Víte, že? Nej skalní města I.
Víte, že nejrozsáhlejším skalním městem u nás jsou Adršpašsko-teplické skály? Teď už to víte, takže si o nich krátce něco napíšeme.
Adršpašsko-teplické skály mají rozlohu 17,72 km čtverečních. Celá tato oblast je tvořena systémem kvádrových pískovců, ve kterých se vlivem zvětrávání postupně vytvořily zajímavé skalní útvary, labyrinty, kaňony a soutěsky, přičemž celá oblast je rozdělena Vlčí roklí, dělící lokalitu na menší severní Adršpašské a jižní Teplické skály. Na mapě bychom tento trojúhelník našli mezi obcemi Horní Adršpach, městem Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály.
Kladské pomezí nedaleko Náchoda jednou z nejhojněji navštěvovanějších lokalit severo-východních Čech. Celá oblast je známá především spojením dvou skalních měst, které však tvoří jeden celek, pro který se vžil název Adršpach.
Nejen dětská fantazie se v těchto skalách může rozvášnit nad krásou a působivostí zdejší krajiny, kterou jen doplňují desítky romantických zákoutí a vyhlídek. I když Vás naučná stezka navádí a informační tabule i trochu poradí s tím či oním pojmenováním jednotlivých skalních útvarů, leckdy můžete nesouhlasit a v útvaru vidět něco zcela odlišného než Vám radí zdejší info tabulky. Skalní útvary dostaly velmi rozličná jména, jako například: Milenci, Starosta a Starostová, Dvojčata v peřince či Milenecká hora.
Jestli je pro tuto přírodní památku něco typické, tak to jsou schody, vytesané přímo do skal, takže po několika hodinách sestupů a výstupů Vás zdejší krajina dostatečně prověří.
Pakliže se už nebudete chtít držet přesné turistické navigace a předem připravených výletnických tras, doporučujeme odbočit na některé z méně známých míst, jakými jsou například hrad Střmen, či zdolání vrcholku hory Čáp.
Působivý dojem doplňují i dva skalní vodopády, z nichž stojí za zmínku především ten větší. I ty jsou však závislé na dostatku vody. Může se stát, že během období sucha zde neproteče ani kapka, či jen nepatrné množství, které ani nepřipomíná velký vodopád.
Tyto dominantní krajinné útvary a pískovcové homole byly odnepaměti cílem také zájmových horolezců a tento sport zde kvete i dnes a to pouze s povolením udělovaným mimořádně Českým horolezeckým svazem, který jinak nepovoluje lézt v místech označených jako národní přírodní rezervace. Tato jinak lákává lokalita má však své limity. Jedním je množství víkendových turistů a občasné tlačenice v úzkých soutěskách a druhým je zákaz jízdy na kole, což platí pro celou skalní lokalitu.
Asi nejkrásnějším ročním obdobím je zde pochopitelně podzim, kdy se barevné stromy snoubí se zeleným nádechem všudypřítomných mechovin, obrůstající v nižších partiích téměř vše kamenné – pozor však, během dešťů zde může být opravdu kluzko!
V dalším pokračování se podíváme na turisticky velmi oblíbenou oblast Prachovských skal, která má jistě také svá NEJ.
text: Jan Chaloupka
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek