Zakarpatská oblast – od Aše až po Jasinu máme svoji domovinu

„Hlavním městem“ Zakarpatí je Užhorod. Město s více jak tisíciletou tradicí však na své návštěvníky působí dojmem, že své nejlepší roky má dávno za sebou. A něco pravdy na tom bude. Zatímco za první republiky Zakarpatí prospívalo, protože vláda vyčlenila velké množství peněz, byla zde práce a oblast vzkvétala, 45 let pod nadvládou Sovětského svazu udělalo své.

Od zbytku Ukrajiny je Zakarpatí odděleno pohořím Karpaty. Je proto takovou zapomenutou a tudíž i nejchudší částí země. Budete si tu připadat, že cestujete v čase alespoň o sto let dozadu. Jedeme po cestách, které jsou samá díra, okolo nás vidíme spíše jen starší lidi. Není divu – kvůli nedostatku práce a velmi nízkým mzdám mladí lidé ze Zakarpatí odcházejí.

Naši cestu začínáme v Užhorodu, kde se setkáváme s panem Ivanem Latkem, který je předsedou společnosti T. G. Masaryka. Mluví plynule česky a historii má v malíčku. Společnost T. G. Masaryka se snaží připomínat, co tu po Československu zůstalo. Pan Latko nás zve do své kanceláře a povídá nám o tom, co vše československé tu můžeme najít.

Věděli jste třeba, že za první republiky tu žilo na 35 tisíc Čechů a dnes je v Zakarpatí prý až na 900 tisíc rodin, které mají české kořeny? Architekti, inženýři a dělníci sem přijížděli stavět vodní přehrady, budovy či cesty. „Naší“ nejznámější stavbou v Užhorodu je budova pošty, kterou navrhl český architekt J. Gočár. I zdejší hasiči dodnes využívají původní zbrojnice.

V tomto československém období se zde také ukrajinské děti ve škole učily česky a slovensky. Museli však znát i maďarštinu, za války němčinu a poté ruštinu. Zakarpatí bylo kvůli své poloze poznamenáno směsicí mnoha kultur a národů. Když si v roce 1944 zdejší poslanci v Mukačevu odhlasovali připojení k Sovětskému svazu, stala se Podkarpatská Rus Zakarpatskou oblastí Ukrajiny.

Českých stop je na Zakarpatí opravdu hodně. Možná i díky tomu si tu připadáme vítaní a trochu jako doma. Co tu Čechoslováci před téměř sto lety vytvořili, to se tu uchovalo v nezměněné podobě. Zakarpatí proto působí trochu jako skanzen, kde se ale občas stále domluvíte i česky.

GPS: 48°37'18.0"N 22°18'26.7"E

Text a foto: Michal Hejl