SR, Žilina: perla na Váhu - VIDEO

Naši procházku začneme na rohu Hodžové a Hurbanové ulice, kde postavil známý žilinský advokát Ján Milec v 90. letech 19. století Městskou vílu. Žilinčané ji neoficiálně nazývají „Bacherova vila“. Slavnou se kromě jiného stala tím, že tu úřadovala 1. slovenská vláda od 12. prosince 1918 do 2. února 1919, o čemž svědčí i památní tabule na fasádě.

Další pozoruhodnou budovou je Kostel sv. Barbory a klášter postavený v letech 1723 – 1730. Jedná se vůbec o první barokní stavbu sakrálního charakteru v Žilině s hodnotným interiérem i výzdobou. Napravo od kostela se nachází samotná Loretánská kaplička (loretka), postavená v letech 1731 - 1732. Samotný světský chrám ukrývá podzemní krypty, kde svůj věčný odpočinek našli františkáni, duchovní představitelé i někteří měšťané. Františkánský klášter byl zároveň studijním místem. Mezi osobnostmi, které se tu vzdělávali byli také významný slovenský barokní spisovatel Hugolín Gavlovič (1712 – 1787) nebo skladatel Edmund Pascha (1714 – 1772). 

Neméně zajímavým architektonickým klenotem Žiliny je Evangelický kostel, jehož autorem je slavný architekt Michal Milan Harminc. Zajímavostí je, že stavba vychází z realizované předlohy evangelického kostela na Legionářské ulici v Bratislavě. Po architektektonické stránce se jedná o čistou, elegantní budovu doplněnou o travertínový obklad podnože a atiky. Kostelní věž je asymetricky umístněná naproti kostelní lodi, ale opticky je na vrcholu návrší. Interiér je jednoduchý, na čelní stěně je řešený oltář ve formě vitráže a po bocích jsou umístněny varhany. Ke kostelu přísluší fara a spolu vytvářejí jedinečný ucelený komplex moderní architektury. 

Majestátným historickým skvostem ze začátku 20. století je Vysoká škola dopravy a spojů. Tato budova postavená v letech 1911 – 1912 se žel v současnosti už nevyužívá. Za zmínku určitě stojí i Katolícký dům s Národním divadlem postavený v letech 1925 – 1926 ve stylu neoklasicizmu. Na štítu fasády je umístněný dvoukríž, státní znak Slovenska s plastikami dvou orlů. Nad vchodem do budovy osadily plastiky dvou žen symbolizujících hudební a divadelní umění a na fasádě památnou tabuli žilinského rodáka, národního buditele a spoluzakladatele Matice slovenské Juraja Tvrdého (1780 – 1865).

Dalším nevšedním místem, kde by jste se měli zastavit je tzv. Dům Alexandra Lombardiniho. Tento původně renesanční jednoposchoďový dům, ve kterém bydlel žilinský historik, právnik a autor knihy o dějinách města Žiliny, Turčanského sv. Martina z roku 1874 - Alexander Lombardini slouží i jako malé muzeum s expozicí mapující  život a dílo tohoto žilinského rodáka.

V centru města vás určitě zaujme i secesní budova, která se nachází na křižovatce ulic Hodžová, Dolný val a Na příkopu. Vznikla jako jeden celek na místě starší přízemní zástavby. Původně to byl obytný nájemní dům, s obchody v přízemí, ale v současnosti je sídlem banky. Objekt patří k nejpozoruhodnějším ukázkám secesní architektury Žiliny, která vznikala v prvních dvou desetiletích 20. století.

Na Hodžově ulici ještě zůstaneme, přesněji u památkové stavby (č.4), jejíž dějiny sahají do středověku. Všimněte si ji hlavně díky renesančním arkádám a originálnímu latinskému nápisu: NON NOBIS DOMINE AST TIBI SIT DLORIA ET VICTORIA (Ne nám, Pane, ale Tobě ať patří sláva a vítězství). 

Vzpomenout musíme i budovu Radnice na Radniční ulici už z roku 1508, která je sídlem primátora města Žiliny. Na fasádě je umístněný reliéf erbu Žiliny, který se používal v roce 1683 i pamětní tabule na počest 600. výročí vydání Privilegia Pro Slavis Solnensis. Taktéž je tu nainstalovaná zvonkohra, která na sebe upozorňuje v pravidelných intervalech.

Snad největším klenotem Žiliny je Mariánské náměstí, kterému se budeme věnovat samostatně, ale vzpomeneme aspoň budovu, ve které se konala dne 14. března 1920 sjednocovací konference německého a maďarského proletariátu na Slovensku a maďarských sociálních demokratů ze Slovenska s československým dělnickým hnutím.

Přesuneme se na roh ulic Bottova a Radniční, kde se nachází jeden z nejznámějších domů města, který staří Žilinčané nazývají Folkmanovský, protože dlouhé roky patřil známemu žilinskému hotelierovi Pavlovi Folkmanovi. Charakteristický je ojedinělou měděnou věžičkou, na které je měděná zástavka s datumem 11. srpen 1886 označující jeden z největších požárů Žiliny, při kterém byly zničené téměř všechny domy na náměstí včetně tohoto domu. 

Při toulkách žilinskými uličkami natrefíte i na pamětní tabuli známého slovenského právnika, publicisty, spoluzakladatele horské služby v oblasti pohoří Malá Fatra - JUDr. Ernesta Žabkaye, jakož i na Dům číslo 3, ve kterém žil známý žilinský fotograf Ján Vykopal se zajímavou secesní fasádou dekorovanou mozaikou ženské postavy připomínající kresby českého malíře Alfonse Muchy.   

Významnými architektonickými památkami jsou i budovy městské tržnice, secesního Rosenfeldova paláce z roku 1907 inspirovaná vídeňským zámkem Belveder nebo naproti stojící Neologická synagoga přeměněná na dům umění. 

Dominantou města je Hotel Polom, kde ve zdejší kavárně jistou dobu probíhala setkání slovenských národovců. Poslední zastávkou dnešního putování po Žilině bude budova Železniční stanice. 

Okna stanice tvoří pětice vitráží znázorňujícich erb města a krojové motivy z rázovitých oblastí tehdejšího Žilinského kraje. Autorem vitráží Liptov a Orava z roku 1955 je akademický malíř Róbert Dúbravec, vitráží Čičmany a Kysuce z roku 1956 akademický malíř Fero Král a vitráže Kraj Žilina z roku 1956 umístněné ve středu jsou oba umělci společně.

(pokračování příště...)

GPS: 49°13'24.2"N 18°44'22.6"E

Text, foto, video: Pavol Jemala, Slovensko zdola

Hudba: Pixabay.com; Flaing Piano Main - 8783