Města fotbalového Eura: Basilej

Samozřejmě, „lahváč Bráníka“ za 6,50 si asi budeme muset dovézt sami, nemluvě o základních potravinách. Ve městě, jehož historii a zajímavá místa si v dalších řádcích popíšeme, pořadatelé připravili občerstvovací plochy, které si nezadají ani s plochou samotného fotbalového hřiště. Podle cen z posledního Mistrovství světa, které hostilo mj.i „pivní“ Německo, se dá odvodit, že za jeden litr piva, tedy tuplák, zaplatí fandové něco okolo 10-12 Eur, malé pivo by pak mělo stát zhruba 3-5 Eur, to jsou však jen odhady, ale i tak by Vás mohly připravit na mnohé. Tiskem prolétly dokonce zprávy, že cena piva v druhé účastnické zemi, Rakousku, má být vyšší, než v jinak relativně dost drahém Švýcarsku. Konkrétní srovnání – pivo 0,4l: Vídeň za 4,5Eu a Basilej jen 3Eu, není pak divu, že se Rakušané po právu zlobí, ale již zanedlouho se ukáže, jaká je realita. Každopádně český fanda, vybavený tunou plechovek, toto dilema asi jen tak mít nebude. Snad jen dodat, že Basilej pravidelně hostí pivní slavnosti a tím bych tuto konzumační kapitolu uzavřel.

Basilej je situována v severozápadní části Švýcarska, nedaleko hranice mezi Německem a Francií, což způsobuje typickou dvojjazyčnost místních obyvatel a dokonce i na úřadech se  tyto dvě řeči využívají bez rozdílu. Samotným centrem Basileje protéká řeka Rýn, která rozděluje město na dvě části, Malou a Velkou Basilej. Ta je ve svém polo-kantonu Basilej-město dominantním, kulturním a obchodním centrem, jehož významným průmyslovým odvětvím je především chemie a farmaceutická výroba.

Historie města se začala psát od dob Římské říše a to zhruba do poloviny prvního století před naším letopočtem, konkrétně v roce 44 př. n. l., kdy zde Římané založili první osadu, která dostala jméno Basilea. Jelikož se Basilej nachází na pomezí tří států, nebyla v její historii nouze o konflikty. Byla několikrát obsazena okolními národy jako byly Alemani, Frankové a Burgundi. Město bylo také v 15.stol významným dějištěm nejednoho koncilu, které měly zejména zlepšit vztahy v katolické církvi. Do neklidné historie města zasáhly významně i vpády Maďarů, které vyústily v to, že tehdy již říšského město bylo opevněno hradbami. Basilej byla ke Švýcarskému svazku kantonů připojena v roce 1501.

Dnešní Basilej je považována za typické švýcarské město, v němž převládají typické dovednosti tohoto národa, jako je výroba kvalitních hodinek a zejména čokolády. Díky sousedství s Německem a Francií je Basilej z hospodářského hlediska velmi důležitým exportérem a dopravní křižovatkou, faktorům, díky kterým již několik desetiletí vzrůstá tamní životní úroveň. Jako snad každé větší město ve Švýcarsku je i Basilej zaměřena na cestovní ruch, kde využívá především svých dochovaných architektonických staveb a také zřícenin z dob Římské říše. A stejně jako v ostatních větších městech Švýcarska má své místo ve zdejší ekonomice i bankovnictví. 

Basilej je i přes svou polohu považována za „nejšvýcarštější“ město, což dávají místní na obdiv nespočtem rudých vlaječek s bílým helvetským křížem. Kdo by chtěl ochutnat něco z historie a památek, nemůže vynechat procházku okolo náměstí Markplatz, které tvoří samotné jádro města s dominantní červenou budovou radnice, před níž se již pravidelně konají trhy a festivaly. V době konání fotbalového šampionátu se zde bude pořádat hudební a umělecká show. Až vás omrzí procházky, usedněte do některé ze zahrádek a ochutnejte jednu z místních delikates – u nás stále populárnější sýrové fondue, které doma radši nezkoušejte vyrobit, Švýcaři to rádi udělají za Vás.

Romantika číhá na každém kroku a jistě zde nenajdete tolik příjemného klidu, jako při podvečerním posezení na Pfaltzterrasse, odkud je krásný výhled na řeku Rýn a historické centrum města. Kosmopolita metropole číhá skutečně na každém kroku. Asi nikde jinde se neprolíná elegance staletých staveb, mezi kterými dominuje slovutná univerzita a moderní zdánlivě skleněné budovy nadnárodních firem, mezi kterými je potřeba zmínit farmaceutický kolos Novartis.

A možná právě takovou Basilej by i dnes obdivoval Erasmus Rotterdamský, slavný to holandský renesanční myslitel, který si ve své době toto město nadmíru oblíbil.

Historie je asi to nejdůležitější u každého města a zde se přímo podbízí jí prozkoumat. Dopomohou k tomu mnohá muzea, mezi kterými vládnou zejména románské muzeum (muzeum předmětů z nedalekého naleziště), Kunstmuseum (muzeum výtvarného umění), Museum Jean Tinguelty (muzeum s uměleckými předměty) a trochu historického průmyslu nabídne Papiermühle (muzeum papíru, zde budete mít možnost vyrobit i vlastní papír).

Sakrálních památek je zde také nespočet a není divu, jelikož město v 15.stol. hostilo hned několik církevních „sjezdů“. Asi za nejzajímavější stavbu je považována Balser Monster, katedrála z 11. století a již zmiňovaná Městská radnice ze 16. století, kterou doplňují hradby se vstupní branou, staré více jak 700 let.

Kdo by chtěl vyrazit na nákupy luxusního zboží, nechť vyrazí provětrat kreditku na Freie Strasse, což je nenápadná ulička, která hostí nejeden butik světové módní značky. Pochoutky a kulinářské delikatesy naleznete v obchůdcích na Rue se Sauvage.

Kulturní život se během mistrovství bude mj. odehrávat i na 3km dlouhém bulváru, který se nachází mezi nádražími Bahnhof SBB a Badischer Bahn.

Nádraží se během Eura stane také významnou dopravní tepnou a na první z nich dokonce jezdí přímý vlak z Čech - EN 352 JOHANNES KEPLER (EN znamená noční vlak – EuroNight), který z Prahy, přes Ústí n.L. a Drážďany zakončí svou 1000km dlouhou cestu přímo v Basileji. Vlak vyráží pouze od pondělí do čtvrtka okolo 20:30 z Prahy hlavního nádraží a cesta jím trvá cca 15hodin.

K cestě do Basileje lze využít i nabídku nízkonákladových leteckých společností, ale to by se pak špatně transportovaly ty tuny plechovek pivka a přenosné grily.

Český tým je však v tomto městě dlouho, jelikož ostatní utkání ve své skupině odehraje v další švýcarské metropoli – Ženevě. A té bude věnován příští článek o městech fotbalového Eura.

text : Jan Chaloupka

foto: Wikimedia Commons, Norbert Aepli, č.2, Gargolla, č.2, Wladyslaw, č.2, Lex vB, Sven Scharr, Wikipedia.org, Wladyslaw    

zpět