu Marii. Ke skvostům sbírky patří díla velkých renesančních mistrů: Leonarda da Vinciho, Rafaela, Giorgioneho nebo Tiziana. Z ruských muzeí se jenom Ermitáž může pochlubit vlastnictvím dvou ze 12–14 dochovaných děl mistra da Vinciho – je to „Madonna s květinou“ („Madonna Benua“, 1478) a „Madonna Litta“ (1480–1491). Rafael Santi je zastoupen také dvěma obrazy – „Madonna Connestabile“ (1502–1503) a „Svátá rodina“ (kolem 1506).  Mezi nejlepší díla benátské školy patří „Judita“ Giorgioneho. V Ermitáži se nachází osm obrazů Tiziana Vecelliho, mezi kterými jsou nesporné vrcholné skvosty jako„ Kající se Marie Magdalena“ (60. léta 16. století) a „Svatý Sebastián“ (70. léta 16. století).

Hojně zastoupené je také malířství 17. – 18. století: Caravaggio, Carracci, Crespi, Tiepolo, Guardi a jiní.

Text: Maxim Kucer

Foto: castrobg.com, Michal Čížek, Michal Čížek, eng.kodumarket.eu, samous, bluenose11