Irsko: Hora Brandon - její světci, učenci a schizofrenici
Kde končil svět
Roku 1477 se tudy plavil Kryštof Kolumbus při cestě na Island, když zkoumal možnosti plavby západní trasou do Indie. Zastavil se přitom v přístavu Galway; dnes tam stojí pomník slavného objevitele.
Avšak už dávno předtím ze západního Irska vyplouvali na oceán legendární keltští mořeplavci. Nejznámějším z nich byl svatý Brendan (Brandon, v irské galštině Bréanainn), patron námořníků příznačně přezdívaný „mořeplavec“. Podle legend někdy v 6. století objevil v Atlantiku Tír na nOg, „Zemi mládí“ keltských mýtů, nebo také „Ostrov blažených“, který se pod jménem „Ostrov sv. Brendana“ objevoval na mapách až do 17. století. Mnoho místních lidí z Kerry v jihozápadním Irsku, odkud svatý Brendan pocházel, je přesvědčeno, že tento legendární mořeplavec objevil Ameriku už deset století před Kolumbem.
Posvátná hora Brandon
Po svatém Brendanovi je pojmenována jedna z nejvyšších hor Irska Mount Brandon (952 m), která se nachází na poloostrově Dingle v hrabství Kerry. Předtím, než ji převzal pod svou patronaci zmíněný irský světec, byla hora zasvěcena keltskému bohu Lugovi. Místní tradice každoročních letních poutí na tuto horu pochází zřejmě ještě z pohanských dob, neboť se shoduje s keltským svátkem Lughnasa, který se konal před dobou žní. Třebaže zdejší lidé jsou silně věřící katolíci, prastaré zvyky se nejvíc uchovaly právě tady, na nejzápadnější výspě Irska.
Výška Mt. Brandon možná leckomu přijde nepříliš impozantní, je však třeba si uvědomit, že hora se zvedá téměř od mořského pobřeží. Výstup na ni rovněž komplikuje typicky deštivé irské počasí, za které zejména tato část Irska vděčí západním oceánským větrům a Golfskému proudu. Návštěvník, který se pokusí o výstup, proto musí počítat se značnou pravděpodobností neúspěchu. I méně zhýčkaný turista může být dokonce i v letním období odrazen neustávajícím deštěm a hustou mlhou. S tímto aspektem je ostatně nutné během dovolené v Irsku počítat vždy.
Odlehlost, učenost, askeze, a… schizofrenie
Díky své odlehlosti nebylo Irsko obsazeno Římany, a později, když se Římská říše v Evropě rozpadla, a z antické kultury zůstaly jen trosky, zachovali irští mniši velkou část staré učenosti. Rovněž přísná askeze světců, jako byl sv. Brendan, se podepsala jak na charakteru irské katolické církve, tak na mentalitě venkovanů především v odlehlých komunitách, které bylo možné ještě v druhé polovině minulého století nalézt pod horou Brandon.
Zejména puritánství a odlehlost irského venkova vedly k vysokému výskytu duševních poruch, které se v Irsku obvykle šmahem označovaly jako schizofrenie. K tomuto závěru dospěla americká antropoložka Nancy Scheper-Hughesová ve své knize Světci, učenci a schizofrenici, kterou napsala na základě svého téměř dvouletého terénního výzkumu ve farnosti An Clochán, nalézající se pod horou Brandon.
Realita západoirského venkova na příkladu farnosti An Clochán, kterou autorka popsala ve své knize, působí velmi depresivně. Přísná katolická výchova, emigrace zejména mladých žen do měst, úpadek tradičního farmaření a vysoká nezaměstnanost způsobily, že ve farnosti zůstávalo „na ocet“ mnoho frustrovaných starých mládenců bez životních perspektiv, kteří bezútěšnost své existence často utápěli v alkoholu. V důsledku tohoto stavu se zde vyskytovalo také velké množství duševních poruch, a mnoho místních lidí končilo v psychiatrických ústavech s nálepkou „schizofrenik“.
Kruté zrcadlo
Scheper-Hughesová sice ve své knize označovala farnost An Clochán pseudonymem „Ballybran“, avšak našel se šťoural, který vypátral její pravou identitu. Když se k farníkům kniha dostala, vyvolala velké rozhořčení, neboť podobna krutému zrcadlu zobrazovala farnost jako „umírající celibátní komunitu“. Někteří farníci dokonce prohlásili, že by autorka měla být zastřelena, což neznělo jako planá výhružka v regionu, kde byla velmi populární IRA.
Turista, který dnes prochází farností An Clochán, patrně nebude mít sebemenší tušení o zdejší smutné realitě před čtyřiceti lety. A bude-li skrz naskrz promočen třeba po neúspěšném pokusu o výstup na Mt. Brandon, jak se to přihodilo mně, nebude mít zřejmě čas ani náladu zkoumat zdejší bolestnou minulost. Krize 70. let minulého století je sice dávno pryč, avšak místním lidem zřejmě působí problémy další krize z roku 2008, která obzvláště těžce zasáhla právě Irsko. Ačkoli domky pod horou Brandon dnes působí zcela normálně, kdo ví, co se skrývá za jejich zdmi…
Text: Václav Kozina, publicista cestovní kanceláře Mundo
Foto: CK Mundo
Diskuze u článku (0) |