Velikonoce - oslava života

Jarní čtení vám přináší:

Právě přes Velikonoce si křesťanský svět připomíná vzkříšení Ježíše Krista. Kromě duchovního rozměru si toto období lidé spojovali i se začátkem "pravého" jara, ke kterému jistě patří i jeho symboly, jakými jsou vajíčka, voda, jarní probouzející se zelení i začátek hospodářských prací na polích a statcích. A právě tyto zvyky, tradice a samotnou symboliku těchto svátků se vám pokusíme přiblížit.

Celé to začíná týden před Velikonocemi, a to Květnou nedělí,  nebo tzv. postní. Podle evangelií Ježíš vstoupil do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali mladými palmovými větvičkami (ratolestmi). V dnešní době si tuto událost připomínáme svěcením větviček kočiček na mši. Tak jako v minulosti, tak i nyní lidé věří, že posvěcené hůlky jim přinesou dobrou úrodu a ochrání jejich majetek. V nedělní jídelní nabídce by neměly na stole chybět tradiční těstoviny s mákem, symbolizující půst.

Na Zelený čtvrtek si připomínáme vzpomínku na poslední večeři, při které Ježíš podává apoštolům chléb a víno, v symbolickém pojetí své tělo a krev, čímž ustanovil svátek přijímání. Zvykem bylo dělání křížů na dveře stájí, které měly chránit zvířata před zlými silami. V dnešních časech se s tímto zvykem setkáváme už jen sporadicky. Na oběd se podávaly postní "zelená" jídla většinou salátové a špenátové zahuštěné omáčky.

Smuteční den Velký pátek je dnem, kdy ukřižovali Ježíše Krista. V tento den je pro křesťany povinnost dodržovat přísný půst, který se váže na očistu těla a duše, jakož i na vzpomínku velkého utrpení Pána. V případě, že se nedodržoval úplný půst, mohlo se připravovat pouze bezmasé jídlo z luštěnin, ryb či zeleniny. Také se lidé chodívali mýt do potoka, aby byli zdraví.

Bílá sobota symbolizuje odpočívání Ježíše Krista v hrobě, zabaleného do bílé plachty. Církevním zvykem bylo, i dodnes je, rozvazovat zvony, aby byly připraveny na oslavu Ježíšova zmrtvýchvstání. Jedním z dalších aktů bylo spalování zbytků posvátných předmětů, což symbolizovalo pálení Jidáše. Tento den byl charakteristický i přípravami jídel na slavení Velikonoční neděle, barvením vajíček a pletením pomlázek z vrbového proutí.

V již zmíněnou Velikonoční neděli se po dnech smutku začalo slavit zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento den je vyvrcholením velikonočních svátků. V kostelech se dodnes posvěcují velikonoční jídla, z nichž nejvýznamnější jsou vajíčka a velikonoční koláč. Po ranní mši svaté se lidé vyberou do svých domů či bytů, kde se pustí do konzumace slavnostních jídel. Přitom si zpíváním obřadních písní zpříjemní čas trávený v kruhu nejbližší rodiny nebo přátel.

Posledním dnem svátků je Velikonoční pondělí, už tradičně spojované s vodou, koupáním, poléváním, vyšleháváním. Samotné vyšlehání vrbovými proutky symbolizovalo životodárnou sílu vegetace a na druhé straně polévání symbolizovalo zajištění zdraví a krásy pro dívky po celý rok. V dnešní době je postupně voda a polévání nahrazováno decentním stříknutím voňavky.

 

Zajímavostí je, že na Slovensku i Česku se setkávají obě kulturní hranice, tedy západoevropské polévání s východoevropským koupáním. Navzdory různým zvykům a tradicím bychom neměli zapomínat na to nejcennější - na naši rodinu a přátele.

Text: Oskár Mažgút

Foto: O. Maňáková, Pixabay.com

Překlad: Stanislava Waniová