Bangladéš, Dháka – pamětihodnosti

Bangladéš se možná některým z vás, kteří si rádi listují v knihách o Zemi, vybaví v souvislosti s hustotou obyvatel. Tento stát totiž vévodí tabulkám v hustotě obyvatelstva, která je zde průměrně stejně velká jako v nějakém městě. Bydlí zde více než tisíc obyvatel na kilometr čtvereční. A to Bangladéš rozhodně není malou zemí. Na 140 tisících kilometrech čtverečních se zde tísní více než 150 milionů obyvatel. Je to více než má Rusko a polovina toho, co Spojené státy americké.

Naším cílem dnes bude hlavní město – Dháka. Uvádí se, že ve městě je více než půl milionu rikš, i když oficiálně je jich registrovaných kolem 70 tisíc. Počítejte tedy, že je uvidíte všude. Když už nic, jedná se alespoň o ekologický způsob dopravy. Mimochodem většina aut v Dháce jezdí na zemní plyn, kterého je v Bangladéši vskutku přebytek.

Když se v Dháce budete chtít nechat někým svézt a bude vás zajímat, jak je to k danému místu daleko, spíš než počet kilometrů se od řidiče dozvíte, jak dlouho bude trvat, než vás doveze. A nečekejte, že to bude otázka okamžiku. Samozřejmě vše závisí na vůli Alláha, protože hlavním náboženstvím Bangladéše je oficiálně islám. Ovšem nemalá část obyvatel - asi 18 milionů - zde praktikuje hinduismus. Je zde dokonce minorita buddhistů (1 %) a křesťanů (0,5 %).

Moc alternativ, jak se po Dháce dopravovat, nehledejte. Veřejná doprava zde alespoň zatím není a dopravní zácpy jsou každodenní samozřejmostí. Nejlepší dny na cestování po městě jsou zpravidla pátek a sobota, místní dny oddychu.

A kam tedy v Dháce jít za pamětihodnostmi? Pokud byste se zajímali o zmíněnou hinduistickou minoritu, možná se budete chtít vydat do staré Dháky, kde se nachází chrám Dhakeshwari. Je to hlavní hinduistický svatostánek ve městě. I když se objevují tvrzení, že kořeny chrámu sahají do 12. století n. l., ve skutečnosti je původ chrámu zahalen tajemstvím. Nicméně jisté je, že chrám se těší velké vážnosti a v posledních desetiletích došlo k jeho renovaci po tom, co jej poškodila pákistánská armáda v 70. letech.

Nedaleko chrámu naleznete také pevnost Lalbagh, známou i pod jménem Aurangabád. Pevnost je velmi populární. Dnes je jedním z hlavních reprezentantů mughalské architektury. Práce na pevnosti nechal zahájit princ Muhammad Azam v roce 1678 během doby, kdy byl vicekrálem Bangladéše. Zdržel se v zemi pouze o něco více než rok a po jeho odjezdu skončily i práce na pevnosti, která tak zůstala nedokončená.

Pevnost, tak jak ji můžete vidět dnes, se skládá ze tří hlavních částí: mešity, která se dodnes využívá, hrobky Pari Bibi a paláce Diwan-i-aam. Ale o tom i dalším až příště...

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia.org: Matanya, Tanweer drmc, Ragib Hasan, Shmunmun, Shmunmun (2)