Víte, že? Nejvyšší pražský chrám
Celosvětově nejznámější pražskou dominantou je panorama Hradčan, jehož symbolem je chrám sv.Víta, který je také asi nejnavštěvovanější pražskou památkou. Ke všem superlativům mu však přeci jenom něco schází. Ani ono pojmenování upřednostňující právě světce Víta pak není tak úplně přesné, jelikož pravý název onoho místa zní katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Samotnému svatému Vítu byla zasvěcena pouze do roku 1997, ale tento název už se vžil natolik, že stavbě zůstal. Trojlodní gotická domovina římskokatolické církve o rozměrech 124 metrů délky, 60 metrů šířky a s výškou klenby 33 metrů z ní činí opravdu majestátní chrám, ale Praha má opravdu ještě jeden vyšší.
A tím je…? Při procházce po Jungmannově náměstí na konci Národní třídy, si možná ani nevšimnete stavby, která více než na povrchu ční do výše. Onou stavbou je kostel Panny Marie Sněžné. I takto nezaměnitelná dominanta, nacházející se v samém sousedství Václavského náměstí, může zůstat skryta za hradbou mramorových obchodních domů a pestrobarevných poutačů, lákajících turisty na tu či onu projížďku i suvenýr. Karmelitánský chrám a přilehlý klášter, zasvěcený Panně Marii, byl stejně jako mnoho dalších významných staveb založen císařem Karlem IV. v roce 1347, konkrétně 3. září, tedy pouhý den po jeho vlastní korunovaci. Původní projekt obří katedrály, s rozměry 100 m na délku a s výškou lodi 40 metrů však zůstal navždy nedokončen. Vznikl tak pouze presbytář (kněžiště – chór) a klášterní budova, tedy jen zlomek plánované stavby, která svou mohutností měla zastínit i svatovítskou katedrálu.
Asi největší ranou byly, jak už to v českých zemích bývá, husitské války a to i přes to, že zde kázal radikální husitský kněží Jan Želivský – vůdce pražské chudiny. Ničivá síla tohoto hnutí zanechala chrám v troskách, které po desetiletí chátraly v zapomnění. Až na počátku 17. století, započaly rekonstrukce pod vedením svých nových majitelů z řádu chudých františkánů. Zborcenou gotickou klenbu nahradila tehdy moderní renesanční konstrukce s malbami Nejsvětější trojice a Panny Marie a byl zbudován masivní vstupní portál. Z poničeného presbytáře se pak nakonec stal samotný kostel. Výška nové klenby dosahuje 34 metrů, přičemž původní gotická byla až čtyřiceti metrová. Je dobré mít stále na paměti, že na tuto menší vstupní část, která je dnes samostatným kostelem, měla teprve navazovat trojlodní katedrála s celkovou délkou přes 110 metrů, tj. až na dnešní Václavák…
Tím však výčet zajímavostí nekončí. Stavba má ještě jeden unikát a tím je nejvyšší sloupový ranně barokní oltář v Praze s výškou 29 metrů, jehož dominantou je sedmimetrový kříž a sochy sv. Jana a Marie při jeho vrcholu. Autor tohoto monstrózního díla však není znám. Dále je zde k vidění oltářní obraz od Antonína Stevense, zachycující legendu o založení římského kostela Santa Maria Maggiore.
Snad jsme Vás tímto historicko-sakrálním tématem navnadili na procházku do míst, která jsou na rozdíl od obřích vodopádů, sopek a dalších monumentů alespoň částečně v dosahu našich sil i zdrojů.
Text: Jan Chaloupka
Foto: Wikipedia Commons: Thomas Quin, Dezidor , Ulrichulrich
Diskuze u článku (0) |