Hrad Šostýn

Jméno jeho stavitele není dodnes s určitostí známo. V úvahu přicházejí Huckeswagenové, s jejichž hrady na Starém Jičíně či Hukvaldech má hodně podobností nebo olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu, čemuž zase nasvědčuje jeho stavění na naše končiny v jiném stylu. Podoba s Jičínem a Hukvaldy je shodná převážně v užití strážní věže, tzv. bergfritu. I na Šostýně stála namířena proti příchozím nad cestou přes dřevěný most, který byl ve své poslední části zvedací. Hned za branou se nacházelo obytné stavení a menší dvůr. V jižní části nádvoří stál palác, jehož suterén se zachoval do dnešní doby a je tak nejlépe zachovalou částí hradu. Vnitřní hrad byl obepnut příkopem a mohutným valem s palisádou. Než se příchozí dostal až sem, musel zdolat nejspíš ještě dva opevněné pahorky, které spojovaly mosty. Palác měl nejméně jednu kamny vytápěnou místnost, rytířský sál s dlažbou s motivem z dubového listu.

Roku 1404 byl hrad obléhán polským vojskem a brzy po roce 1420 byl dobyt biskupským vojskem, které vypálený a pobořený hrad předalo zákonnému majiteli. Ten však již hrad neopravil. Nevylučuje se, že hrad dobyly husitská vojska Jana Tovačovského z Cimburka v roce 1427. Hrad byl natrvalo opuštěn a zchátral. Přesný rok zániku Šostýna nelze určit a zřejmě se též nestalo najednou. První zmínka o zřícenině pochází z roku 1437. V polovině 19. století za vlastnictví zemanského rodu Rašků byly jeho nadzemní části strženy a materiál použit na výstavbu továrny na hliněné zboží.

Od 30. let 20. století započal na Šostýně intenzivní archeologický a záchranný průzkum, během něhož byla odkryta hlavní část hradu, suterén velkého paláce. Po menších přestávkách opět naplno začal v 90. letech 20. století. Město Kopřivnice zaštítilo archeologický výzkum na hradě, stejně jako konzervátorské práce, jež na něm probíhají dodnes. V roce 1999 byl objeven a obnoven středověký rybník. Na nejvyšším místě zříceniny hradu Šostýna se nachází Žižkova lípa. Byla pojmenována v roce 1933 Klubem československých turistů. Jméno dostala podle posledních držitelů hradu, kteří příslušeli k moravské husitské šlechtě. Její stáří se odhaduje na 200 – 250 let.

Text: Denisa Arvajová

Foto: Wikimedia Commons, Tedmek, č.2, č.3, č.4, č.5, č.6