www.infoglobe.cz » Myanmar, Mandalaj: koloniální chlouba – VIDEO
Myanmar, Mandalaj: koloniální chlouba – VIDEO
Publikováno: 25.4.2017
Druhé největší město Barmy chvílemi působí, jako by do země vůbec nepatřilo. A mně se popravdě líbilo mnohem víc než jakékoliv jiné město v zemi. Přitom na první pohled vypadalo naprosto nezajímavě – ale tak už to často bývá. Pojďme do něj nyní krátce nahlédnout.
V Mandalaji nejvíc pocítíte vliv britských kolonialistů, zároveň na vás ale na mnoha místech pořád dýchá tradiční buddhistická kultura. Když jsem se snažil zjistit, proč se město tak liší od zbytku země, došlo mi, že je to kvůli jeho datu založení. Jako nové hlavní město ho totiž začal stavět až král Mindon v roce 1857. Navíc už po 26 letech po založení spadla celá země pod nadvládu britského impéria, čímž se Mandalaj stala posledním královským městem v zemi. Většina měst je mnohem starší.
Velká část návštěvníků se v Mandalaji zastaví jen na krátký oddech po cestě do slavného Baganu, případně na sever země. I tak je naštěstí ve městě a jeho blízkém okolí co vidět. V první řadě se zastavte v rozlehlém komplexu královského paláce. V době západu slunce pak postupně vystoupejte až na vrchol posvátného pahorku, kterému se říká Mandalay Hill.
Určitě se ale zastavte i u U Bein Bridge – nejdelšího mostu ze vzácného týkového dřeva. Doporučuji návštěvu nejen samotného mostu, ale i přilehlého města Amarapura, které také kdysi sloužilo jako hlavní město země.
Ze všeho nejvíce mě ale v Mandalaji bavily místní trhy, setkání s lidmi u čaje v pouličních stáncích a pozorování života kolem. Na rozdíl od rušného Yangonu vás tu totiž nezačne po chvíli bolet hlava.
Případně vyrazte některou z pravidelných lodí či vlaků do okolních vesnic. Právě tam poznáte, jak se v Myanmaru skutečně žije. Na mnoho míst totiž ještě v podstatě vůbec nedorazila globalizace a moderní technologie. A nemusíte jezdit daleko. Už pár kilometrů za městem se ocitnete v úplně jiném světě.
Máte rádi starodávné památky, chrámy a kulturu? Pak na světě pravděpodobně není lepší místo než Myanmar, země, která roku 2012 otevřela západnímu světu svoje hranice. Svazová republika Myanmar (dříve známá jako Barma) je nejnovějším přírůstkem jihovýchodní Asie. Nejzápadnější země Indočíny se nachází na poloostrově Zadní Indie při pobřeží Bengálského zálivu. Sousedí s Bangladéšem, Indií, Čínou, Laosem a Thajskem. Od roku 2005 je jejím novým hlavním městem Neipyijto. Barma je buddhistickou zemí, k tomuto náboženství se hlásí necelých 90 % obyvatel. Oficiální měnou je kyat, avšak některé hotely a místní cestovní kanceláře přijímají americké dolary.
Říká se, že Myanmar je brána mezi Indií, Čínou a jihovýchodní Asií. A hned v největším městě země – Yangonu – vám snadno dojde proč. Potkávají se tu totiž nejen vlivy všech okolních kultur, ale i vzhledově výrazně odlišní lidé. Indové, Číňané a samozřejmě Barmánci. Pojďme se krátce podívat jak do centra, tak na předměstí metropole.
Myanmar představuje svou nejkrásnější stranu v Shanském státě a v okolí turistického magnetu, jezera Inle. Můžete se k němu jednoduše dostat autobusem, ale co se takhle vydat na dvoudenní až třídenní dobrodružnou cestu z městečka Kalaw? Zažijete tak putování od vesnice k vesnici, mezi různými etnickými skupinami. Přespíte v buddhistickém klášteře, budete mít příležitost se přiblížit k místní kultuře a životu na venkově, a nakonec dojdete až k zmiňovanému jezeru Inle. Jezero je jedním z nejoblíbenějších a zároveň nejkrásnějších turistických cílů v Myanmaru.
Při našem cestování Barmou vyjíždíme na sever do Šanského státu – do města Hsipaw. Blíží se úplněk a s ním i slavnost v nedalekém Bawgyo se spoustou barmských pochutin, pouťových atrakcí a ohňostrojů.
Na minutu přesně přijíždí houkající vlak. Železniční koleje vrzají a my z viaduktu Gokteik vzhlížíme do chřtánu kaňonovitého údolí. Co sledovat dříve? Výhled do hrůzostrašně hluboké rokle nebo pomalé popojíždění strojvedoucího? Vítejte na jednom z nejproslulejších železničních obloukových mostů na světě.
Koloniální stavby, věž v anglickém stylu, železniční zastávka, orchidejový park, bambusová buš, vyhlídka na botanickou zahradu, jízda na motorce, vodopády s duhovou clonou a sladká melounová tečka. Tak to je Pwin U Lwin, město se skrytou tváří svěží barmské krásy.
250 let staré monumentální pagody se zlatavě třpytí pod paprsky slunce. Mezi chrámy z okrově červených cihel se tyčí špičaté kaktusy a keře s červenými a růžovými květy. Zdálky je slyšet pastevcův klapající zvuk dřeváků.
Pojďme se podívat na druhou nejvyšší horu Myanmaru. Za pěkného počasí se přes rozvětvené rododendrony nabízí výhled na vrcholky indických hor a do Bangladéše. Hora s komplikovanou cestou do základního tábora zaručuje naproti tomu nenáročný a příjemný výstup do výšky 3 053 m n. m.
Poslední zastávka v Barmě patří zaslouženému plážovému odpočinku a treku na motorkách. K snídani banánový shake, k večeři mořské plody. Ticho, klid a šplouchání vln při východu i západu slunce. Ráj, nebo skutečnost?
Jihovýchodní Asie se rozvíjí neuvěřitelným tempem a Thajsko, Vietnam či Malajsie jsou v mnohém výrazně dál než my ve střední Evropě. Pokud ale chcete zažít tu „pravou”, globalizací nezkaženou Asii, vyrazte do Laosu, na venkov do Kambodže nebo – jako my v tomto krátkém videu – do Myanmaru, který možná znáte spíše pod starším jménem Barma.
Jedno z nejnavštěvovanějších míst Myanmaru – Inle Lake – láká na několik věcí naráz. V první řadě zde uvidíte tradiční rybáře, dokonalý objekt na focení při východu či západu slunce, ale také unikátní plovoucí zahrady a mnoho vesnic postavených na vodě jak přímo v samotném jezeře, tak na řece, která z jezera vytéká.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.