ČR: Lanškroun - na výlet k Orlickým horám
Město Lanškroun se nachází na východě Čech v podhůří Orlických hor, v údolí Moravské Sázavy. Město je centrem regionu Lanškrounsko, jehož součástí je 22 obcí s 25 tisíci obyvateli, v samotném městě pak bydlí kolem 10 tisíc lidí.
Dějiny Lanškrouna
V druhé polovině 13. století, kdy se na příkaz krále Českých zemí Přemysla Otakara II. začalo kolonizovat České území a vznikly mnohé osady mezi nimi i Landeskrone, dnešní Lanškroun. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1285 z listiny Vratislava Pernštejna. Později, za vlády Václava II., město patřilo cisterciáckému klášteru na Zbraslavi, dnes jedné z pražských čtvrtí. Od roku 1358 se dostalo do vlastnictví litomyšlskému panství. V 15. století se Lanškrounu dostalo řady výhod, například právo konat trhy nebo právo vybírat mýto u bran.
Stejně jako další česká města byl i Lanškroun postižen 30-tiletou válkou a navíc sem přicházeli němečtí usedlíci, kteří se úspěšně zasadili o prosazení německé správy. Doba třicetileté války však byla dobou nejplodnější činnosti nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka Jana Marka neboli Jana Marcuse Marciho (1595 – 1667). Ten se proslavil objevy o rázu pružných těles a lomu světla, za což byl dokonce jmenován členem Královské společnosti nauk v Londýně a roku 1662 se stal rektorem Karlovy univerzity.
Na přelomu 17. a 18. století byl postaven knížecí pivovar a roku 1885 se do města dostala železniční trať. Ve druhé polovině 19. století ve městě vznikly další podniky jako například tabáková továrna, mrazírny atd. V té době ve městě vzniklo gymnázium a střední odborná tkalcovská škola. Problémem se stal postupný vzestup německého nacionalismu, který měl za následek neuznání československé vlády po vyhlášení samostatnosti roku 1918, což nakonec bylo urovnáno a později došlo k upevnění vlivu českého obyvatelstva. Po Mnichovské dohodě 1938 se Lanškroun stal součástí Německa, což způsobilo, že více než tisíc Čechů odtamtud uprchlo. Němci začínali lanškrounský průmysl využívat pro válečné účely. Když byl Lanškroun roku 1945 osvobozen a stal se opět součástí Československa, došlo k odsunu Němců a město se stalo výhradně českým.
Současný Lanškroun je průmyslovým městem, ve kterém se daří elektronickému průmyslu, strojírenství či papírenství.
Pamětihodnosti
Nový zámek u Lanškrouna
O jeho historii je známo jen velmi málo. Roku 1684 lanškrounské panství patřilo Janu Adamovi Ondřeji z Lichtenštejna, který si nechal mezi Lanškrounem a Rudolticemi postavit barokní zámek podle návrhů architektů Dominica Martinelliho a Antonia Sally, kteří k třípatrovému zámku zdobeného barokní štukou a nástěnnými malbami přetvořili jeho okolí na rozlehlý park. Avšak nedlouho po dostavbě zámek vyhořel a v roce 1756 byl Josefem Václavem z Lichtenštejna zbořen. Část z něj se však zachovala a roku 1802 byla opravena a přeměněna na hostinec. Na začátku 21. století byl objekt zrekonstruován a roku 2007 zpřístupněn veřejnosti.
Kostel sv. Anny
Se stavbou kostela se započalo na začátku 18. století podle návrhu G. P. Tencally. K svatostánku byl od začátku přidělen i hřbitov, který většinou sloužil k pochování zámožných a významných měšťanů, díky čemuž zde vzniklo mnoho ojedinělých náhrobních desek. Hřbitov byl roku 1893 zrušen.
Zámek Lanškroun
Nejstarší část zámku pochází z roku 1393 a původně se jednalo o východní křídlo kláštera postaveného augustiniány, který byl v době husitských válek v první polovině 15. století vypálen. Během panování Kostků z Postupic došlo k úpravě objektu tak, aby jej rodina mohla obývat. Od roku 1588, kdy se budova dostala do vlastnictví Adama Hrzána z Harasova, došlo k renesančním úpravám a byla zde umístěna správa lanšperského panství.
Během třicetileté války byl zámek poškozen a roku 1645 došlo k rozsáhlému požáru, ovšem Lichtenštejnové ho už v 50. letech rekonstruovali a přistavěli novou jednopatrovou barokní budovu k východnímu konci jižního křídla zámku. Dnes zámek slouží jako městské muzeum a kulturní centrum.
GPS: 49°54'47.3"N 16°36'47.4"E
Text: Maxim Kucer
Foto: Wikipedia, Wikimedia Commons - Martin Vavřík, Straková Jiřina, Josef Hron, Aeromix, Vlach Pavel (7)
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek