Historie Spojených států II.

Ekonomika raných kolonií

Podnebí Nové Anglie je velmi podobné tomu „staroanglickému“, farmáři zde tedy pěstovali plodiny typické pro severozápadní Evropu – ječmen, oves, pšenici, chovali prasata, skot či ovce. Severní Amerika se koncem 17. století stala součástí severoatlantické obchodní sítě a obchodovala s Británií, Britskou Západní Indií, se Španělskem, Francií nebo Portugalskem. Kvůli tomu, že především New York a Nová Anglie na začátku 18. století od Británie více nakupovaly než prodávaly, vznikla nepříznivá obchodní bilance, která způsobila nedostatek tvrdé měny. To se řešilo vytvářením provizorních opatření jako kupříkladu vystavování tzv. bills of credit, které byly založeny na slibu pozdějšího zaplacení.

Další kolonie, které byly mezi Novou Anglií a severoamerickým Jihem měly v pěstování stejných plodin díky kvalitnější půdě lepší výsledky než Nová Anglie.

Indiáni

Noví obyvatelé Ameriky začali obsazovat půdu, která patřila domorodcům. To pochopitelně vedlo ke vzájemným sporům. Indiáni nedokázali zpočátku vytvořit jednotný a silný odpor, jednotlivé kmeny byly již znesvářeny samy mezi sebou, nedokázaly se tedy proti bělochům spojit. Později začali noví a původní obyvatelé vzájemně spolupracovat, indiáni byli evropských zbožím přímo uchváceni.

Došlo však k několika krvelačným konfliktům, nejprve v letech 1675–1678, když byl zavražděn jeden z indiánů, který konvertoval na křesťanskou víru; a pak vzniklo další krveprolití, tentokrát ze strany bílých osadníků v čele s Nathanielem Baconem, který v čele skupiny hraničních domobranců začal připravovat válku proti indiánům. Něco takového se ale nelíbilo guvernérovi Virginie Williamovi Berkeleymu. Jeho oddíly ale nebyly schopny klást Baconovi účinný odpor. Guvernér byl uvězněn a Baconovi domobranci poté vypálili Jamestown. Nutno dodat, že měsíc potom tento domýšlivý a rozmazlený synek bohatého anglického venkovského šlechtice zemřel na zimnici.

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia.org