Alžírsko, Alžír: Kombinace evropské a islámské architektury

Jarní čtení vám přináší:

Jako u mnoha středomořských měst také původ Alžíru se nachází ve starověku, kdy byl jednu dobu součástí fénické říše, tehdejší mořeplavecké velmoci. Poté byl součástí různých říší jako například Římské říše, Osmanská říše, až se přibližně před dvěma stoletími stal francouzskou kolonií. Francie zde, stejně jako v mnoha dalších částech Afriky (Rwanda, Senegal nebo Maroko) zanechala velký kulturní vliv i po tom, co se kolonie odtrhly. U Alžíru se tak stalo konkrétně v roce 1962 po válce s Francií.

Ještě dnes můžete v místních kavárnách slyšet starší muže, jak vzpomínají na zážitky z francouzsko-alžírské války a na své ukrývání se před francouzskými parašutisty. Nebyl to poslední konflikt, kterým země prošla, v 90. letech proběhla občanská válka, během níž údajně zahynulo okolo 200 tisíc lidí. V současném Alžíru žije přibližně 10 % obyvatel Alžírska. Hlavní město, které má výhodu bezvětrného přístavu, je zároveň přirozeným tahounem ekonomiky země. Pro město je typické středomořské klima a teploty v létě zde mohou často přesahovat čtyřicetistupňovou hranici. Z širší architektonické perspektivy je architektura v Alžíru kombinací evropského a islámského stylu. Jedním z nejdůležitějších reprezentantů islámské architektury je Velká mešita, která se nachází nedaleko přístaviště a byla postavena v roce 1097.

Její jediný minaret přibyl až na začátku 14. století. Kromě toho se mešita nachází v kasbě, čtvrti, která v severoafrických městech a vesnicích původně sloužila jako pevnost chránící před nájezdníky. Pro místní prominentní rodiny či vůdce, bylo vlastnictví kasby symbolem bohatství. Alžír měl na začátku 19. století, kdy začínala francouzská kolonizace, tři kasby.

Notre Dame d’Afrique je představitelem evropského dědictví. Tato katolická katedrála byla otevřena v roce 1872 a její architekt, Jean Eugène Fromageau, do ní zakomponoval neo-byzantinské prvky a nechal na ní napsat nápis značného symbolického významu: „Naše Paní Africká, modli se za nás i za muslimy.“ Ke katedrále se můžete dostat pomocí lanovky, která vás vyveze na skálu nacházející se 124 metrů nad mořem.

Jinou, důležitou, avšak mnohem novější stavbou je Maqam Echahid neboli Památník mučedníkům. Dostaven byl v roce 1982 jakožto symbol nezávislosti Alžírska. Jeho tvar má znázorňovat tři palmové listy navzájem o sebe opřené. Listy mají chránit plamen věčného ohně. U každého listu navíc stojí voják, každý má symbolizovat fázi boje o alžírskou nezávislost.

Djamaa Ketchaoua je památkou, která zaujme na první pohled. Totiž původně se jednalo o mešitu (postavena na začátku 17. století), která byla v polovině 19. století přestavěna Francouzi na katedrálu. Po francouzsko-alžírské válce se z katedrály stala opět mešita. Koneckonců, fotografie hovoří za vše.

GPS: 36°44'36.6"N 3°04'47.7"E

Text: Maxim Kucer

Foto: Pixabay.com, Wikipedia.org - Bachounda1, Algor95, Tripiit, Mac9, Poudou99, Mehnimalik, Ludovic