Víte, že? Neznámá Amerika II.

Širé pláně středozápadu USA, které jsme navštívili v úvodním díle našeho nového cestopisného putování, nabízejí i dobrodružnější místa, než jen nekonečnou travnatou rovinu táhnoucí se od Kanady po hranice s Mexikem. Jedním takovým je indiány uctívané pohoří nesoucí tajemný název Black Hills. Kmen Siouxů byl ještě na sklonku 18. století hlavním obyvatelem Velkých plání a ne jinak tomu bylo u tohoto válečnického kmene v případě Black Hills, horského ostrůvku, který doslova ční nad travnatými rovinami na hranicích států: Severní a Jižní Dakota, Montana, Nebraska a Wyoming. Po tom, co zde v roce 1870 objevila vojenská expedice kavaleristy G. A. Custera zlato, byla postupná likvidace a asimilace indiánských kmenů první metou ve smělých plánech Washingtonu. Siouxové nemohli čelit desítkám tisíc nových přistěhovalců a zlatokopů, kteří do Black Hills přišli hledat své štěstí. Z té doby, konkrétně z roku 1876, pochází také známý příběh krvavé bitvy u Little Big Hornu, kde se v lítém boji utkala 7. kavalérie generála Custera s oglalskými válečníky náčelníka Splašeného koně, Čejeny a dalšími kmeny. I přes drtivou porážku custerových modrokabátníků byl osud indiánského národa víceméně zpečetěn. Bitva u Wounded Knee v roce 1890 formálně znamenala konec siouxského kmene, když armáda zmasakrovala na tři sta mužů, žen i dětí. V rámci jakýchsi „válečných“, resp. územních, reparací byla zdejším indiánským obyvatelům v roce 1980 přiznána náhrada za újmu i odebraná území ve výši 105 milionů dolarů.

Samotné Black Hills, jehož nejvyšším bodem je Harney Peak (2208 m n. m.), se děli na dvě pomyslné části - The Southern Hills a The Northern Hills, tedy jižní a severní část. A právě druhá jmenovaná ukrývá jeden ze symbolů Ameriky - pomník na hoře Mount Rushmore. Obří tváře amerických prezidentů Washingtona, Jeffersona, Roosevelta a Lincolna, navrhl v roce 1927 známý sochař Gutzon Borglum. Práce na 18 metrových tvářích trvaly 400 dělníkům téměř 15 let. Sám autor stavby se však slavnostního odhalení nedožil. Jeho projekt převzal vlastní syn, a tak mohl v roce 1941 spatřit světlo světa jeden z nejčastěji zobrazovaných symbolů USA, který každoročně navštíví dva miliony turistů z celého světa. Málokdo však ví, že původní návrh i realizace počítala s tím, že prezidenti budou zobrazeni až od pasu. Finanční náročnost, ustupující krize i účast ve druhé světové válce si však vyžádaly stavební změny, a proto se dnes může zdát úplný monument jaksi nedodělaný. Celá tato stavba, symbol americké demokracie, je od svého počátku trnem v oku domorodých obyvatel, ale přívaly turistů do indiánských kasin a obchůdků se suvenýry tento fakt kompenzují...

Black Hills však nabízejí i řadu dalších přírodních atrakcí, jakou jsou jeskyně (Wind Cave a Jewel Cave) či výstup na vrchol nejvyšší hory, tedy na Harney Peake, který je zároveň nejvyšším vrcholem USA na východ od Skalistých hor. Dále tu najdeme národní parky, jako například Custerův národní park, Bear Butte park (indiánské posvátné území) a především pak Crazy Horse Memorial, připomínající slavného náčelníka Splašeného koně - největší sochu světa, která však stále vzniká. Finální rozměry by měly dosahovat těchto hodnot: 195 metrů na šířku, 172 metrů na výšku. Hlava náčelníka již existuje a je 27 metrů vysoká.

Dnešní Black Hills jsou poklidným kouskem této širé země a posledním z míst, kde se udržují tradice původních obyvatel, z míst, kde se tak trochu zastavil čas.   

Text: Jan Chaloupka

Foto: Wikipedia Commons: Beth Steinhauer, Gerhard66, Desertson67