Řím aneb procházka "Věčným městem"
A právě tato přízeň turistů často ubírá na poetičnosti tohoto klenotu evropské kultury. Řím je zároveň, i dosti po právu, nazýván městem chaosu, jehož ulice jsou přes den dějištěm automobilové války, do které ze všech koutů vbíhají skupinky chodců, což na první pohled vypadá sice komicky, ale na druhý už je tato realita dosti depresivní. Ale co také čekat od Itálie, země a jejího hlavního města, v němž se snoubí nadpozemská krása, noblesa a elegance se špínou, hlukem a neskutečným množstvím potulných koček. Nikde jinde není možné za pár chvil procestovat tři tisíce let starou kulturní tradici Evropy, takže řešit nějaký městský provoz Vám jistě přijde jako malichernost. Přesto však doporučuji nechat auto doma a vydat se na cestu třeba letecky.
Řím skýtá i mnohá dobrodružství a překvapení vyznavačům pravých italských kulinářských specialit, kterých si v místních tratoriích užijete jistě stejně mnoho jako návštěv těch nejslavnějších památek. „Řím přesahuje všechny naše představy“, tak označil toto místo německý básník a prozaik Johann W.Goethe a ač mu za jeho doby rozhodně nehrozilo přejetí automobilem značky Fiat, jistě s ním lze souhlasit.
Samotný počátek města je zahalen tajemnou a známou pověstí, podle které založili toto později tak mocné město synové bohů Romulus a Remus, kteří sem přišli v roce 753 př.n.l. Skutečnost je však jiná a ač je pověst o bratrech odkojených vlčicí jistě zajímavá, setkáváme se s jejím vyobrazením téměř na každém rohu, historie vzniku města na sedmi pahorcích je poněkud méně poetická. Základní osou města je řeka Tibera, jejíž úrodné břehy také přilákaly první rolníky, kteří se zde usadili . Toto území bylo v počátcích zároveň místem sváru nových přistěhovalců a původních obyvatel – Etrusků. Ti také dali městu jméno - Ruma, což je jasným základem pozdějšího Roma. Společné soužití nových přistěhovalců a původních obyvatel neslo krom neustálých rozbrojů i plody v podobě nově vznikající metropole a staveb, které je možné dodnes obdivovat. V roce 509 př. n. l. však byla zřízena římská republika, což vedlo k postupnému vyhnání Etrusků. Památky však zůstaly a ne ledajaké. Jelikož toto etnikum vynikalo svým ohromujícím citem pro architekturu a umění, která se později přenesla i na období vlády císařů Augusta, Nera, Traiána, Hadriána, Marca Aurelia, Jůlia Césara a mnoho dalších krutých i geniálních panovníků.
Těsně po přelomu letopočtu nechal císař Vespasianus vybudovat Koloseum, nesoucí původně název Flaviovský amfiteátr, čímž vznikla hlavní dominanta města i celé Římské říše, nabízející až 50 tisíc míst návštěvníkům, kteří v něm roku 80.n.l. shlédli první představení. Původní amfiteátr stojí na místě umělého jezera v zahradě Neronova Zlatého domu na konci Fora Romana, které bylo v antické době centrem veškerého kulturně-politického dění. Na místě dnešních ruin se nacházelo mnoho trhů, chrámů, bazilik, vítězných oblouků i míst, kde se určovala pravidla tehdejší demokracie. V té době také vznikly Caralovy termální lázně, které svými teplými i studenými koupelemi, kosmetickými salóny, knihovnami a rozsáhlými přednáškovými sály reprezentovaly tehdejší svět luxusu a zahálky.
Rozhodujícím zlomem v dějinách Říma se stal rok 391 n.l., v němž bylo dosud pronásledované a opovrhované křesťanství prohlášeno za rovnocenné a jediné oficiální náboženství. Tím začala nová éra celého středověkého světa i města, které se tak stalo jedním z hlavních center vzrůstající křesťanské komunity. Ta se také po pádu posledního císaře ujala vlády nad městem, které však v pozdější historii prožilo i nelehká období bídy a úpadku, jako např. v roce 1309, kdy se papežský stolec násilně přestěhoval do Avignonu. I přes tuto významnou ránu se Řím dokázal pozvednout, což jen dokládá jeho význam pro evropskou kulturu v době rozmachu renesance a baroka. V tomto období také získalo zpět svůj osobitý ráz a temperament. Proti vůli tehdejšího papeže si roku 1871 vybral nově zvolený král Itálie za své sídlo právě Řím, který si své výsadní právo hlavního města ponechal i poté, co se v roce 1946 stala Itálie republikou. Za suverénní stát byl prohlášen i Vatikán, jehož vládcem byl a je papež. Na současném vatikánském území vznikl již v roce 326 n.l. křesťanský chrám, rozkládající se na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. Vatikánský palác byl zbudován v 6.století a od roku 1378 je stálým sídlem papeže. Vatikán během své historie často měnil svou rozlohu i kompetence vůči městu, dnes je však hlavním centrem celosvětového duchovního dění, na jehož území krom mnoha knihoven a galerií leží i nádraží a pošta. Samotná bezpečnost papeže je střežena příslušníky švýcarské gardy, malé armády, jejíž uniformy údajně navrhoval sám Michelangelo, který je také spolu s dalšími vyznanými umělci autorem výzdoby a především stropní malby Sixtinské kaple Apoštolského paláce – nejnavštěvovanější památky celého Říma. Otisk ruky renesančních mistrů však naleznete na i na mnoha jiných místech celého města. Ač jsou jména jako Donatello, Sandro Botticelli, Masaccio, Paolo Uccelli, Michelangelo Buonarroti či mistr mistrů Leonardo da Vinci spojena spíš s Florencií, znaky jejich tvorby nese i právem hrdé město na březích Tibery.
Asi nejslavnějším architektem působícím v Římě byl Donato Bramante, pověřený stavbou baziliky sv. Petra. Ten se stal i autorem původního projektu, na jehož realizaci se krom jiných podílel i neopomenutelný malíř a architekt florentské školy Rafael Santi.
Ti, kdož chtějí pravou atmosféru věčného města skutečně pocítit, nevyhnou se dozajista pečlivému studiu historie nekonečné řady památek, ale věřte, že to stojí zato. Naše cesta by mohla začít u již zmiňovaného Colossea, odkud povede přes Forum Romanum k dalším architektonickým skvostům, jako jsou Trajánův sloup, Via Appia Antica atd. Naší pozornost jistě upoutá již zdálky patná mohutná kupole Pantheonu, majestátního antického chrámu, stojícího na barokní Piazza della Rotonda. Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Centrem chrámu je ohromná aula zakrytá obří polokulovitou klenbou, s průměrem 43m, na jejíž stavbu byl patrně poprvé použit beton. Krom antických památek stojí rozhodně za návštěvu i skvosty z doby renesance, která městu přinesla nespočet kostelů, paláců, ale i klidných zahrad a majestátních vil, které jsou dnes využívány především jako galerie známých autorů italské historie. Opomenout nelze ani barokní stavby i jiné poklady z období ranného novověku, mezi které patří Pizza Navona či proslulé Španělské schody. Páteř města tvoří Via del Corso (v minulosti via Lata), hlavní bulvár procházející centrem je často nazýván jednoduše Corso. Zcela rovná hlavní třída je lemovaná charakteristickými úzkými uličkami a malými náměstíčky, které krom perfektních kaváren skrývají i butiky luxusních světových značek. Ne nadarmo udává Řím směr světové módy. Ulicí, dlouhou 1,5km, můžeme projít od severního konce z Piazza del Popolo mezi kostely Santa Maria dei Miracoli a Santa Maria in Montesanto až k jihu na Piazza Venezia, kde končí. Na této rušné třídě však nehledejme žádné významné památky, které však leží v jejím blízkém okolí. Někdy jen pár metrů vlevo či vpravo najdeme místa jako Ara Pacis, již zmiňovaný Pantheon, Španělské schody, ale zejména Fontánu di Trevi - jeden ze symbolů města a místo všech zamilovaných. Fontána je především úžasné umělecké dílo s nádherným barokním sousoším, vytesaným z mramoru, které představuje boha moří Oceána, stojícího na velké mušli tažené bujnými mořskými oři, jejímž autorem byl Niccola Salvi za přispění Giana Lorenza Berniniho, slavného barokního architekta, pod jehož vedením byla stavba fontány dokončena roku 1762. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Snad jen výčtem mohu doporučit místa jako Circus Maximus - místo jezdeckých dostihů, monumentální novoklasický památník Viktora Emanuela II., který je největší stavbou svého druhu v Itálii. Santu Marii Maggiore, Villu Borghese - nádherný renesanční park s první italskou zoologickou zahradou (1911), ve kterém se nacházejí i tři muzea světového významu (Galleria Borghese s barokním a renesančním uměním a sbírkou nejzdařilejších Berniniho soch, Villa Giulia s etruským uměním a Galleria Nazionale d´Arte Moderna s moderním uměním). Nelze opomenout ani Andělský hrad na pravém břehu Tibery, jednu z mnoha majestátních památek z doby Hadriánovy…
Základním kamenem Vaší případné cesty do Říma by měla být velmi, velmi pohodlná prověřená obuv, lehký turistický průvodce a trpělivost. Výhodou je, že přes množství památek je vše „poskládané“ na relativně malém prostoru, srovnatelném například s širším centrem Prahy, což je v porovnání např.s Paříží skutečný luxus. Avšak nenechme se zmást, svou daň na vaší kondici a těle si „Věčné město“ po právu vezme. Nové síly pak doporučuji načerpat během vyjížďky vláčkem, který hlavní město pravidelně spojuje s relativně kultivovanou přímořskou pláží a letoviskem vzdáleným necelých 30km od centra všeho dění, kde se můžete bez problému vykoupat a připravit se na další kilometry „kulturního maratonu“.
Základní informace a zajímavosti
Město leží v krajině nazvané Campagna di Roma, 27 kilometrů od Tyrrhénského moře.
Sedm pahorků, na kterých se město dříve rozkládalo, se nazývá: Kapitol (lat Capitolium, it. Campidoglio), Aventinus, Palatinus, Caelinus, Quirinalis, Viminalis a Esquilinus.
Průměrná výška oblasti 37 m n. m.
Rozloha 1 285 km²
Počet obyvatel: 2 823 873 - Hustota zalidnění: 2 197/km²
Mezi přední partnerská města patří světové metropole Paříž, New York, Tokio, Peking, Soul, Bělehrad a mnoho dalších.
Nejvýznamnější sakrální stavby
Bazilika sv. Petra/San Pietro in Vaticano
Bazilika svatého Pavla za hradbami/San Paolo fuori le mura
Bazilika svatého Jana/San Giovanni in Laterano
Bazilika Panny Marie Větší či Sněžné/Santa Maria Maggiore
Sant'Andrea al Quirinale a Pantheon
Co ochutnat:
Vepřový špíz, pasta (například s omáčkou z volské oháňky )
Co zažít:
Feste de Noantri – na počest Madony del Carmine se zde koná sedmidenní pouliční festival v Trastevere – v druhé polovině července
Trhy : Campo dei Fiori – nejpestřejší a největší trh v Římě
Audienci u papeže: Koná se každou středu v 10:30 (nutné nahlásit se dva dny předem)
Text: Jan Chaloupka
Foto: Wikimedia Commons, Honza Groh, č.2, č.3, Fczarnowski, Janericloebe, Maros Mraz, č.2, Karelj, č.2, č.3, č.4, č.5, č.6, č.7
Diskuze u článku (1) |
Vložit nový příspěvek
- Itálievalerie 28.7.2010, 20:24Itálie, Řím a antika je fascinující. V současné době lze zajet do Říma za zmrzlinu, pokud vyhrajete. Soutěž ještě běží zde: www.zmrzliny-nestle.cz