Obecné informace

Rumunsko - obecné informace

Hlavní město: Bukurešť

Počet obyvatel: 22 355 551

Růst HDP: +4,5% (2005)

Oficiální jazyky: rumunština

Rumunsko leží nad Balkánským poloostrovem v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchod, s Maďarskem na severozápad, se Srbskem na západ a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře.

Rumunsko je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem. Hlavou státu je prezident. Rumunsko je od 1.1.2007 členským státem EU a je členem NATO.

Dunaj, největší rumunská řeka, vytváří celou jižní hranici země. Hranici s Moldavskem tvoří rovněž řeka – Prut. Ten se vlévá do Dunaje.

Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Velká uherská nížina na západ, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východ.

Na západ se tak rozkládá pohoří Munţii Apuseni.

Klima Rumunska je převážně kontinentálního typu, se studenými, poměrně suchými zimami a horkými léty. Nejvíce srážek spadne v květnu a červnu často ve formě bouřkových lijáků. V horách je hranice lesů níž než v Alpách, do 1200 m převládají buky (ještě níže duby), výše jehličnaté porosty. Kosodřevina byla pro pastvu z velké části vymýcena. Stepní formace na jihu byly vesměs přetvořeny v zemědělskou krajinu. Zvířenu reprezentuje velký karpatský jelen, vzácně medvědm vlk a rys. Dunajská delta je evropsky významným hnízdištěm stěhovavých ptáků.

Od 1. 1. 2007 je občanům EU v Rumunsku poskytována nezbytná lékařská péče na základě průkazu evropského zdravotního pojištn /EHIC/, který vydá zdravotní pojišťovna v zemi trvalého bydliště. Bližší informace o systému hrazení zdravotní péče lze najít na webových stranách Centra mezistátních úhrad www.cmu.cz .

Vzhledem k tomu, že se výše uvedené pojištní pokrývá pouze poskytnutí nezbytné lékařské pomoci, nikoliv však např. repatriaci do ČR, doporučujeme uzavřít před cestou do Rumunska komerční zdravotní připojištění i pro tyto účely.

V případě dlouhodobých pobytů by měli občané ČR požádat svoji českou pojišťovnu o vydání formuláře E 106, který dává nárok na plnou zdravotní péči, příp. E 112 – souhlas pojišťovny s plánovaným lékařským zákrokem v zahraničí. Další variantou je i odhlášení ze zdravotnického systému v ČR a registrace v systému rumunském u CNAS /Národní zdravotní pojišťovna/.

V Rumunsku je třeba počítat s poněkud horší úrovní lékařské péče, zejména v zařízeních mimo Bukurešť. Je možné využít i služeb soukromých klinik /Biomedica, Medlife, Medicover atd./, kde jsou podmínky o poznání lepší a ceny vyšší než u smluvních lékařů. V případ komerčního připojištní, však pojišťovny většinou tyto náklady hradí, je to však nutné předem konzultovat s českou pojišťovnou.

Ačkoliv na mnoha hlavních silničních tazích došlo v posledních dob k výraznmu zlepšení, je dosud stav silnic v Rumunsku spíše špatný. Na hlavních silnicích je třeba počítat s přítomností chodců, cyklistů a zejména v noci zvlášť nebezpečných neosvtlených povozů. Doporučujeme omezit jízdu v noci na minimum a počítat s mnohem větší časovou rezervou.

Klasifikace silnic a délka silniční síťí

V Rumunsku je 135 km dlnic a 73 260 ostatnch silnic.

Stav silnic

Hlavně silnice mají moderní mezinárodní standard. Na venkovských silnicích je třeba dávat pozor na zvěř a na vesnické vozíky.

V Bukurešti je vydáváno kolem 100 deníků a dalšího periodického tisku, v každé ze 41 žup dalších 5-15 titulů. Krom veřejnoprávních institucí (TA,TV,rozhlas) v zemi působí řada soukromých subjektů. V tištěných (celostátních i místních) masmédíich zaujmají výrazný podíl německé vydavatelské koncerny. Podle dalších zahraničních vydavatelství je řádově nižší. Za nezávislé deníky (s rumunskými majiteli) jsou považovány především deníky „Adevarul“ a „Ziua“.

Zdroj: MZV a wikipedia.org

zpět