Vánoce pomalu přicházejí - VIDEO

Původní význam Vánoc je spojený s narozením Ježiše Krista. Měli bychom slavit   svátky pokoje a míru, ale v dnešním světě válečných konfliktů tomu tak žel není. Samotnému vánočnímu období předchází tzv. přípravné období – advent, kdy bychom  se měli duchovně připravit na příchod Spasitele. Jestli je tomu tak, necháme na každém z vás. Každopádně advent i Vánoce jsou svázané s množstvím lidových tradicí, písní, koled, výzdoby, jídel a dalších zvyků. 

Začněme u adventního věnce, jehož původ musíme hledat v Německu. Nedočkavé děti se vyptávají  na Vánoce, podnítily jistého učitele k výrobě věnce nebo spíš dřevěného kola, které dekoroval 24 svíčkami. Ty každé ráno spolu s dětmi zapalovali, a tak společně čekali na příchod Štědrého dne. Tento nápad sa zanedlouho rozšířil i mezi ostatními lidmi, ale z praktických důvodů se počet svící ustálil na 4, příslušnému nejcennějšímu dnu adventu  - neděli. 

K novějším zvykům patří otevírání adventního kalendáře. Za současnou podobu s 24 okénky vděčíme opět Německu. Zpočátku byla okénka dekorovaná biblickými motivy, ale po jejich zákazu se začalo v roce 1958 plnit čokoládou. 

Historie vánočních stromečků také pochází z germánskych zemí, kde pro nedostatek místa (hlavně na venkově) byly zavešené na stropu a ozdobené medovníky nebo oříšky. Avšak samotnou symboliku vycházející z biblického příběhu, kde lidstvo dostalo dar v podobě Božího syna, je třeba hledat už ve středověku. 

Ke zvykům adventu patřilo i troubení pastýřů z horských oblastí, pečení medovníčků, půst a lití olova, odřezávání větviček z třešní nebo příchod Mikuláše a jeho pomocníků – anděla a čerta. Původ mikulášskeho dne je třeba hledat v legendě o sv. Mikuláši biskupovi v Myre (Turecko), který měl rád děti, pomáhal jim a stal se jejich patronem. 

Vynechat nemůžeme ani svátek sv. Lucie, kdy se stavěl tzv. lucijský stoleček, bez použití železných hřebíků, rozsypal se mák a na 12 lístečků děvčata psala 12 mužských jmen a jeden nechaly prázdný. Postupně je každý den házely do ohně a jméno toho, koho lísteček otevřel na Štedrý den, mělo patřit  jejich budoucímu manželovi.  

Dlouho očekávaný Štedrý den se od nepaměti nesl ve znamení příprav všelijakých jídel. Na Slovensku i v Čechách je velká různorodost, proto jejich vyjmenování by bylo velmi rozsáhlé. Vzpomeňme jen ty nejrozšířenější dobroty, jako vánočka, zelňačka s hřiby a švestkami, čočková polévka, opékance s mákem (bobalky), smažená ryba (kapr), bramborový salát, pirohy, šišky, koločanka, rybí polévka, nákyp s houbami (Hubník), smažené řízky, klobásky, uzené a sladký vánoční chlebík.

Samozřejmě k „Československým“ zvykům patřilo (i patří) i vkládání šupiny z kapra a penízků pod ubrus štědrovečerního stolu, házení ořechů do rohů místnosti, symbolizujíc hojnost po celý rok, jedení česneku, medu a oplátky pro celoroční zdraví, medový křížek na čelo, krájení jablíčka i talíř navíc pro náhodné pocestné nebo zesnulých členů rodiny. Vzpomenout musíme  řetěz okolo stola, symbolizujíc soudržnost rodiny a v neposlední řadě modlitbu.   

Pokud nahlédneme i za hranice našich zemí, tak k pěkným (před) vánočním tradicím patří ozdobené dřevěné lodě v Řecku, vyzdobený svazek pšenice na ukrajinských příbytcích, symbolizující úctu k předkům a zdejší velká pšeničná pole nebo anglický Plum puding, který se vaří s týdenním předstihem. 

Ve Francii se děti netěší na Ježiška ani Santa Clause, ale na Otce Vánoc - Père Noël, který dárečky vkládá do bot a o půl noci se podává slavnostní jídlo, tzv. Reviellon. V Rumunsku se Vánoce neobejdou bez „adventní zabíjačky“, v Argentíně vypouštějí na oblohu tzv. Globos – lampión, v Kolumbii musí mít každý člověk na sobě něco nové, co symbolizuje obnovu svého ducha.

V Peru se podarovává šálek horké čokolády, v Indii se ozdobují banánovníky, v Egyptě si při návštěvě rodiny a sousedů přinášíte vlastní chléb a v Austrálii zapékají do pudinku malou drobnost pro potěšení. 

Maďaři rádi „obírají“ salónky z vánočního stromečku, Dáni holdují jedení studeného rýžového nákypu, Portugalci podávají slanou tresku, Novozélanďané maorské hangi, Američané milují dýňové sušenky a Kubánci zas rumový koláč. 

Vánočních zvyků a tradící je na našem světě nespočetné množství, no ale nejdůležitější je i tak jejich poselství, na které by jsme neměli zapomínat. 

Text: Oskár Mažgút, Pavol Jemala

Foto: Pixabay.com

Video: Pavol Jemala, Slovensko zdola

Hudba: Pixabay.com, Silent Night Medium - 1-177552