Víte, že? Nejvýše a nejníže v ČR

Když se školáka zeptáte, co je v Čechách nejvyšší, tak většina správně odpoví že Sněžka, jejíž vrchol se nachází v 1602 metrech nad mořem. Jedná se však o vrcholkový bod přírodní. Málo kdo však ví, že skutečně nejvýše položeným místem, kam se lze v rámci našeho státu dostat, jehorní plošina vysílače na vrcholu Pradědu (1492 m) v Jeseníkách, ve výšce 1653 m n. m.!

Stavba samotného vysílače byla započata roku 1968 dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. Účelem stavby bylo pokrýt stále rostoucí poptávku po televizním vysílání. Pro účely stavby byla zřízena i asfaltová silnice z nedaleké Ovčárny, která nyní slouží k zásobování. Na rok 1977 bylo naplánováno dokončení stavby, bohužel musel být termín kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka. Vysílač sahá do výšky 162 metrů. Z vyhlídky ve výšce 80 m je za dobrého počasí vidět Lysou horu a Radhošť v Beskydech, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku.

Naopak za nejnižší přírodní bod v republice je správně považována hladina řeky Labe na hranici s Německem u Hřenska, pouhých 115 m n. m.  Pro mnohé bude nejspíš překvapením, že skutečně nejnižším umělým místem je dno hnědouhelného velkolomu Bílina v severočeské pánevní oblasti nedaleko stejnojmenného města Bíliny – pouhých 40 m n. m.  Produkuje se zde především hnědé nízkosirnaté a energetické uhlí. Roční těžba je 9 mil. tun uhlí při odklizení nadložních zemin - 50 mil. m3, což stále udává

Podkrušnohoří ráz měsíční krajiny, která však v posledních desetiletích prochází výraznou rekultivací uzavřených výsypek. Povrchová těžba však nadále expanduje, jelikož energetika našeho státu je na ní bohužel stále závislá. V porovnání s minulostí jde však jen o zlomek narušení krajinného rázu severních Čech.    

Připravil Jan Chaloupka

Foto: wikipedia.com