ČR, Kroměříž – podmanivá krása III
Navenek navazující stavba arcibiskupského zámku s raně barokními prvky je poslední dochovanou městskou bránou, která spojovala jádro města s mincovnou, pivovarem, mlýnem a dalšími účelovými stavbami. (Pro zajímavost uvádíme, že další městské brány – Vodní a Kovářská – byly zničeny v letech 1855 až 1857.) Byla spravována biskupem a o její „nedobytnost“ se starala tehdejší garda. Původně přiléhala k zámeckému příkopu, ten však byl v roce 1833 zasypán. V té době přibyla k bráně budova arcibiskupské gardy spolu s chodbou ze zámku, která tak umožnila přechod do Arcibiskupského gymnázia a kostela sv. Mořice, který jsme již zmínili v předešlém článku. Na začátku 20. století se při rekonstrukci sousedního gymnázia vytvořil širší průchod pro chodce, který slouží dodnes.
Po malé zastávce jsme se již vydali k zámku. V nádherných přízemních prostorách jsme si zakoupili vstupenky, přečetli si informační materiály a koupili nějaké suvenýry. Čekání na prohlídku jsme si zkrátili v zámecké kavárničce.
Reprezentativní sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů bylo založeno ve 13. století. Jeho historie na nás působila ze všech stran. Procházeli jsme bohatě zdobenými sály, chodbami a místnostmi. Snad nejvíce nás uchvátila sala terrena, Trůnní sál, Carský sál (památka na setkání cara Alexandra III. s Františkem Josefem I. v roce 1885), obrazárna s doslova uměleckými poklady, unikátní knihovna a hudební archiv i s rukopisy W. A. Mozarta, J. Haydna nebo L. van Beethovena. Nicméně barokní budova si kromě čtyřiceti pokojů pro nás připravila i neskutečné překvapení v podobě nejkrásnějšího rokokového sálu v České republice, dokonce ve střední Evropě – Sněmovní sál. Právě tento sál byl několik měsíců místem zasedání ústavodárného říšského sněmu. Po vstupu do sálu si všimnete zdobeného stropu. Díky nevšední architektuře, historickému mobiliáři, svazkům tiskovin a uměleckým předmětům byl v roce 1998 zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán do světového dědictví UNESCO.
Po prohlídce nás čekal ještě výstup na 84 metrů vysokou věž. Po zdolání kruhového schodiště jsme se ocitli na ochozu, který poskytoval úchvatný pohled na celé město.
Odcházet se nám vůbec nechtělo, ale před námi byla ještě návštěva Podzámecké zahrady, jakož i dalších zajímavých zákoutí. Po sestupu jsme nakoukli do zámecké čokoládovny, kde jsme doplnili cukr a pokračovali dál.
Při vstupu do zahrady jsme spatřili turistické vláčky a rozhodli se, že je využijeme. Co všechno jsme viděli a kam jsme se po prohlídce zahrady vydali, si ale řekneme až za týden.
GPS: 49°17'59.9"N 17°23'33.8"E
Text a foto: Oskár Mažgút
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |