Itálie: Modena II – srdce města

Žádný návštěvník Modeny nesmí vynechat náměstí Piazza Grande, které je obklopeno významnými stavbami a pamětihodnostmi.

Věž je vždy ten správný bod, který vás přivede k něčemu významnému. V našem případě je to centrum. Na náměstí Piazza della Torre nás vítá 86,12 m vysoký symbol města, pětipatrová šikmá Kampanila Torre della Ghirlandina (1224–1319). Věž je zvonicí katedrály a její architekturu tvoří románský styl, který navazuje na katedrálu s gotickou osmibokou částí a pyramidovým vrcholem. Na vrcholu zvonice jsou dva věnce – girlandy, podle kterých dostala jméno. Vnitřek zvonice s pěti renesančními zvony je zdobený sochami i freskami z 15. století.

Obešli jsme věž a před námi se otevřelo náměstí s bílým mramorovým průčelím katedrály, jedné z nejvýznamnějších románských staveb v Evropě. U příležitosti svátku patrona města (31. 1.) se toto náměstí vrací do starodávného ruchu. Svatému Geminianovi, biskupovi z Modeny (4. století), je zasvěcena i samotná katedrála (1099–1184, na pokyn hraběnky Matildy Toskánské), jejíž celý název zní Cattedrale Metropolitana di Santa Maria Assunta in Cielo e San Geminiani (Metropolitní katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Geminiana), ale všichni ji označují  Duomo di Modena. Katedrálu vysvětil 12. července 1184 papež Lucius III.

Už v 5. století byl postaven kostel nad hrobem světce a lidé z Modeny věří, že jeho zázračná intervence je zachránila od Hunů, kdy vykouzlil hustou mlhu, která schovala město. V umění světce objevíme zřídka, ale bývá zobrazen jako biskup držící zrcadlo s odrazem Marie, s modelem města Modena nebo jako člověk uklidňující bouři na moři.

Portál dómu sv. Geminiana podpírají dva lvi a antické sloupy, následuje galerie a rozetové okno. Fasádu dekorují reliéfy od Wiligelma (portréty proroků a patriarchů, biblické příběhy), postranní vchody Porta Regia a Porta dei Principi zdobí reliéfy ze života sv. Geminiana. Vchod ze severu Porta della Pescher je zdoben reliéfy inspirovanými ročními obdobími a králem Artušem. Trojlodní chrám s kazatelnou zdobenou malými terakotovými soškami uchovává i dřevěný krucifix (14. století) a dva betlémy od významných modenských mistrů (Antonia Begarelliho, 1527 a Guida Mazzoniho, 1480 – známý jako Madonna della Pappa). Ostatky patrona města jsou uchovávány v kryptě katedrály.

Právě v tomto chrámu se konal 8. září 2007 i pohřeb slavného rodáka Modeny, tenoristy Luciana Pavarottiho, který má ve městě zřízeno i své muzeum.

Naši pozornost jsme obrátili napravo od katedrály, na budovu radnice. Pallazzo Communale (17. a 18. století) upoutá návštěvníky svou hodinovou věží Torre Dell'Orologio (15. století). Tato důležitá budova s ​​arkádovým podloubím vznikla spojením několika přilehlých středověkých budov využívaných jako společenské sídlo.

Renesanční fresky a gobelíny zdobící vnitřní sál paláce jsou skryté, ale na první pohled si všimnete podstavce na rohu budovy s malou sochou. Bonissima (12. století), jak tuto ženskou postavu nazývají, pravděpodobně představuje zobrazení poctivosti v podnikání, avšak legenda o ní hovoří jako o štědré dámě, která pomohla chudým během častých hladomorů.

Před monumentálním schodištěm radnice je třímetrový mramorový obdélník – Preda Ringadora (pravděpodobně část římské budovy), který ve středověku sloužil jako kazatelna, ale také jako místo pro trest smrti a odhalení mrtvoly (aby ji mohli identifikovat) nebo jako kámen studu (provinilec zde byl vystaven v den trhu, před tím ještě obešel náměstí s oholenou hlavou a speciálním kloboukem).

Náměstí bylo vždy centrem obchodu, sobotních týdenních trhů, místem setkání, politických, náboženských i filozofických rozprav, turnajů, výkonu spravedlnosti i oslav. A tak je to i dnes, konají se zde festivaly a různé společenské akce. Hukot motorů na náměstí to jen potvrzuje. V době naší návštěvy zde totiž probíhalo setkání milovníků automobilových veteránů.

U aut, která v tomto městě zanechala také svou významnou historickou stopu, ještě zůstaneme. Už za týden totiž nahlédneme do Enzo Ferrari Museum.

GPS: 44°38'45.4"N 10°55'31.9"E

Text a foto: Mgr. Anna Nociarová

Textová úprava: redakce

Překlad: Stanislava Waniová