Víte, že? Nejvyšší vodopád světa

Naše putování po světových NEJ se v dnešním pokračování podívá až do jihoamerické Venezuely, což bude myslím zároveň první zastavení na tomto kontinentu v rámci našeho nekonečného seriálu. A řeč bude o největším vodopádu světa, monumentálním Salto del Ángel.

Příběh o objevení tohoto vodopádu je spjat s postavou pilota dobrodruha, a v tomto případě i objevitele, američana Jimmyho Crawforda Angela, který se do neprobádaných končin venezuelské džungle 16. listopadu 1933 vydal s touhou vyhledat především naleziště drahých kovů a jen stěží mohl očekávat, že ho v džungli čeká něco mnohem působivějšího ...         

Při obletu jedné ze stolových hor spatřil ze svého dvouplošníku množství potoků, které přes okraj rozeklané náhorní plošiny padalo do nekonečné hlubiny deštného pralesa. Při jednom z obletů ztuhl úžasem. Z horní hrany ostrého skalního srázu se s mohutným burácením řítila masa vody, která přehlušila i řev motoru průzkumného letounu. V té chvíli ještě Angel nevěděl, že objevil dosud nejvyšší vodopád světa.

Po návratu do Caracasu podal všem tuto ohromující zprávu a za několik let se do neprobádané oblasti Ďáblovy hory vrátil na větší výpravu, která však mohla skončit katastrofou, jelikož jeho letoun se během přistávacího manévru doslova zabořil do rozmáčené půdy, která se jako jediná v hustém pralese náhorní plošiny zdála jako zpevněná plocha, vhodná k přistání. Pilot, jeho manželka a dva přátelé přežili, ale čekala je strastiplná cesta do jedné z domorodých vesnic, odkud se dostali zpět do civilizace. Letoun zůstal zaklíněn v bažinatém terénu až do roku 1970, kdy ho za pomoci armádního vrtulníku vyprostili. Stroj Flamingo G-2-W byl pak jako symbol objevení vodopádu deponován před halou letiště Ciudad Bolivar ve stejnojmenném venezuelském městě, které je také nejlepším výchozím místem pro současné výpravy k nejvyššímu světovému vodopádu. Přímo k němu pak cestovatele dopraví vyhlídkové letadlo, které se takřka dotýká hrany skalního masivu. Přesná replika Angelova letadla byla dodatečně vystavena i na místě památného ztroskotání.

Rokem 1933 však nijak slavně historie vodopádu nezačala. Nález musela potvrdit až expedice vedená Ruthem Robertsonem, která se na motorových kánoích vydala kaňonem řeky Churún až v roce 1949. Objevila něco, co domorodí obyvatelé znali již odnepaměti pod jménem Kerepakupai merú.

Salto Angel leží na území národního parku Canaima při řece Rio Churun, která je přítokem řeky Caroni v povodí Orinoca. Oblast se nachází nedaleko venezuelské hranice s Brazílií a Guyanou.   

Podle všech měření vodopád dosahuje výšky úctyhodných 979 m, což je 18x více než mají vodopády Niagarské. Nerušeným pádem zde voda klesá celých 807 metrů! Síla proudu však není stálá, během deštivých období se celá oblast ponoří do mokřin, naopak v parných letních dnech se většina slabého proudu vody vypaří dřív, než dopadne do údolí. V té době je také přístupný ohromný skalní amfiteátr u paty vodopádu, který zde po miliony let modelující padající řeka vyhloubila. Masy vody vrhající se z kolmé skalní stěny jsou slyšet až do vzdálenosti 50 kilometrů. Nejbližší silnice je od vodopádu vzdálena na 200 km, ale ani tento fakt by Vás neměl připravit o vskutku nezapomenutelný zážitek, který Vám zprostředkují místní cestovní kanceláře.

text: Jan Chaloupka

foto: Wikimedia Commons, Poco , Guillermo Ramos Flamerich , Jlazovskis