Benátky nad Jizerou: inspirující? - VIDEO

Benátky nad Jizerou zůstávají i přes svůj honosný název typickým menším městem. Na nejvyšším městském kopci stojí zámek, který uvidíte snad ze všech koutů města – z podzámčí, od řeky, a dokonce i z blízké dálnice. Dostanete-li se ale na kopec, do historického jádra města, stává se neviditelný. Prostě se schoval. Jen šipka s nápisem zámek a zámecká věž, která přece jen vyčnívá nad všechny střechy ostatních domů, napovídá, kde že se ukrývá.

Benátský zámek má opravenou fasádu a dá se říct, že skutečně důstojně reprezentuje celé město. Celý uhlazený vzhled zámku i jeho okolí trochu kazí jen dům stojící u jeho pravého boku. Povalují se před ním matrace a různé harampádí, ze střechy kouká něco jako sláma. Život holt není pohádka a jen zřídkakdy je vždycky všechno tak, jak si člověk představuje. A důkazem by mohl být právě tenhle kontrast neudržovaného domu, kde místo ředkviček rostou pneumatiky, a sněhobíle nahozeného zámku.

Minulost i přítomnost

Benátský zámek vznikl v době, kdy nedaleký Dražický hrad přestal vyhovovat panským požadavkům. Psal se rok 1525 a tehdy patřil Fridrichu z Donína. Omítku za oněch časů rozveselilo sgrafito – zdobení, které je na zdech nejstarší části zámku patrné dodnes. Pak zámek změnil majitele, kterým se stal Jan z Werthu. Ten nechal přistavět barokní křídlo, kolem vyrostla hospodářská stavení a zámecký život se rozjel na plné obrátky. Jenže pak přišel požár, který nové zámecké křídlo poničil. Původní podobu má na svědomí hrabě ze Schützenu, který opravil vyhořelou část a přistavěl další křídlo, které navíc propojil s kostelem.

No a dneska? Místní chodí ve všední den na zámek hlavně proto, aby na úřadě, který tam má sídlo, něco vyřídili. Když pak mají volno, „courají“ po zámecké zahradě a dumají nad tím, kam že se ten svět řítí. Zvlášť pak, když ucítí tolik typickou vůni marihuany vycházející zpoza kopule, kde kdysi bádal slavný dánský hvězdář Tycho de Brahe. Právě tam se zašívají mladí místní.

Pro turisty je ale zámek v Benátkách nad Jizerou lákadlem číslo jedna. Nechte se překvapovat, možná expozicí hvězdáře Tycha de Brahe, faktem, že na zámku působil jako učitel hudby slavný skladatel Bedřich Smetana, zámeckou zahradou, pod níž roste vinná réva, nebo třeba Muzeem hraček.

Muzeum hraček v Benátkách si poslední dobou získává stále větší oblibu. Jeho zakladatel Josef Fiala je totiž hračička. Pro samé hraní prý ani neví, kolik hraček v muzeu má. Koupil si motorek na opékání buřtů a s jeho pomocí rozhýbal figurky na maketě náměstí. Muzeum hraček funguje na zámeckém nádvoří od roku 1999. Kvůli hračkám by ale do Benátek vyrazili snad jen děti nebo někdo takový jako Josef Fiala, celoživotně obklopený autíčky, medvídky a panenkami. Je to ale příjemné zpestření celé návštěvy města.

Nejen zámek jsou Benátky

Nelze nezmínit Husovo náměstí. Není velké, ale ani malé. Na jeho horním konci ho zdobí socha Jana Nepomuckého. Kromě budovy přímo v čele bulváru, která se naprosto vymyká celému jeho stylu, ale Husovo náměstí obklopují roztomilé domečky s podloubími a různobarevnými fasádami. Uprostřed stojí malá kaplička se zvoničkou, která odměřuje náš čas – kaple sv. Rodiny. I dnes občas slouží náboženským účelům.

V Benátkách nad Jizerou dnes žije lehce přes sedm tisíc lidí. Z procházky městem je jasné jedno – tihle lidé milují sport a rádi se baví. Jsou zde fotbalová hřiště, zimní stadion a golfové hřiště. Funguje tu horolezecký, šachový, hokejbalový, badmintonový, motokrosový, bruslařský klub.

Do doby, než rychlobruslařskému světu začala diktovat tempo Martina Sáblíková, byly Benátky nad Jizerou možná jediným centrem českých rychlobruslařů. Sáblíková by ale na olympijské zlato v Benátkách nejspíš nenatrénovala. Aby do Česka přivezla ten nejcennější kov, musela jezdit do Německa. 

Když je jasné, že v Benátkách se na olympijské zlato trénovat nedá, našel zde své uplatnění svaz žen, svaz včelařů a rybářů a podle fotografií přímo na náměstí to žije taky v astronomickém kroužku.

Text/foto: Klára Svobodová