Obtížnosti řek

Většina obtížností je vztahována k minimálnímu (někdy optimálnímu) vodnímu stavu.Vždy dejte pozor při vyšší vodě. Obtížnost terénu může stoupnout až o dva stupně WW.

Ale nyní k vlastní stupnici obtížností. Co je to a k čemu? Souhrn jednotlivých překážek, míry nebezpečí, spád a průtok, to vše je třeba nějak označit, aby začátečník nevyjel na řeku s vodopády. Na světě se vyvíjelo značení obtížnosti různě. U nás se držíme alpského systému, nyní s relativně klidnou vodou - označovanou  ZW a šesti stupni divoké vody  WW I až WW VI, s tím, že toto bývá pojímáno v našich rozměrech. V různých koutech světa se řeky značí velmi podobně, ale může být do obtížnosti přičtena odlehlost řeky od civilizace a náročnost přístupu k ní (to zejména v Rusku a USA). Navíc se zde srovnává nesrovnatelné. Řeka, kde jsou stejné úkazy na vodním terénu, ale má průtok např.30m³ a jiná řeka okolo 1000m³  může být označena jako WW II. Z hlediska samotné plavby však zde bude propastný rozdíl. Další rozdíl se vyskytne při hodnocení toku, který je úzký a nepřehledný. Samotné označení obtížnosti úseku nebo místa tak neuvádí jeho skutečnou míru nebezpečí. Jiná míra nebezpečí bude u peřeje WW II, která je dlouhá 50 m a jiná u pětikilometrového rychlého úseku stejné obtížnosti, ale s ledovcovou vodou a v nepřístupné soutěsce. Hranice jednotlivých stupňů divoké vody je dále rozdělena znaménky "+" a "-" na další stupně - jemnější členění. V případě  jednoho nebo dvou  obtížnějších míst na jinak lehčím úseku, toto označeno !!, jako nebezpečí s údajem o obtížnosti místa nebo je zvýšená obtížnost krátkého místa vyznačena stupněm obtížnosti v závorce. Podrobnější popis pak může být u daného kilometru v popisné části kilometráže. POZOR  na vodní plochy, např. hladina jezera může být za velkého větru až WW II. Musíte uvážlivěji vybírat terén vzhledem ke svým zkušenostem a nepřehnat to. Většina vodáků pak jezdí na terénech WW II -III (IV), jen ti nejzkušenější sjíždí WW V a výše. Hodnocení obtížnosti jsme si nevymysleli sami. Vzniklo konzultacemi s mnoha tuzemskými i zahraničními vodáky.

Stupnice obtížnosti vodních toků:

stupeň obtížnosti

název

charakter koryta

nároky na jezdce a riziko

potřebné vybavení

příklad při vodním stavu

ZW

klidná, tekoucí

přehledné, rychlost proudu do 2 m/s, bez překážek a peřejí

znalost základního záběru a řízení lodi, riziko při zvrhnutí žádné, samozáchrana snadná

otevřená loď s vaky proti potopení, plovací vesta pro mládež

WW I

lehká

malé peřeje s pravidelnými vlnami, přehledné, užší meandrující toky s břehovými porosty

znalost ovládání lodě na tekoucí vodě, riziko při plavání minimální samozáchrana snadná

loď zajištěná proti potopení, doporučena plovací vesta a helma

WW II

mírně těžká

větší peřeje s vlnami, široké dobře čitelné průjezdy v zablokovanějším korytě, užší koryto s malými peřejemi s nutností rychlejších reakcí, občasné překážky jsou dobře viditelné a lze se jim snadno vyhnout s určitým tréninkem, prohlídka není nutná, riziko při plavání ještě malé, samozáchrana dobře možná, pomoc kamarádů není na škodu

znalost  ovládání lodi na peřejnaté vodě, umět přistát ve vracáku je nutné, trénovanost a zkušenosti doporučeny

ještě otevřené lodě dobře zajištěné proti potopení, lépe zavřené lodě, plovací vesta, helma

WW III

těžká

peřeje s vyššími nepravidelnými vlnami lehčí válce a středně zablokovaný terén, peřeje v meandrech s menší přehledností, úzká nepřehledná místa s překážkami. Na řece s větším průtokem se mohou vyskytnout i ostrá rozhraní a "karfioly" ve "vracáku", ale nejsou četná. Obtížnějším místům se lze ještě vyhnout . Prohlídka je vhodná u míst, která jedeme poprvé nebo jsou známá změnami (stromy). Nebezpečí zranění při plavání ještě není kritické, samozáchrana je zvládnutelná, ale pomoc kamarádů je dobrá, protože se jinak plave dlouho.

znalost techniky i taktiky jízdy na divoké vodě, trénovanost, nutnost rychlého ovládání lodě na takovéto vodě

zavřené lodě, lépe singlové, jinak jako u WW II, doporučen ochranný oděv, záchranářské vybavení a praxe v jeho použití

WW IV

velmi těžká

velké a silné peřeje s velkými vlnami, válce, karfioly, víry, návaly vody na překážky, silně zablokované koryto s úzkými průjezdy se stupni a skluzy, méně přehledné, ale předvídatelné. Mohou se objevit obrovské vlny a válce, kterými se musí projet. Prohlídka je nutná u první jízdy a velmi doporučená vždy. Riziko pro plavce je střední až velké, samozáchrana je komplikovaná. Pomoc kamarádů je nutná a vyžaduje praxi.

Komplexní znalost techniky a taktiky na těžké vodě, trénovanost a zkušenosti jsou nezbytné. Terén vyžaduje rychlé manévry pod tlakem. Nutnost vjet do vracáku a rozmyslet další postup. Peřeje se mohou pohybovat až u hranice rizika. Eskymácký obrat je téměř nutností

Vše jako  WW III, praxe v záchraně a použití vybavení, psychická odolnost.

WW V

extrémně těžká

velké, vlny, válce, vysoké stupně, velká rychlost proudu, extremní nepřehledné zablokování. Vystavuje jezdce vysokému riziku. Peřeje bezprostředně navazují, vracáků je málo a je nutno  o nich vědět předem. Prohlídka životně důležitá, ale bývá obtížná. Plavání  životu nebezpečné, záchrana problematická

Bleskurychlé reakce pod tlakem, jízda ve speciálních skupinách s obrovskými zkušenostmi a praxí. Nutností je stoprocentní znalost eskymáckého obratu, stejně jako stoprocentní vybavení a praxe v záchranné činnosti a zajištění

jako WW IV, ustálené skupiny expertů, vysoká psychická a fyzická kondice

WW VI

hranice sjízdnosti

násobení obtíží vodního terénu a překážek, sjízdné jen za určitého vodního stavu a ideálních podmínek včetně speciální přípravy na sjezd

stejně jako WW IV

stejně jako WW V

Místa na horní respektive dolní hranici  každého stupně se navíc označují znaménky "+" nebo "-".

Ještě jednou upozorňujeme na závěr této kapitoly - pozor na momentální vodní stav a momentální stav jezdců. Stav jezdce subjektivně ovlivňuje vnímání obtížnosti toku. I zkušený expert, který není v ten den ve své kůži, může mít problémy na trojkové vodě.