Co si zabalit na vodu

Jak zabalit batoh na lezení ve vysokých horách, co si vzít do tropických pralesů, vše má svá alespoň základní pravidla. Vždy je tu však otázka: do čeho to vše zabalit a jak uložit. V zásadě to platí pro jakékoliv zabalení, ale platí to zejména na  lodi, tedy kajaku, kanoi.

Kupodivu nebývá velký rozdíl v tom, zda jedeme na víkend či týden a počítáme s tábořením bez kontaktu například s autem. Nechceme zpracovat a nabídnout seznam věcí, ale spíše do čeho a jakým způsobem své věci zabalit a jak je uložit do lodě, aby byly věci potřebné kdykoliv při ruce, abychom při vybalování nemuseli začít osobním prádlem, ale třeba právě stanem, protože právě prší a všechno, co vyndáme z lodního vaku, nám navlhne, a přitom aby byla loď stabilní a dobře jela.

Kanoe pro dva na jeden den

Pokud jedeme jen na jeden den, nepředpokládáme, že si povezeme vše v lodi. Spacák ani stan nejsou potřeba. V lodi musíme najít uložení pro věci denní potřeby, doklady, fotoaparát a nějaké to převlečení pro případ změny počasí či převrhnutí. Převlečení v suchu je důležité zejména při plavbě s dětmi. Pro přepravu takovéhoto minima zavazadel postačí dva až tři menší lodní vaky nebo soudky. Obecně je možné do jednoho vaku o objemu cca 20 l dát věci na převlečení či pláštěnky, do dalšího podobné velikosti pak třeba jídlo na celý den (nezapomeňme na pití, taková láhev s vodou se nakonec může namočit, ale není-li přivázána, tak pozor, – plná neplave). A nakonec pak příruční lodiček nebo soudek o objemu kolem 10 l na foťák, doklady a drobnosti. Většina loďáků je vybavena tak, aby je bylo možné v lodi uchytit karabinou nebo provazem. Ne vždy tomu tak je u soudků. Rozložení vaků v lodi není v tomto případě příliš důležité, neboť většinou jejich váha a objem nepůsobí nijak významně na stabilitu.

Kanoe pro dva až tři na víkend či týden (ale i dva)

Stále je dost vodáků, které potkáváme na řekách, jejichž zavazadla jsou uložena v igelitových pytlích. Je to levné a jednoduché, ne vždy se podaří takový pytel dobře zavázat. Ale nakonec to také funguje. Náchylnost igelitového pytle k protržení je poměrně velká. Druhé dilema je soudek či barel anebo lodní pytel?  Někdo rád holky, jiný zase vdolky – obojí je možné. Soudky a barely či konve jsou méně skladné, na první pohled vodotěsnější, hůře se přenášejí, hůře se také rozbijí, respektive protrhnou, ale pak je téměř nemožné je opravit. Lodní pytle jsou vyrobeny z různě odolných materiálů, větší rozměry jsou často vybaveny popruhy jako batohy a lehce se proto transportují. Nejpoužívanějším uzávěrem je rolování s uzavřením přezkami. Protržené se dají zalepit a slouží dál. Na víkend či týden potřebujeme v podstatě stejný objem věcí. Potřeby pro táboření, pro doplňkové sporty na břehu a vycházky, nějaké to jídlo. Vyplatí se „kuchyň“ zabalit do jednoho vaku či barelu zvlášť. Nikoho nepotěší máslo nebo hořčice ve spacáku. Do dvou barelů (50-60 l) nebo velkých lodních pytlů (mezi 60 – 100 l objemu) zabalíme hravě věci pro dvou či tříčlennou osádku kanoe. Těžší náklad uložíme do středu lodi, pokud loď nemá třetí sedačku, je možné vak s vybavením například pro spaní využít jako sezení pro „porculán“ (jak se říká třetímu nepádlujícímu jezdci). Do špiček kanoe či pod sedačku opět umístíme menší vaky s denními potřebami. Jejich velikost volíme podobně jako u jednodenního výletu. Samozřejmě nezapomeneme „bágly“ upevnit v lodi. Přestože v nich zůstane vzduch a po uzavření plavou, chytat v proudu postupně deset věcí najednou je legrace. Pro přihlížející.

Pramice či raft na týdenní dovolenou na Ohři

Preferujeme-li větší společnost, zvolíme i větší plavidlo. V zásadě jsou pravidla obdobná těm pro kanoe, jen asi zavazadel bude víc. Pro jejich rozložení a upevnění v lodi platí stejná pravidla. Rafty jsou často využívány i jako doprovodná plavidla vodáckých expedic. Většinou pak vezou veškerý „trén“ akce, včetně pobřežního vybavení  expedičních kajakářů. I zde platí pravidla pro uložení vaků v plavidle. Nesmí bránit pádlování a odtékání vody. Pozor u kataraktů či katamaranů, často se vážou zavazadla do středu tohoto plavidla a stahují třeba sítí. Rusové tvrdí, že je to nebezpečné, protože při převržení kataraktu se pak jezdci dostávají pod loď a obtížně se mohou vynořit. Pokud je vše navázáno na válcích, pak tento problém nenastává.

Turistický kajak na týdenní plavbu po Vltavě

U uzavřené kanoe je uložení zavazadel stejně problematické jako u kajaku. Jen otvorem je možné naložit loď. U kanoe je to řešitelné soustavou většího poštu menších a středních lodních pytlů (např. doprostřed deblovky se vejdou dva 60 l a do špiček dva 40 l). U kajaku závisí na velikosti otvoru a vybavení zádovou opěrkou. Většina jednoduchých turistických kajaků má otvor dostatečně velký a opěrku lze vyjmout. Podobně pak i uvolnit prostor před chodidly. Do špičky kajaku uložíme jeden lodní vak (většinou se vejdou vaky od 20 do 60 l) a využijeme jej jako opěrku nebo pak opěrku domontujeme po jeho vložení do kajaku. Je to trochu zdlouhavé při každodenním táboření. Do zádě se vejde obdobná litráž. Těžší věci balíme do zadku lodi, aby při projíždění vln ve šlajsně špice lodi nešla pod vodu. Některé kajaky jsou vybaveny buď prohlubní na zádi pro uložení soudku (cca 40-50 l), který se připevní popruhem. Jiné typy lépe vybavené pak vodotěsným prostorem v zádi kajaku obdobně jako u mořského nebo jezerního kajaku.

Turistický kajak na dvoutýdenní plavbu po Mazurských jezerech

Mořský kajak na plavbu pobřežím Sardinie

Mořský kajak na plavbu kolem Grónska

V podstatě, přestože se tyto kajaky liší délkou až o metr (jezerní jsou o délce od 360 do 480 cm, kajaky na moře svou délkou přesahují většinou 450 cm a někdy dosahují až 6 m.), není velkého rozdílu v naložení věcí dovnitř. Samozřejmě delší lodě jsou prostornější a většinou užitná nosnost je u nich vyšší. Pokud mají pouze jednu zadní úložnou komoru, což převládá u jezerních kajaků, naložíme většinu zavazadel právě tam, do špice kajaku ukládáme věci denní potřeby, které jsou lehčí, opět pro zachování těžiště kajaku na správném místě tak, aby to neztížilo plavbu. Zadní prostor je větší, balíme do něj většinu věcí pro táboření, do špice zase bývá zvykem dávat opět vybavení lehčí. Přestože jsou komory těchto kajaků uzavíratelné téměř vodotěsně, doporučuje se i dovnitř lodi balit vybavení do lodních vaků. Podle velikosti vstupního otvoru komory.

U mořských kajaků je navíc možné uložit určitou část vybavení, které je potřeba při plavbě (mapy, část jídla, některé součásti oděvu atp.) do vodotěsných speciálních vaků či obalů. Průhledné na mapy, různě tvarované vaky k přichycení na palubu jak před, tak za jezdce v kajaku. Kajaky na moře uvezou opravdu velkou zátěž. V zásadě nejvíce budeme potřebovat  pro plavbu v severních mořích, kde se musíme chránit před vodou i před chladem. V turisticky „zajištěných“ oblastech  budeme potřebovat vybavení méně, podobně pak i v teplých mořích. Důležitější než u kajaku turistického bude dobré rozvržení věcí tak, aby se v lodi volně nepohybovalo. To by měnilo těžiště lodi a dělalo problémy pro plavbě ve vlnách a hlavně při eskymáckém obratu. Tato nutnost se znásobí ještě u následující skupiny.

Creekový kajak na týdenní splutí řeky Tučipo v Bolivii nebo na víkendovou akci v Alpách

Pokud nás raději než vodní plochy lákají soutěsky a řeky tekoucí naprostou divočinou, ale plné peřejí a vodopádů, pak jistě zvolíme kajak vhodný pro tyto terény. Creekové kajaky jsou dnes oblíbeným pojmem. Mají velký výtlak, velmi dobrou průchodnost terénem. Přitom jsou obratné a v poměru k této vlastnosti i relativně rychlé. Na víkend je možné se omezit, ale přece jen spát v neoprenu na břehu chladné řeky není žádná radost a druhý den vyplout do těžkých peřejí neodpočatý a třesoucí se zimou není vhodné. I proto vodáci řeší  uložení alespoň základního vybavení pro bivak do těchto kajaků. Je možné uložit věci do lodního vaku (podobně jako u kajaku turistického) a to jak do špice, tak do zádě. Protože tyto kajaky bývají výrazně kratší (obecně kolem 250 cm, ale i kratší), objem vybavení nemůže být takový jako u putování kolem mořského pobřeží. Jen to nejnutnější a kvalitní vybavení . Kvalitní proto, že je při zachování vysoké užitné hodnoty zároveň lehké a méně objemné (např. oblečení i spací pytle, ale i vařič a další). U takovéhoto kajaku je nutné však nejen uložení věcí v lodi, ale i „flotation“, tedy zajištění proti potopení. Nebezpečí převržení a vyplavání je tu vyšší než jinde. Pak kajak musí i v obtížném terénu plavat. Nabízejí se v současné době dvě možnosti. Některé firmy již začaly dělat creekové kajaky se zadním úložným prostorem obdobně uzavřeným jako u kajaků mořských. Balení je pak obdobné. Do špice před nožní opěrku, pokud se tam vůbec něco vejde, se dá jen malý nafukovací vak. Samotný lodní vak v zádi sice může udržet věci v suchu, ale jeho výtlak je menší a tlakem vody se může i zmenšit. Staronovou novinkou je „loďákovak“, suchý pytel s nafukovací částí, který udržuje věci v suchu a po zabalení dofoukneme nafukovací část a tak zabezpečíme vyplnění zádi kajaku a dostatečný výtlak. O nezbytnosti pevného uložení vaků v kajaku se nemusíme zmiňovat. Při obtížném manévru či eskymáku by se to mohlo stát osudným.

A co ještě navíc …. I do kajaků sit-on-top je možné uložit věci pro plavbu. Protože se používají spíše v teplých mořích, tak moc toho zas není potřeba. Některé mají suché úložné prostory jako seakajaky anebo prostor pro upevnění soudku.

Text: Vojta Jančar