Víte, že? Největší nádraží Evropy

Německá preciznost, přesnost a smysl pro detail jsou jedním z poznávacích znamení našich západních sousedů. I to však mohou být vlastnosti, které se uplatní především během technického vývoje, než kdovíjakého nápaditého designu, který v německém podání vyhovuje spíše konzervativněji smýšlejícím jedincům. Možná s vědomím toho, byl jako hlavní stavbyvedoucí projektu nového berlínského nádraží povolán původem egyptský architekt Hany Azer, což bylo důvodem častých sporů s ikonou domácí architektury  Meinhardem von Gerkan, jehož původní koncepce měla být o mnoho honosnější a co hůř, i výrazně dražší, ale to ponechme na zvážení odborníkům.

Na místě nového nádraží, které je součástí města od roku 2006, stála původně menší budova Lehrter Bahnhof hlavní berlínské stanice pro trať spojující metropoli s Hannoverem a Hamburkem, která se v mnohém podobala pražskému Masarykovu nádraží. Tato stavba byla od roku 1870 jedním z hlavních dopravních uzlů města, její význam však od druhé světové války, kdy byla poničena nálety, značně upadal a od 60.let byla jen překážející „památkou“ ve stylu francouzské neorenesance. Nákladná sanace z konce 80.let prodloužila život nádraží ještě o pár let, aby nakonec v roce 2000 ustoupilo megaprojektu hlavního berlínského nádraží. To mělo svou premiéru slavit ku příležitosti zahájení mistrovství světa ve fotbale v roce 2006, jehož pořadatelem bylo právě Německo. Potřeba nového řešení berlínské infrastruktury přišla s pádem zdi v roce 1989, jelikož do té doby mělo město doslova dva nezávisle oddělené dopravní systémy, což bylo pro jeho další chod a integraci nemyslitelné. V roce 1993 byla vyhlášena soutěž o nové hlavní nádraží. O dva roky později začaly první práce na rozsáhlém podzemním systému tunelů. Bylo nutné prorazit 4 tubusy pro regionální a dálkovou dopravu, dva pro metro a jeden pro silniční provoz. Povrchové koleje byste hledali jen velmi obtížně, jelikož celý systém se odehrává pod zemí, přičemž tento typ nádraží připomíná místy spíš luxusní nákupní galerii, než přepravní budovu. Celá operace vyžadovala přeložení celého toku řeky Sprévy, která s nádražím přímo sousedí. S výstavbou nadzemních částí budov bylo započato o mnoho let později, konkrétně v roce 2002, kdy došlo k zastřešení hlavní haly tvořené futuristickou ocelovou konstrukcí osazenou více jak 8000 skleněnými segmenty o různých rozměrech a tvarech. V nadzemní části je platforma nástupišť určena na provoz příměstských linek S-Bahn. Během zastřešovacích prací došlo k již zmíněnému konfliktu architektů, přičemž původní návrh von Gerkana by výrazně negativně zasahoval do rozpočtu i termínu dokončení celé stavby, která musela být bezpodmínečně dokončena do zahájení fotbalového mistrovství. Ke slavnostnímu otevření došlo již 26. června během monstrózní akce obohacené o několik koncertů a dalších kulturních show. Evropská železnice tak dostala svůj další unikát v podobě pětipodlažního nádraží. Regionální doprava spolu s obchody a administrativním centrem zabrala nadzemní etáž, ale to hlavní se nachází pod povrchem. V hloubce 15 metrů čeká na cestující celkem 8 kolejí a několik rozlehlých nástupišť, která denně přepraví 300 000 cestujících, přičemž každých 90 vteřin z něj vyjede další vlak.  Přímá cesta do Paříže trvá 14hodin, Zurichu 11hodin, Praha je odsud vzdálena 4 hodiny cesty a v Hamburku jste za 2 hodiny.

Naleznete zde na 80 rúznorodých obchodů, restaurací, fastfoodů na celkové ploše 15 000 m². Třikrát větší plochu pak zabírá administrativní část v horních patrech.
Megalomanský projekt, který je nejen funkčním, ale i designovým prvkem města se nachází zhruba 10 minut chůze od slavné vládní budovy Reichstagu, odkud lze přes Brandenburskou bránu pokračovat po třídě Unter den Linden až do srdce bývalého východního města k věži Fernsehturm, odkud je to již kousek na Alexanderplatz. Netrvá to sem více jak půl hodiny.

I jinak působivé nádraží si vysloužilo mnoho kritiky ze strany starousedlíků, kteří by raději uvítali opravu některých chátrajících památek a především zbylých zastávek, mezi něž patří především nechvalně známá ZOO Garten, dějiště slavné knihy o berlínských narkomanech. Je pravda, že investice více jak 700 milionů Eur za pouhou přestupní zastávku možná zbytečná, ale nádraží vždy patřilo k podstatě významného města, kterým Berlín bezesporu je, i když se v mnohých jeho částech doslova zastavil čas…

 

Text: Jan Chaloupka
Foto: Daniel Schwen,č.2, Times a Jan Chaloupka