Divoká Orlice

Pramen:
Pramení v Polsku pod vrchem Biesiec v 800 m n.m.

Délka toku:
95km

Stanice: CHMU, Stav: CHMU, Průtok: CHMU
Stanice: CHMU, Stav: CHMU, Průtok: CHMU

Popis řeky

Povodí horní Labe soutok s Tichou, ZW - WW II 94,7 km.

Pramení v Polsku pod vrchem Biesiec v 800 m n.m. Nad Trčkovem se dotýká a dále kopíruje hranici jihovýchodním směrem až k Zemské bráně. Zde vtéká na naše území a obrací svůj tok k jihu. U Nekoře pod Pastvinskou hrází se obrací k východu až severovýchodu a u Albrechtic nad Orlicí se v 247 m n.m. stéká s menší Tichou Orlicí a vytváří Orlici. Povodí Divoké Orlice měří 807 km². Horní hraniční tok až k Zemské bráně není obtížný a je velmi půvabný a romantický. Koryto je již širší a řeka rychle teče mírnými peřejemi uprostřed lesů. Silnice vedoucí vedle toku plavbu nijak neruší. Středem řeky vede státní hranice s Polskem. U Zemské brány se řeka krátkou balvanitou soutěskou dostává na naše území a kamenité, přehledné peřeje pokračují až ke vzduté hladině pastvinské přehrady. Pod přehradou je údolí otevřenější a osídlené, ale řeka má stále pěkný spád a téměř k Doudlebům je plavba velmi příjemná. Nejhezčí peřeje jsou v úseku tzv. Litického oblouku mezi Liticemi a Potštejnem, kde se setkáme i s přírodními prahy s většími vlnami. Ve zbývajícím toku k ústí je Divoká Orlice nížinná řeka. Koryto bylo poněkud poškozeno v dolním toku při povodni v roce 97 a některé jezy, v úseku pod PN, je lépe prohlédnout. Některé z nich jsou sjízdné. Obtížnost nepřesahuje WW I, jen krátká peřej Zemská brána dosahuje stupně II (II+). Jako již větší řeka, má Divoká Orlice několik sjízdných přítoků, které patří k tomu nejzajímavějšímu z Orlických hor - Bělá, Zdobnice, Říčka.

Sjízdnost Orlice závisí na úseku, který vybereme. Nejprve však je nutno upozornit na hraniční úsek. Někdy projedeme bez problémů, jistější je oznámit sjezd na Policii alespoň v Bartošovicích, lépe předem v Hradci Králové. Jinak můžeme skončit v polské věznici jako pašeráci. Do Evropy je ještě daleko. Horní tok do PN Pastviny bývá sjízdný v období tání v březnu a dubnu. Pod přehradou je situace podobná a navíc je průtok závislý na manipulaci na hrázi. Ideální je alespoň 15 m3/s, což také postačuje pro splutí Litického oblouku. Z Potštejna či Doudleb bývá Divoká Orlice sjízdná téměř celý rok. Pro horní tok se můžeme orientačně řídit stavem 60 cm na vodočtu v Klášterci pro horní tok a pro úsek z Litic již uvedeným průtokem nebo stavem 40 na vodočtu v Liticích nebo 80 v Kostelci. Na řece je pod Nekoří každoročně pořádáno v dubnu i květnu několik vodáckých akcí, kdy je průtok zajištěn. Zkušená posádka může sjet řeku i na otevřené lodi, ale určitá znalost techniky je nezbytná a většinu jezů je vhodné přenést. Horní tok je jednodenní výlet, od přehrady lze vybrat víkendové putování.

Ubytování

Na horním toku až ke Kláštěrci nad Orlicí protéká řeka CHKO Orlické hory, kde považujme za nutné dodržovat určité zásady ochrany přírody a omezení táboření. Kempy najdeme u pastvinské nádrže, v Žamberku a Kostelci. Ubytování lze zajistit i v dalších menších městech na toku.

Zásobování

Orlické Záhoří, Bartošovice, Klášterec, Nekoř, Líšnice, Bohousová, Žamberk, Potštejn, Záměl, Doudleby, Kostelec nad Orlicí.

První pomoc

Bartošovice, Klášterec, Žamberk, Potštejn, Doudleby, Kostelec.

Zajímavosti na řece:

• Zemská brána - přírodní rezervace, koryto.
• Klášterec n. O. - gotický kostel z 15.stol. 
• Žamberk - renesanční zámek ze 16. stol. s anglickým parkem, klasicistní radnice,
                      empírová budova muzea, barokní kostel z 18. stol. 
• Helvíkovice - památník P. Diviše, vynálezce hromosvodu.
• Litice - zbytky gotického hradu ze 14. stol., v opravě.
• Potštejn - zřícenina gotického hradu z 13. stol., barokní zámek z 18. stol.
• Doudleby n. O. - renes. zámek ze 17. stol. barokně přestavěný, zámecký park.
• Kostelec n. O. - ranně barokní zámek ze 17. stol., nový empírový zámek
                              s anglickým parkem, renesanční radnice ze 16. stol., barokní
                              kostel z 18. stol.
• Častolovice - viz Bělá.