ČR: Cizkrajov - odpočinul si zde i Napoleon
Obec Cizkrajov se nachází v Jihočeském kraji, v okrese Jindřichův Hradec, 8 km severně od Slavonic a 8 km jihozápadně od Dačic, v nadmořské výšce 478 metrů. Obec se skládá z následujících místních částí: Cizkrajov, Dolní Bolíkov, Holešice a Mutná. V současné době zde žije 563 obyvatel. Z hlediska občanské vybavenosti v obci fungují základní škola a mateřská školka, dva obchody se smíšeným zbožím, kulturní dům, pohostinství a ubytování. V obci působí sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení a tělovýchovná jednota, která provozuje tenisový kurt, volejbalové a fotbalové hřiště. Přes obec protéká Bolíkovský potok, který se vlévá do Moravské Dyje.
Osada Cizkrajov byla založena na přelomu 12. a 13. století. V listině z roku 1260 je název „Zuzicraia“ - podle osobního jména cudaře (nejvyšší soudce) znojemské župy Cuzcraje. V 13. století Cizkrajov byl centrem 5-10 vesnic díky stavbě kostela a fary. V období 16. a 17. století se odsud spravovaly okolní farnosti. Na popud panovníků původně česká osada byla postupně poněmčena, usadili se zde němečtí kolonisté a osada dostala název Sitzgras. Na konci 18. století obec ležela na velkém počtu pozemků a nacházely se zde dva mlýny, cihelna, dva hostince a v roce 1662 byla založena škola. V obci pracovali různí řemeslníci – stolař, kovář, zedník nebo obuvník. V roce 1810 nedaleko vsi v Dolním Bolíkově vznikly železné hutě. Až do roku 1848 byl Cizkrajov součástí dačického panství.
Na konci 19. století byly založené spolky – hasičský, hospodářský a spořitelní. Ve 20. století, po vysídlení Němců a odchodu místních obyvatel do měst, nastal úpadek obce.
Z pozoruhodností obce lze jmenovat farní kostel sv. Petra a Pavla ze 13. století. Jeho dnešní pozdně gotická podoba pochází z 15. století, když v Telči vládl pán Jindřich. V kostele jsou pochováni knězi, kteří zde působili a také majitelé Bolíkova - rytíř Bartoloměj Tannazoll, Jan Kašpar Pöschk z Rosenthalu a Bedřich Samuel z Rosenthalu. V dlažbě kostela a před oběma jeho vchody je zasazeno několik náhrobních kamenů. Ve svahu pod kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Na hřbitově jsou pochovaní také majitelé Bolíkovských hutí a uprostřed hřbitova je litinový kříž z roku 1835 ze zaniklé huti. U presbytáře kostela se nachází hrob obnovitele Montserratu, cizkrajovského faráře P. Josefa Springera. Na návsi stojí sochy sv. Josefa a sv. Floriána.
Místní část Holešice leží na úbočí Urbanečského vrchu. První zmínka o této obci se datuje rokem 1380. Uprostřed obce se nachází kaple svatého Jana Nepomuckého, na jejím dolním konci stojí starý osmiboký kamenný sloup. Za Holešicemi leží pohřebiště francouzských vojáků z dob napoleonovských válek. V roce 1805 ve vsi u rolníka Denka (č. p. 44) přespal sám Napoleon.
Přes místní část Dolní Bolíkov protéká Bolíkovský potok. V době 16. až 18. století se zde vyráběl papír, později železo, litina a kyselina sírová. Roku 1810 nedaleko od vsi byly založeny železárny, kde byla postavena vysoká pec a dva hamry, vyrábějící surové železo a litinu. V 19. století železárny patřily k předním železářským podnikům na našem území. Do současnosti se tu zachovaly pouze zbytky kamenných zdí, pecí, strusková halda a příkop. V obci na návsi stojí socha svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století a za vsí se nachází židovský hřbitov z konce 18. století.
Místní část Mutná leží v údolí pod známým poutním místem Montserrat. Před rokem 1365 byla obec majetkem pana Předoty z Mutišova a od 17. století patřila panstvu ze Staré Hobzí. Západně od obce stojí na kopci poutní kostel Panny Marie Montserratské. Kostel byl založen císařským plukovníkem Bartolomějem Tannazoll-Zillem jako poděkování za uzdravení ze zranění získaných během třicetileté války. Tannazoll navštívil Montserrat ve Španělsku, kde si předsevzal, že na svém panství postaví kapli na počest Panny Marie Montserratské. Do postavené kaple v roce 1651 umístil kopii sochy Panny Marie Montserratské a kaple se brzy stala oblíbeným poutním místem. Kopec, na kterém socha stála, lidé pojmenovali Montserrat.
V současnosti se na Montserratu každoročně slaví tři velké poutě - jarní pouť o první květnové neděli, hlavní pouť v sobotu a v neděli před slavností Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) a pouť dětí a mládeže v neděli před začátkem školního roku.
Text: Maxim Kucer
Foto: Wikipedia.org - Daniel Baránek, foto 2, foto 3; cs:ŠJů, Miloš Fiala
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek