Velikonoce
- Velikonoce jsou svým původem svátky jara
- před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví
- před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.
V Čechách jsou Velikonoce spojeny především s vítáním jara, kdy se pálí čarodějnice na znamení odchodu zimy, ze stejného důvodu se do potoka hází smrtka a o Velikonočním pondělí přichází ke slovu pomlázka s barevnými pentelmi, vařená a čokoládová vajíčka a zajíčci a v téměř každé domácnosti je stůl ozdoben velikonočním beránkem. Můžeme tedy Velikonoce vnímat jen jako příchod jara, anebo si je můžeme spojit s oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Oheň v jakémkoli provedení, od pálení smrtky až po ohňostroje, je symbolikou procitnutí po dlouhém zimním čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích a zapálení svatého velikonočního ohně je pro křesťany o Velikonocích centrální událostí. Vejce symbolizuje úrodnost a představuje nový život, ale také sílu, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí.
Jako dárek musí být vajíčko plné a omalované. Tradiční a nejvýmluvnější je červená – barva života. Odtud též obecně užívaný název pro malované vejce – kraslice. Slovanská tradice zachovala pestrou škálu malování kraslic s často vzájemně souvisejícími vzory. Na českém území se tato práce rozvinula do specifické šíře. Na kraslicích lze rozeznat řadu zdobných technik, barevností a vzorů, které se liší podle kraje i dobou. Beránek je obecně velkým symbolem Velikonoc a jaro není jediný důvod, proč jsou s ním Velikonoce spojovány. Beránek byl často v minulosti nejvhodnější obětí bohům nebo býval zabíjen na oslavu židovských svátků.
Jsou však státy, kde se Velikonoce slaví trochu jinak a nemusí tomu být zrovna na jaře, protože jižní polokoule v období Velikonoc právě vstupuje do období podzimu.
V dalších zemích se Velikonoce slaví takto:
Velikonoce v Anglii
V Anglii chodí děti dům od domu a koledují o velikonoční vajíčka.
Austrálie
Jediným dnem, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřeny, je Velký pátek. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.
Bulharsko
Den nebo dva před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a 10 - 15 načerveno obarvených vajec svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.
Francie
Ve Francii vyzývají kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty. Proto se říká, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti, které jim pak hodí z nebes.
Itálie
Kněz požehná velikonoční vajíčka která se pak umístí doprostřed stolu a okolo nich se rozmístí nádoby s jídlem. Tradice v Itálii je hlavně jídlo. Na masopustní úterý se jedí pouze palačinky, poté nastává sedm týdnů půstu.
Irsko
Ráno v den Velikonoc se jí vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Ten, kdo chce během dne získat velikonoční koláč, musí zatančit.
Mexiko
V předvečer Velikonoc po setmění zaplaví ulice tisíce lidí. Ti s sebou mají obrázky nebo papírové krabice s bonbony, které jsou symbolem Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a sladkosti se snesou k zemi.
Německo
V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky.
Rusko
Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak si je uvařená dají k velikonočnímu obědu. Také beránek a mazanec v Rusku existuje, pomlázky však ne.
Řecko
V den pravoslavných Velikonoc se řeckých rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Velikonoce v Řecku jsou podobné jako u nás. Je tam běžné obdarovávat se jako na vánoce. Hlavní rys řeckých Velikonoc: hodovat a radovat se v kruhu široké rodiny.
Dánsko
Převládá zde tradice posílání škádlivých dopisů. V průběhu několika týdnů před Velikonocemi děti píší tzv. škádlivé verše, které pak posílají jako dopisy. Tyto dopisy jsou sice anonymní, ale jsou podepsané určitým počtem teček, takže adresát má šanci uhodnout od koho dopis je. Do dopisu se vkládá sněženka jako symbol první květiny v roce. Na Velikonoce vaří pivovary speciální mok, který je mnohem silnější než běžná piva.
Portugalsko
V Portugalsku se na Velký Pátek podpalují obrovské hranice. Lidé upalují slaměné panenky, které se podobají Jidáši. V ten samý den se chystají velikonoční omelety plněné slaninou. Na Boží hod velikonoční se obvykle konzumuje kůzle nebo jehně, často se podává i prasátko. V některých oblastech se chystají koláče plněné několika druhy masa a vejci.
Norsko
Norské velikonoce jsou ve znamení zasněžených strání plných zdatných lyžařů a výletníků, obsazené horské chalupy a téměř vylidněná města. Děti mají celý velikonoční týden prázdniny a tak bývá zvykem, že se sbalí vše potřebné, naloží se vozidla a vyrazí se do svých horských chat a příbytků.
Holandsko
Na květnou neděli chodí děti v průvodech a obchází farmy, sbírají vajíčka na velikonoční sporty. Na Boží hod velikonoční se zde chystá speciální pokrm Paasbrood - sladký chléb s rozinkami a rybízem. Velikonoční pondělí je den určený pro hry s vajíčky. ti nejmenší se snaží najít vajíčka, která jsou poschovávána kolem domu a v zahradách.
Švédsko
Na Zelený čtvrtek kulminovala noc čarodějnic. Bylo potřeba uchránit zejména děti, aby je čarodějnice neodnesly s sebou na sabat. Velikonoční dopisy jsou lístky podobné soudobým valentinkám. Vyzdobené obrázkem čarodějnice a uvnitř je po domácku vyrobený veršík. Březové metly ozdobené na konci větviček barevnými peříčky jsou zde neodmyslitelnou velikonoční výzdobou.
Text: Denisa Arvajová
Foto: Wikimedia.org., aineias, Lienhard Sculz, Kris de Curtis, Karakal, Neoneo 13, L. Kenzel
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek