ČR: Zápy - kopec v polabské rovině

Ve směru od Prahy se v houští schovávají policisté. Měří rychlost tam, kde řidiči většinou na předpisy kašlou. V Zápech se jim nejspíš daří dobře. Tenhle městys se schoval v polích a do všech okolních měst – Čelákovic, Brandýsa nad Labem a Prahy je to ve všech případech několik kilometrů. Auto je tedy nezbytnou součástí všech jeho obyvatel. I když do okolních míst se dá dostat taky autobusem.

Polabská rovina se v místě, kde Zápy leží, neobvykle rozvlnila. Silnice vede nahoru a dolu, a v kopcích mezi zápskými strouhami jsou trochu chaoticky poházeny domečky místních lidí. Fouká silný vítr a zápský vzduch provoněl kouř, který signalizuje, že léto je pro letošek nenávratně pryč.    

Zápy jako minikopie jižních Čech

Prostorná náves příjemně otevírá svůj prostor a nechá tak vyniknout nedávno obnovené soše, věnované obětem 1. světové války. Uspořádáním řady domků v její blízkosti vzdáleně připomíná jihočeskou idylku.  

V Zápech chybí systém uspořádání ulic, zato tam ale najdete spoustu průlezů a zkratek. Ne že by se tam člověk vyloženě ztratil, ale faktem je, že moc neví, kam ho točité cesty zavedou. Jestli do slepé ulice anebo zpátky tam, odkud vyrazil. Co ale ční nad vším ostatním a kam se dá dojít zcela bezpečně, to je kostel sv. Jakuba.

Kamenné schody, které k němu vedou, připomínají dílo Klubu českých turistů na nejvyšším českém vrcholu - Sněžce. Kdo je zná, ale chápe o čem je řeč. Ne že by snad vedly tak vysoko nebo by byla jejich hrana  ze dřeva jako v Krkonoších, ale jde o jejich šířku. Na jeden krok jsou dlouhé, na dva zase krátké. A tak je díky tomu krátké stoupání ke kostelíku, kolem kterého je svatý klid, celkem zábava. 

Svou zástavbou zůstávají Zápy ve starých kolejích. Žádné satelity na kraji města vidět nejsou, moderní domy tam ale nechybí. Svou vybaveností tento městys zůstává závislý na okolních větších městech, kam místní jezdí do škol nebo za prací, na poštu a k doktorovi. V místě ale funguje školka, spolek rybářů, myslivců, dobrovolných hasičů a zahrádkářů. Tradici si v Zápech, jejichž vznik je datován někam k 11. století, udržel taky Junák.

Text/foto: Klára Svobodová