Řím III.- Fórum Románum 2. část

Na naší cestě po Via Sacra, na samotném vrcholu jednoho z návrší jež je součástí Fóra, nalezneme další oblouk. Tentokrát jde o oblouk císaře Tita, jenž byl postaven až po jeho smrti a měl připommínat dobytí Jeruzaléma roku 70 po Kristu. K tomuto vítězství odkazují taktéž dva reliéfy uvnitř oblouku. První znázorňuje triumfujícího císaře na jeho válečném voze a druhý popisuje průvod židovských vězňů nesoucí sedmiramenný svícen.

Jen kousek od oblouku se rozkládá jedna z nejzachovalejších památek, Bazilika Maxentia, rovněž nazývaná Constantinova. Tato stavba je poslední, kterou lze stále ještě přiřadit k ohromujícímu kulturnímu dědictví starověkého Říma. Stavba budovy byla započata za císaře Maxentina a dokončena za císaře Constantina. Část z této ohromující stavby byla zrestaurována a nyní odkrývá tři velké síně. Tvrdí se, že renesanční stavitel Doneto Bramante se zde nechal inspirovat pro stavbu nového chrámu svatého Petra, kterou se chystal realizovat.

Další pozoruhodnou budovou Fóra je chrám Antonina a Faustiny. Císař Pius Antoninus toužil po ztrátě své ženy vystavět na znamení svého smutku výjimečný palác. Toto i uskutečnil, avšak později, v období křesťanství, byl však tento chrám přestavěn na kostel svatého Lorenza.

Zbytky chrámu bohyně Vesty, spadající do období 8. století před Kristem, byly součástí tehdejšího komplexu, jež měl ochránit Palladium. K tomuto se váže legenda, která sahá až k samotnému Aeneasovi. Šest Vestálských panen mělo střežit posvátný oheň, přičemž se tyto dívky těšily celé řadě privilégií. Však v případě, že by jakákoliv z nich porušila svůj slib cudnosti, byla by bez milosti upálena v Campo Scellerato. Tyto dívky žily v domě Vestálských panen, nedaleko samotného chrámu bohyně Vesty, jež byl rovněž situován ve Fóru. Z obou těchto budov se dodnes dochovalo mnoho soch a jiných archeologicky cenných památek.

Chrám Júlia Césara (zde byl i pohřben), postavený jeho synovcem Ocatviánem, se rozprostírá v samotném středu Fóra a spolu s obloukem císaře Augusta byl dokončen v roce 29 před Kristem. Z obou budov však bohužel dnes lze spatřit již jen základy.

Chrám Kastra a Polluxe, či jinak chrám “Dioscuri“, byl postaven 484 před naším letopočtem na oslavu vítězství Aula Postumia v bitvě u jezera Regilus.

Další stavbou na naší cestě po Fóru Románum je bazilika Julia postavena samotným Cesarem v polovině století před Kristem. Byla to na svou dobu velmi pozoruhodná stavba s pěti, dnes bychom řekli loděmi, která byla rozdělena do jenotlivých sekcí posuvnými částmi.

Oblouk císaře Phocas byl posledním klasickým monumentem, jež zde byl v 7. století postaven. K tomuto císaři se váže ještě jedna událost. Phocas dovolil papežovi Bonifáci IV. přestavět Panthenon na křesťanský kostel, a tím byl tento nejstarší chrám v Římě také uchován až do dnešních dnů.

Chrám Saturnův, postavený konsulem Titem Larciem, byl dříve užíván jako veřejná pokladnice a místo, kde byly střeženy standardy římských legií, samotná nařízení a zákony Římského Senátu. Posvátný poklad byl uchován v podzemní komnatě. Samotný chrám byl pak rozšířen roku 42 před Kristem a po požáru ve 4.století byl přebudován.

Fórum Románum, jak lze vyčíst z výše zmíněného popisu, je poseto mnoha především teď již spíše jen pozůstatky z období Římské říše a v mnoha ohledech připomíná spíše právě odkryté naleziště archeologů, na němž se stále pracuje. Charakter tohoto místa tak může působit také jako jedno velké muzeum s modely v životní velikosti. A pokud dokážeme dostatečně vstřebat atmosféru výjimečné historie tohoto místa, celou návštěvu nám pak tento jedinečný prožitek z Fóra ještě více umocní. Velikost a význam Fóra Románum spočívá hlavně v jeho komplexnosti, která je symbolizována nejen rozlehlostí tohoto místa, ale především pak okázalostí Římského stavitelství, protínající jednotlivé úseky Římské historie.

Mezi jeden ze symbolů Fóra patří sloupy - k nebi se tyčící pozůstatky chrámu a monumentů. Mezi nejznámější patří tři sloupy, které dříve podpíraly Vespasiánův chrám, který byl postaven Domiciánem v roce 94 po Kristu a později, za císaře Septima Severa, restaurován.

Dalším významným místem na Fóru je chrám Konkord (Concord) postavený Furiem Camillou, dobyvatelem Galů, 367 let před Kristem na paměť dohody stvrzené na Monte Sacro mezi plebsem a patriarchy. Tento chrám je z historického hlediska pozoruhodný i tím, že zde v 60. letech před Kristem Cicero pronesl své filipiky (polemický a útočný projev) proti Catilinovi. Catilino se pokusil svrhnout republiku a právě konzervativní konzul Cicero byl jedním z hlavních důvodů jeho neúspěchu.

Naší poslední zastávkou v této části Fóra bude oblouk Septima Severa, jenž symbolizuje úpadek římského stavitelství a stejně tak i řekněme sociálních vazeb ve vyšší sféře Římské společnosti. Tento oblouk byl postaven na počest císaře Septima Severa a jeho dvou synů Caracalla a Geta. Nicméně Caracall nechal zabít svého bratra a později nechal odstranit i jeho jméno z oblouku. Naopak osud otce, jenž vládl Římu celých 18let (193-211) a skonal přirozeným způsobem, je v tomto směru na podmínky panující ve 3.století po Kristu dosti neobvyklým příkladem poměrů v Římě toho času.

Tím jsme ukončili prohlídku Fóra a dále se přesuneme na Palatin, nebo-li kopec sousedící přímo s forem, jež byl centrem Říma v období králů a později během imperiálního období Římské Říše.

Text: Filip Štrobich

Foto: Filip Štrobich, Jan Lidmaňský a Jan Tichovský