Chodovská tvrz

Spory o založení

O to, kdo tvrz postavil, se vedou spory. Je několik variant. Tvrz mohla být ve 13. století založena někým z větve rodů Hrabišiců, templáři či strážci božího hrobu, též známými jako jeruzalémští rytíři. Základ materiálu, který byl použit na její výstavbu, byly lomové kameny, z nichž bylo vytvořeno zdivo. Přístup do ní byl na západní straně tvořen dřevěným mostem a na stejné straně se rozkládal i hospodářský dvůr, což se ve 14. století stávalo oblíbenou praxí, neboť tím byla tvořena ekonomická a správní centra jednotlivých panství.

I když tvrz byla postavena již ve 13. století, první písemná zmínka je datována o celých dvě stě let později a to z roku 1421, kde byla označena jako zabraný majetek zderazského kláštera. Křížovníci ze Zderaze se na začátku 15. století snažili povznést úroveň jimi vlastněné tvrze a ve stejné době začaly v jejím okolí vznikat první rybníky. Vzhledem k tomu, že země začínala pociťovat otřesy husitského hnutí, které dolehly i na zderazský klášter, jenž byl pražskými husity zpustošen, dolehly události i na vzdálenou Chodovskou tvrz. Ta měla poznat brzy, avšak pouze na epizodní desetiletí, nového majitele, lijce děl jménem Jan, do jehož majetku se dostaly i nedaleké Litochleby a pravděpodobně i Šeberov.

Do čela chodovského panství se roku 1471 dostala „chodovská paní Machna“. Ta patřila mezi odpůrce krále Jiřího z Poděbrad (1420-1471) a pražský purkrabí nařídil, aby všem neposlušným pánům a rytířům byl za trest odehnán a zabaven dobytek. Machna, a s ní mnoho dalších, stádo dostihli na Dobytčím trhu (dnes Karlovo náměstí) a sama pak vytrhla jednomu z purkrabských žoldnéřů meč a prý jich několik pobila.

Úpadek a vzestup

V období třicetileté války (1618-1648), kdy patřila rodu Michnů, začala Chodovská tvrz a její okolí chátrat, protože nejistá doba majitele odradila od jakýchkoliv investic. V roce 1676 přešla stavba do majetku benediktinského kláštera, který ji přestavěl do podoby zámečku, který měl sloužit jako místo odpočinku pro mnichy.

Roku 1801 se posledními majiteli tvrze stali Korbové z Weidenheimu a právě z druhé poloviny 19. století se zachoval i dobový popis:

„Přes vrchnostenský dvůr se dostaneme ke kruhovitě vystavěné budově. Svými čerstvě nahozenými zdmi, jasně červenou střechou a zelenými žaluziemi se podobá dosti slušnému modernímu letohrádku. Se statkem je spojena plotem a dovnitř nyní vedou úzké schody, které jsou užívány jako průchod k hospodářským účelům“ (Bartoň, Jiří. Chodovská tvrz).

Pro zajímavost - chodovské panství, jehož součástí tvrz byla, roku 1897, kdy patřilo Ludvíku Korba-Weidenheimovi, zaujímalo rozlohu kolem 230 hektarů půdy. Patřil k němu park, dvůr a lihovar, který se však velmi nevyužíval.

Chodovská tvrz dnes

V letech 1984-1988 prošla tvrz rekonstrukcí a jejím novým uživatelem se stal Kulturní dům Jižní Město. V posledních letech je Chodovská tvrz významným střediskem kulturního života Jižního Města. Program je vskutku bohatý – několikrát týdně zde můžete navštívit komorní koncerty, umělecké výstavy, hrají se divadelní pohádky pro děti, či se zde konají svatby nebo vítání občánků.

Text: Maxim Kucer

Foto: Maxim Kucer