Víte, že? Nejrychlejší vlak světa

Takže poprvé v novém roce Vás vítám otázkou: "Víte, že...?"   

Za nejrychlejší pozemní dopravní prostředky světa jsou považovány vlaky. Ač se svou rychlostí přepravy řadí naše republika spíše mezi loudaly, je vlak jednoznačně nejexpandujícím transportérem v dosavadním průběhu 21. století. Zatímco leteckou dopravu zasáhla světová krize a množství leteckých společností se tak uvrhlo do problémů, nemluvě o rizicích spojených s nespokojeným pozemním personálem, vrtochy počasí a relativně malou přepravní kapacitou, jsou vlaky ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě zatím bez větší konkurence.

Mezi železniční giganty však patří i Česká republika, která svou bohatou železniční sítí patří ke světovým špičkám. Bohužel, téměř předválečný systém a mnohdy i zastaralá technika kompenzují fakt, že alespoň jednu zastávku má u nás hnedle každá vesnice. K opačnému extrému patří státy dálného východu, netřeba hovořit o proslulých a super přesných japonských drahách, jejichž expanze byla především v polovině 70. let minulého století. (1964, šinkansen - otevření trati Tokio - Ósaka). „Výhodou“ pro japonský železniční systém se stala kupodivu 2. světová válka. Následky amerických náletů byly natolik rozsáhlé, že železniční doprava byla prakticky v troskách, stejně jako většina průmyslové infrastruktury a důležitých aglomerací a strategických, tedy i významných měst. Nápad striktně rozdělit osobní a nákladní přepravu tak dal základ separované výstavbě železniční sítě, která dodnes patří ke světovým unikátům. Osobní vysokorychlostní tratě tak nijak nekolidují s nákladní přepravou.

Poznámkou o japonské železnici jsem však chtěl pouze nastínit téma, kterému se dnešní článek bude věnovat. A tím je rychlost, konkrétně nejrychlejší vlak světa. Víte, že nejrychlejší vlak světa jezdí v Číně? 

Na východě velké země byla mezi městy Wu-chan a Guangzhou (Kanton) v roce 2005-2009 vybudována  zcela nová, 1069 km dlouhá trať, určená speciálně pro Supervlak. Stavba přišla na více jak 15 miliard dolarů a zkrátila tak úmornou desetihodinovou cestu na příjemné 2 hod a 45 minut. Za tu dobu lze u nás urazit koridorovou cestu např. mezi Prahou a Olomoucí (250km).         

Průměrná rychlost čínského supervlaku se tak pohybuje na hranici 350-400 km/h, což je v průměru o 100 km/h více, než většina světových drah. Zatím tedy nepřekonaly absolutní rekord, který drží japonské vlaky Maglev (581 km/h), ale v průměrné rychlosti předčí jak francouzské TGV (průměrná rychlost 270 km/h), tak japonské šinkanseny (průměrná rychlost 240 km/h). Čína v posledních letech usilovně pracuje na dalším dobývání přepravních rekordů, přičemž hlavním aktérem je další typ soupravy, vycházející právě z japonského Malgevu, který v čínském podání údajně dosáhl magické hranice 1000 km/h. Vlak, pohybující se na magnetickém polštáři, tedy bez jakéhokoli tření, má však stále dostatek otazníků, především pak brzdnou dráhu a vůbec celou infrastrukturu, která však v asijských podmínkách může vyrůst doslova přes noc. Maglev už dnes jezdí v Šanghaji, kde spojuje moderní metropoli s 30 km vzdáleným mezinárodním letištěm. 

A snad ještě malá kuriozita na závěr: Hned několik dnů po zahájení provozu byl tento hi-tech stroj vyřazen z provozu jedním závislým kuřákem, který popustil uzdu své vášni a zablokoval tak aktivovaným požárním systémem vlak a dráhu na téměř tři hodiny...

text: Jan Chaloupka

foto: wikipedia commons