Lenešice II: oheň, voda, vítr - VIDEO
Vedle zemědělských budov, přestavených v moderní lofty, je to třeba lenešický zámek. Stojí na návsi hned naproti troskám kostela. Ve srovnání s ním je na tom podstatně líp. Bělounká fasáda, opravená střecha a všechno prostě tak jak má být. Sídlo tehdejší vrchnosti bylo, alespoň podle nápisu na západní straně hospodářských zámeckých budov, vystavěno roku 1668. Deska s datem výstavby se tam podle Jana Tvrzníka, který kdysi v Lenešicích vyučoval češtinu, dostala zřejmě při jedné z mnoha rekonstrukcí tamního zámku. Roku 1821 vyhořel.
Oheň…voda…
„Tady v Lenešicích hořelo docela často,“ krčí rameny Zdeněk Plaček, předseda Lenešického okrašlovacího spolku. Proč to ale neví. „Vyhlášení velvarští hasiči odsud byli 40 kilometrů a to bylo tehdy dost daleko.“ vypravuje Plaček a přitom míjí lenešickou hasičárnu.
Oheň kdysi zasáhl i místní faru. „Nedělní mše dnes probíhají tady, když nemáme kostel. Vlastně to tak bylo ještě chvíli předtím než se zřítila kostelní věž.“ vypravuje Plaček a ukazuje nám těsné prostory baráku z 16. století, kterého by někdo nezasvěcený jen stěží všimnul.
„8. května 1599 o deváté hodině vyšel v Lenešicích oheň pod kůlní od Havrana, od kteréhož osm dvorů velkých (zámožných) sedláků a devátá fara vyhořela“
Citace z Kroniky města Loun
Třeboňské rybníky v Ústeckém kraji?
Přibližně od 15. století byly Lenešice známé díky rozlehlým rybníkům. Dva z nich dokonce obklopovaly románský kostel sv. Šimona a Judy. Na místním zámku, tedy jen pár kroků od nich, se roku 1858 učil Josef Šusta, pozdější věhlasný badatel v oboru chovu kaprů. Kdo ví, možná chybělo jen málo a rybníky podobné těm známým na Třeboňsku mohly zdobit také Ústecký region. Nestalo se, neboť někdy v 18. století byly rybníky v Lenešicích vysušeny. „Kdy přesně to bylo, bohužel nevíme, ale doufám, že to brzy zjistíme,“ dodává Plaček. S obnovou rybníků začaly Lenešice znovu až v 60. letech minulého století. Dnes je lenešický rybník jednou z důležitých ornitologických lokalit.
Bohatství je minulost, zbyly jen vzpomínky
Vesnička nedaleko Loun mívala vlastní cukrovar a dokonce dva pivovary. Časy se ale změnily. Lenešické pivo se dávno netočí a místní pivo, nesoucí značku Louny se vaří pivovaru v Ústí nad Labem. Také cukrovar přestal vyrábět, a to nejen proto, že vyhořel – podobně jako několik dalších budov v Lenešicích. Jeho oktagonální komín ale zůstal se svými 73 metry jedním z nejvyšších v Česku.
Zajímavostí Lenešic je stará barokní sýpka. Obrovská dvoupatrová budova, kde se skladovalo zrní a která bývala symbolem hospodářského bohatství obce, dnes bohužel nemá střechu. Vlastně z ní zbyly jen obvodové zdi, uvnitř kterých je místo zrní jen prostor zarostlý křovím. „Hned jak opravíme kostel, dáme se do rekonstrukce sýpky,“ těší se Plaček, který se jako šéf Lenešického okrašlovacího spolku významně zasloužil o obnovu obce. Mezitím už se mu podařilo úspěšně zrenovovat třeba Husovu zvonici.
…vítr… a spoustu syslů
Na dohled od Lenešic se tyčí čedičový krasavec - kopec Raná, důvěrně známý většině paraglidistů a modelářů. Ten, kdo miluje adrenalin a čerstvý vítr, ví o čem je řeč. Teď na podzim si ale kromě adrenalinu chtivých oblíbili Ranou také syslové.
Text/video: Klára Svobodová
Foto: Štěpánka Svobodová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek