Kuba, Varadero – nejkrásnější pláže a nejen to
Vezl nás tentokrát poměrně mladý Kubánec, který se rozhodl, že předjede všechna auta (i policii) ve svém starém rachotivém Renaultu. Za jízdy telefonoval, pás si zapínal v plné rychlosti, když se blížila policejní kontrola (trochu ironie – na tyto kontroly jsou zde výstrahy v podobě značek, takže řidič ví, kdy a kde čekat policii) a při jízdě na dálnici vesele konverzoval s kamarády z dalšího auta, které potkal na předchozí benzinové pumpě. Jednou byl na bezpečnost námi upozorněn a dvakrát dostal doslova vynadáno, ale absolutně bez úspěchu. I tentokrát jsme naštěstí ve zdraví přežili. Zas je dobré podotknout, že autobusem tato cesta trvá minimálně 5 hodin.
Ubytovali jsme se v Casa Berta y Alfredo, která se nachází jen pár kroků od pláže. Pokoje i postele jsou menší, ale cena 35 CUC za noc (necelých 800 Kč) je vzhledem k poloze velice příjemná. K večeři si navíc můžete dát dobrého humra, snídaně i svačiny přes den nejsou vůbec problém. Zahrada je plná verand s pohodlnými lehátky a každou chvíli kolem vás proběhne roztomilá ještěrka se zakrouceným ocáskem. Manželé Berta a Alfredo skoro nemluví anglicky, ale i tak se snaží být velice nápomocní. Jen další transport je dobré si domlouvat na vlastní pěst, ušetříte.
Ve Varaderu (obdobně jako v Havaně) lze využít turistického vyhlídkového autobusu, který zde stojí pouze 5 CUC (cca 110 Kč), můžete jím jezdit celý den. Má plno zastávek, ale na mávnutí zastaví i kdekoliv mimo ně, což bylo pro nás velké plus. Autobusem jsme vyrazili na Sendero Cueva de Ambrosio – cestu a navazující jeskyni, kde jsou zobrazeny piktogramy vytvořené kdysi ukrývajícími se otroky. Navíc je zde přibližně pět druhů netopýrů, které lze vidět i vyfotit zblízka. Vstupné i s výkladem v angličtině stojí 5 CUC a opravdu můžeme jedině doporučit. Jeskyně je obrovská s několika průduchy, které ji zásobují denním světlem a navíc sem i spadají liánovité části povrchních rostlin, což vytváří zajímavou podívanou.
Po návštěvě jeskyně jsme se vydali podívat se na 500 let starý kaktus, který leží na stezce El Patriarca (přibližně 2,5 kilometru od jeskyně). Cesta ke stezce mezi hotely není zrovna vábná, jelikož Kubánci bohužel moc nedbají na to, kam vyhodí své odpadky. Cíl však stojí rozhodně za to.
Průvodci mimo jiné zmiňují i místní park Parque Retiro Josone, který má ve svém středu jezírko, kde je možné se projet na šlapadlech. My jsme ho míjeli vyhlídkovým autobusem a je opravdu maličký. Do parku se navíc i platí vstupné, takže se tentokrát jedná spíše jen o zbytečné tahání peněz z turistů. Z autobusu lze vidět park celý, takže se každý až poté může rozhodnout, zda za návštěvu opravdu stojí.
Zbytek strávených dní patřilo již hlavní zdejší atrakci – relaxaci na plážích. Na výběžku Hicacos se rozkládá 20 kilometrů dlouhá bělostná pláž. Azurové moře bývá většinou neklidné a vlny mají opravdu sílu, takže si tu moc nezaplavete. Na druhou stranu houpání v přívětivějších vlnách či překonávání opravdové síly Atlantského oceánu má své jedinečné kouzlo a já doufám, že se sem ještě vrátím.
GPS: 23°11'11.2"N 81°10'25.5"W
Text a foto: Veronika Schubertová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek