Víte, že? Norsko - za krásami severu II.

Krásné, mrazivé a zároveň nadmíru zelené ostrovy ležící při pobřeží Norska jsou pro svou jedinečnou atmosféru vyhledávaným místem turistů z celého světa i samotných Norů, kteří zde sále častěji tráví letní dovolené. Kouzelná atmosféra přístavních vesniček, barevných lodí domorodých rybářů a nad nimi čnící vrcholky žulových hor, starých několik milionů let. Průzračné vody a křišťálově čistý vzduch dávají tušit, že Lofoty jsou místem, které stojí za to navštívit.

Vody Atlantiku zde omývají na 80 větších či menších ostrovů, jejichž jména vám asi příliš neřeknou. Jsou jimi Austvågøy, Hinnøya, Skrova, Gimsøy, Vestvågøy, Flakstadøya,

Moskenesøy, Værøy a Røst, přičemž pouze některé mají významnější osídlení a větší města. Celé souostroví spadá pod oblast kraje Nordland, jehož hlavním městem je Svolvær, nacházející se na ostrově Austvågøy. Celkem na ostrovech žije okolo 24 tis. obyvatel na ploše necelých 1300 km². Severovýchodně od Lofot leží další poměrně známé souostroví – Vesterály, které však věhlasu jižních sousedů nedosahuje. Od Lofot je odděluje turisticky oblíbený Troll fjord. Od pevniny jsou pak ostrovy odděleny zálivem Vestfjord.

Historie osídlení souostroví je delší, než by se mohlo zdát, jelikož první obyvatelé si toto krásné a drsné místo vybrali již před 6000 lety! Severskou mytologií podepřené nálezy původního osídlení, udatní Vikingové a celé stovky generací rybářů utvářeli legendami opředenou historii ostrovů, nad nimiž v létě slunce skoro nezapadá. Novodobý rozmach přišel až s obchodníky z bohatého hanzovního Bergenu, z tradičního rybolovu a řemesel se stal výnosný obchod, ale i tak zůstal život na Lofotech nadmíru skromným a přímo závislým na kvalitě rybářských úlovků a jejich poptávce. Další vlna rozmachu přišla až ke konci 19. století s přílivem nových osadníků a dobrodruhů. V té době také vzniklo několik hlavních sídelních měst a obcí.

Tím největším a zároveň hlavním je dnes Svolvær s necelými 4000 obyvateli, tj. zhruba jako Jesenice u Prahy bez nových satelitů, tedy menší město či větší vesnice. Město je známé především pro svou letní uměleckou kolonii, což je místo, kde se v letních měsících sjíždějí za inspirací kreativci prakticky z celého světa, aby v lůně přírody a na čerstvém vzduchu načerpali novou inspiraci pro svou tvorbu. Město je dobře dosažitelné trajekty a to především z přístavu Bodø, kde jistou část života prožil temný prozaik Edgar Allan Poe, aby zde napsal svůj Pád do Maelströmu, což je unikátní přírodní jev, při němž vodní masy vtékají do hlubokých a úzkých roklí se zpětným odlivem, tedy obří mořský vír, vznikající přílivem a odlivem - ne však při pobřeží, ale na otevřeném moři. Tento jev může být nebezpečný zejména pro menší rybářské lodě a další plavidla o malém výtlaku. Tento masivní vodní vír je doprovázen údajně hrůzu nahánějícím zvukem, který spolu s celým tímto představením inspiroval nejednoho žánrového autora.

Krajinu souostroví tvoří typický severský motiv, holé skály, rozlehlé horské louky s nízkým travnatým porostem, minimum stromů, které většina obyvatel pokácela jako vhodný stavební materiál lodí i obydlí. Lesy se však v posledních desetiletích masivně obnovují. Osídlení je významnější na východní straně ostrovů – tedy té kontinentální, jelikož západní atlantský je bičován větry a nestálostí počasí. To zde stejně jako na celém západním pobřeží Norska určuje především golfské proudění, tím pádem je i vzhledem k poloze souostroví za severním polárním kruhem podnebí relativně mírné. Jižní část Lofot je dokonce nejsevernějším místem na Zemi, kde průměrná teplota nikdy neklesá pod nulu a tvoří tak významnou klimatickou anomálii. Typická jsou chladná léta a mírné zimní období, kdy nejnižší teploty sahají jen k -15 °C. Vhodnější a daleko příjemnější je k návštěvě léto, především pak období na přelomu června a července.

Krom trajektů fungují na Lofotech i tři letiště, realizující především každodenní spoje do města Bodø, vzdáleného půl hodiny letu či 5 hodin plavby.

Lofoty jsou každopádně jednou z nejlákavějších destinací v celé Skandinávii, ale jejich horší dostupnost a relativně vyšší cenová náročnost z nich i nadále dělají pro nás něco dosti vzdáleného a nepříliš dostupného. Dobře pro přírodu, hůře pro nás…     

Text: Jan Chaloupka

Foto: Wikipedia Commons - hrysdjones, strokin,Sveter a II., M.Heferkamp, per ,Holmstad, Sxilderik