Levý Hradec, kostel, hradiště - Česká republika

Kam na výlet? Na  hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách.  Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.

Levý Hradec, kostel, hradiště

Typ lokality: Hrady, zámky, tvrze

Kontinent: Evropa

Stát: Česká republika

Lokace: Praha - západ

U řeky: Vltava

GPS: 50°10'9.305"N, 14°22'25.550"E

Levý Hradec je historické místo, kde kníže Bořivoj založil první křesťanský kostel v Čechách a to nejspíše v letech 882 až 884.

Město Roztoky a jeho okolí bylo od mladší doby kamenné až po raný středověk bohatě osidlováno a dodnes tu mají archeologové hodně práce. Toto město, jež leží 10 km od centra Prahy, bylo kolébkou české státnosti. V jeho městské části Žalov se totiž nachází Levý Hradec, původně nazýván pouze Hradec. Přídomek Levý dostal pravděpodobně v 11. století, kvůli druhému Hradci na druhém břehu Vltavy v dnešních Klecanech u Prahy, ten se naopak nazýval Pravým Hradcem, jeho zbytky se nám ale bohužel nedochovaly v tak velkém množství jako je tomu u Levého Hradce.   

Počátek českého státu

V raném středověku byla na území dnešních Čech rozdrobená knížectví. První písemná zmínka o knížatech v Čechách je z roku 845, kdy se nechalo čtrnáct českých knížat pokřtít v Řezně. Nechat se pokřtít byl na tu dobu velký politický akt.

V Čechách žily v té době tři vlivné rody - Slavníkovci, Vršovci a Přemyslovci, které se snažily sjednotit Čechy a navzájem proti sobě brojily. V souboji o moc měli převahu Přemyslovci, ovládající střed země a udržující styky s Velkomoravskou říší, což dosvědčuje Kristiánova legenda, kde se zmiňuje o pokřtění knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily arcibiskupem Metodějem kolem roku 884 na Velké Moravě. Po návratu nechal kníže Bořivoj na počest tohoto aktu postavit na svém sídle Levém Hradci kostel sv. Klimenta, první křesťanský kostel u nás. Kostel dostal jméno tohoto světce, protože solunští bratři Cyril a Metoděj k nám donesli z Bulharska jeho ostatky. Vznik kostela opět dokládá Kristiánova legenda. Pokřtění na Velké Moravě znamenalo odklonění se od západního řezenského biskupství a místo něho se Bořivoj orientoval na Byzantskou říši.

Kníže Bořivoj po sporech s opozicí ve vlastním kmeni přesídlil na pražské hradiště, kde bylo hlavní centrum politického dění. Tak dal základ ke vzniku budoucího Pražského hradu na místě, kde byl pahorek Žiži (staroslovansky žiž znamená hoření, žeh, žhnutí či oheň), jenž sloužil jako pohanské obětiště a pohřebiště již před Přemyslovci. Poblíž byl kamenný stolec, který sloužil jako sněmovní místo českých knížat. Podle archeologických nálezů, pohřebiště bylo v místech dnešního obelisku na 3. nádvoří Hradu a „sněmovna“ se pravděpodobně nacházela za katedrálou sv. Víta, na dnešním Svatojiřském náměstí.   

Po úpadku Velké Moravy se Bořivojovi synové, Spytihněv a Vratislav, opět přiklonili  k západní orientaci a umožnili šíření křesťanství z řezenského biskupství.

Archeologie

Zmínku o Hradci či Levém Hradci najdeme již v Kosmově kronice. Podle archeologických výzkumů zde stálo hradiště ještě předtím, než se vlády v českém státě ujal první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj. Již ve starší době kamenné zde stálo opevnění, jednalo se totiž o strategickou polohu. Existují i doklady o přítomnosti Keltů. Nechali zde po sobě 2 hroby a střepy různých nádob. V Roztokách bylo také zjištěno nejstarší slovanské osídlení. V 6.-7. století tam byla osídlena početná osada. Nalézá se u železničního přejezdu směrem z Roztok do Prahy. Hradiště v Levém Hradci vzniklo nejspíše v 9. století, skládá se z ústřední akropole a k ní přiléhajícího podhradí. Od západu bylo hradiště nejzranitelnější, a proto zde byl vyhlouben příkop a nad ním postavena palisáda. Toto opevnění při velkém požáru zaniklo. K výstavbě nových hradeb byla použita nová technika dubových komor naplněných štěrkem. Na akropoli se vykopaly základy dřevěných srubů a ohniště. V jihozápadní části se podařilo nalézt základy větší stavby, která je rozdělená na více prostor. Dalším archeologickým nálezem jsou i kosti zvířat, které tu lidé pěstovali nebo lovili. Hrobky nám pověděly, že hlavně ženy chodily pořádně vyparáděné. Nosily náušnice a náhrdelníky různých tvarů někdy doplněné perlami z jantaru. V dnešní době je část hradiště zastavěna, na další části jsou pole a staré osady. Je odtud nádherný pohled na Vltavu, která protéká mezi skalami.

Přemyslovci budovali na přelomu 9. a 10. století ústřední sídlo na Pražském Hradě a zároveň síť středočeských hradišť pro obranu své moci. Levý Hradec a Budeč byly vnitřní hradiště, vnější byly Tetín, Lštění, Libušín, Mělník a Stará Boleslav. Levý Hradec se dále těšil velkého zájmu, což dokazuje, že 19. února 982 tu byl zvolen Vojtěch Slavníkovec druhým pražským biskupem. Prvním byl Sas Dětmar.

Ještě za Přemysla Otakara I. tu sídlili královští úředníci. V roce 1233 byl Hradec jako obec předán do majetku ženského benediktinského kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě. Poté se až do obrozeneckých dnů 19. století na Levý Hradec zapomnělo. V době národního obrození se počátky českého státu oslavovaly tak vehementně, že vznikaly i podvrhy. Levý Hradec se opět ocitnul na výslunní slávy a byl archeologicky zkoumán. První výkopy začaly v letech 1853-1855 a s přestávkami až do roku 1955. Největší nálezy byli na konci 19. století provedené Čeňkem Rýznerem a během1. poloviny 20. století Ivanem Borkovským. Od té doby je Levý Hradec sledován archeology středověkého oddělení Archeologického ústavu AV ČR a Středočeského muzea v Roztokách.

Z původního kostela sv. Klimenta se zachovaly pouze základy pod podlahou dnešního kostela. Kostel byl v gotice a v renesanci rozšiřován a upravován, k zásadní přestavbě pak došlo v 17. století., kdy byla roku 1656 přistavěna zvonice a mezi lety 1673, v tomto roce je naposledy doložena existence okrouhlé lodi kostela, a 1684 zbořena zbylá část rotundy a vystavěna obdélníková barokní loď. Navíc hřbitovu u kostela byla postavena zeď. Stavební úpravy byly dokončeny až ve 20. století, kdy byla postavena sakristie. Důkladné celkové rekonstrukce se kostel dočkal v letech 1939-1940 a četných oprav v posledním desetiletí, kdy byly zrestaurovány gotické nástěnné malby z konce 14. století.

Podle studie Petra Sommera jsou základy rotundy pod podlahou, jež měla kruhovitou loď s podkovitou apsidou, z 11. století a ne z 9. století. Dokazuje to i fakt, že okolo kostela se začalo pohřbívat až v 11. století. Dříve se pohřbívalo mimo hradby, toto místo bylo ale zničeno žalovskou cihelnou. Proto se uvažuje, že původní kostel z 9. století byl ze dřeva.

Naučná stezka

Na Levém Hradci je také naučná stezka, měří asi 800 m a má osm zastavení. Zde se seznámíte s významnými archeologickými výzkumy. Stezka začíná od dřevěné autobusové zastávky blízko průvodcovské služby.

Průvodcovská služba

Průvodcovská služba je k dispozici od května do září o sobotách a nedělích od 10 do 18 hodin, mimo sobotu kdy se koná od 14 do 15 hodin mše. V místě Průvodcovské služby je možnost zakoupení suvenýrů (turistické známky, vizitky, pohlednice...)

Doba trvání prohlídky cca 40 minut (dle dohody). Pro pětičlenné a početnější skupiny návštěvníků, je možné objednat nejméně sedm dní předem průvodce na telefonním čísle 776 651 596 (Marcel Ramdan)

Ceny základního vstupného do kostela na Levém Hradci: 40,- Kč pro dospělou osobu. Snížené vstupné pro deti, studenty s potvrzením a seniory.

Jak se dostat na Levý Hradec

Vlakem z Prahy-Masarykova nádraží či z Prahy-Libně. Dále do Roztok jezdí osobní vlaky z Ústí nad Labem. Vystoupíte na zastávce Roztoky - Žalov, kde vás cedule přímo zavedou na Levý Hradec.

Autobusem č.340 a č.350 z Vítězného náměstí kousek od stanice metra Dejvická. Autobus č. 340 vás doveze přímo na zastávku Levý Hradec. U autobusu 350 musíte vystoupit o zastávku dřív, protože autobus tam nejede.

Text: Pavla Voborníková