Kopřivnice

     Kopřivnice patřila společně s Lichnovem, Vlčovicemi, Závišicemi, Drnholcem a Frenštátem k panství, které spravovali páni z Příboru. Ve vlastnictví hrabat z Příboru zůstal tento celek až do roku 1307. Poté panství změnilo několikrát majitele a na přelomu 14. a 15. století se stalo zástavou krále Zikmunda Lucemburského. První písemná zmínka o Kopřivnici pochází z roku 1437. V roce 1465 bylo panství majetkem krále Jiřího z Poděbrad.

     Kopřivnice se neubránila válečným tažením, epidemiím, neúrodám ani živelným pohromám. Až založení továrny na kameninu a hliněné zboží v roce 1812 situaci zchudlého města změnilo. Od roku 1813 továrna začala vyrábět talíře, mísy, vázy, džbány a hrníčky. Od roku 1830 se začalo s produkcí bílého a kameninového zboží a v roce 1834 dosáhla celková produkce 120 000 ks keramického zboží ročně. Na konci 19. století byla rozšířena produkce zboží o dlaždice, kachle a obkládačky. Během válečných let byla výroba výrazně omezena a v roce 1962 byla továrna zrušena.

     Velkou roli měla také tzv. „dolní“ továrna založená Ignácem Schustalou kolem 1850. První dílnu si zřídil ve fojtství č.p.1. Zahájil výrobu lehkými bryčkami a poptávka po nich ho přiměla k založení továrny. Další rozvoj továrny byl spojen s výrobou železničních vagónů. Kopřivnice díky industrializaci dosáhla svého velkého rozvoje. Kočárovka našla později uplatnění ve výrobě prvních automobilů. Výroba automobilů si vyžádala stavbu další obytných budov a v roce 1910 byla Kopřivnice úředně povýšena na městečko a v roce 1919 byly vyrobeny první vozy s názvem Tatra. V roce 1948 bylo městečko povýšeno na město a závod a klíčový průmysl ve městě byl znárodněn.

     Významnými rodáky Kopřivnice jsou např. ilustrátor Zdeněk Burian, olympionik Emil Zátopek a mnoho dalších.  A za návštěvu rozhodně stojí Regionální muzeum v Kopřivnici, které nabízí čtyři různé expozice: Technické muzeum Tatra, Šustalova vila, Muzeum Fojtství a Muzeum Emila a Dany Zátopkových.

Text: Markéta Řandová

Foto: Wikimedia Commons, Radek Bartoš, č.2, Michal Maňas, Jitka, Debaku       

zpět