ČR: Volary - brána Šumavy

Město Volary leží v okresu Prachatice v Jihočeském kraji. Obec se nachází na území chráněné krajinné oblasti Šumava a na hranici národního parku Šumava. Počet obyvatel k roku 2005 činil 4083.  

Stručné dějiny Volar

Písemná zmínka o Volarech se poprvé objevila v roce 1359 v souvislosti se seznamem členů městské rady v Prachaticích, kde byl uveden Ondřej z Volar. V 13. a 14. století probíhalo osídlení  Šumavy Němci, pocházejícími převážně z Bavorska. Tak vzniklo město Volary, německy Wallern.

Volary byly založeny jako osada na staré obchodní cestě, která od 10. století vedla z Bavorska do jihočeských zemí. Cesta měla postupně několik tras, přes které se přepravovalo různé zboží a její nejslavnější období zahrnuje přepravu soli z Pasova přes Volary do Prachatic.

Do období husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule, od roku 1503 se majiteli města stali Rožmberkové, od roku 1600 císař Rudolf II. a po roce 1719 Schwarzenberkové.

Volary sloužily jako místo odpočinku pro soumary, kteří přepravovali po Zlaté stezce zboží, což bylo pro město hlavním zdrojem příjmů. Během největšího rozkvětu, v období spadajícím do 16. století, bylo ve Volarech 13 hostinských, 4 kováři a žilo zde mnoho soumarských rodin.

V době husitských válek ve městě žilo také několik českých rodin. V 17. století, během stavovského povstání a následující třicetileté války, se v okolí města několikrát vedly boje - na město útočila stavovská a císařská vojska, válka skončila až po uzavření vestfálského míru.

V 16. století se ve Volarech usadili němečtí dobytkáři, kteří zde chovali dobytek dle alpského vzoru. Přinesli do Šumavy svůj osobitý ráz, projevující se v architektuře, oblečení a zvycích.  V obci se stali staviteli roubených budov, pro které je charakteristické soustředění obytných a hospodářských místností do jednoho celku pod jednu střechu. Budovy byly poschoďové s celokamenným nebo částečně kamenným přízemím, s podkrovními místnostmi, vyřezávaným zábradlím a roubeným patrem. Do současnosti se zachovalo pouze několik těchto unikátních staveb, z nichž jedna slouží jako Volarské muzeum. Roku 1871 císař František Josef I. udělil Volarům status města.

Část města je dnes chráněnou památkovou zónou. Staré město s volarskými alpskými domy - roubenou architekturou, která se v České republice nachází pouze zde a v obci Dobrá, je městskou památkovou rezervací.  

Co neminout

Jednou z významných historických památek je raně barokní kostel svaté Kateřiny, vybudovaný v letech 1669-1690 na místě původního kostela ve stylu pozdní gotiky. V 18. století do kostela několikrát udeřil blesk a způsobil požáry, které ho těžce poškodily. V letech 1757 a 1863 došlo k jeho rekonstrukcím.

V okolí Volar se nachází Boubín (1362 m n.m), na jeho úpatí na rozloze 666 ha se rozkládá Boubínský prales, ve kterém rostou stromy staré 300-400 let. Již v roce 1858 zde byla vyhlášena rezervace.

Hrad Hus byl postaven po roce 1341 v údolí řeky Blanice na skalním ostrohu na ochranu Zlaté stezky. Když skončily husitské války, hrad začali využívat jako své sídlo loupeživí rytíři, kteří pod vedením Habarta Lopaty z Hrádku získávali jmění tak, že přepadávali a loupili kupce, kteří převáželi zboží po Zlaté stezce. Habart byl v důsledku své činnosti vyhlášen za zemského škůdce a roku 1441 byl obležen krajskou hotovostí. Rytíři loupežníci byli po čase vyhladovělí a donuceni, aby se vzdali. Hrad byl poté zapálen a zbořen. Kdysi velký hrad se do dnešních dnů dochoval v podobě rozbořených zbytků hradeb a částí paláce. Vedle hradu se však ve skalní stěně nachází nekrasové jeskyně.  

Osada Černý kříž leží pod svahy Stožce při ústí Hučiny do Studené Vltavy. Své jméno získala podle velkého kamenného kříže postaveného na památku lesníka knížete Schwarzenberka, kterého zastřelil pytlák. Nedaleko leží přírodní rezervace Mrtvý luh, která je součástí národního parku Šumava. Jedná se o rozlehlé rašeliniště (394 hektarů), které je porostlé borovicemi, vzácnými rašelinnými bylinami a žijí zde chránění živočichové. V rašeliništi se nachází také „mrtvý les“, což jsou uschlé stromy zničené požárem.

Medvědí stezka byla zřízena v roce 1967 a je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě. Vede od železniční zástavky Ovesná do Černého kříže, poblíž přehradní nádrže Lipno. Na stezce můžete nalézt mnoho zajímavých útvarů: Barenstein – památníček na místě zastřelení posledního šumavského medvěda v roce 1856, Schwarzenberský kanál, skalní vyhlídku na úbočí vrchu Perník, Pašeráckou jeskyni – skalní útvar připomínající jeskyni atd.

Schwarzenberský kanál  je historickou technickou památkou, vybudovanou v letech 1789-1822 na návrh lesního inženýra schwarzenberského panství  J. Rosenaura. Plavební kanál spojoval povodí Vltavy s Dunajem a po dostavění sloužil k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem ze Šumavy. Délka kanálu činí 51 km.

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikipedia.org, Manfred E. Fritsche - foto 1, foto 2; Rudolf Bruner-Dvořák, Donald Judge, Ivo Lukačovič