ČR, Chlumín: sbohem slavná éro - VIDEO

Chlumín je typickou vesničkou, s životem, který do ní patří. Místní komentují všechno neobvyklé, co jen trochu naruší jejich vesnickou idylku plnou klidu, zurčení obecního potoka Černava, zpěvu ptactva a čerstvě také teplého jarního slunce. Pomalu se přesouvají z místa na místo a vytvářejí tak zábavný kontrast s rychle projíždějícími auty směrem na Prahu, Slaný nebo Mělník.

V kulise tří dominant – rokokového zámku, neobvyklého morového sloupu a kostela, většího než obě první jmenované pamětihodnosti žije bezmála 500 lidí. Kolem se rozprostírá úrodný kraj polabské roviny. 

Smutný pohled na kostel sv. Máří Magdaleny

Ke kostelu sv. Máří Magdaleny vedou čtyři brány. Před vánocemi se uvnitř konal koncert, který pořádala místní základní škola – při pohledu na havarijní stav kostela se už v dubnu tento počin může kolemjdoucím zdát trochu riskantní. Rozbitá okna, rozpraskané zdivo – všechno drží jen tak tak, jak se říká. Kostel v Chlumíně je poměrně velký, což svědčí o historickém významu obce.

O Chlumíně se psalo už ve 14. století. Později byl Chlumín známý tím, že mohl užívat hrdelního práva (v Mělnickém okrese, to bylo už kromě Chlumína jen jediné město - Mšeno). Poslední soud probíhal na Stínadlech a na vrchu Šibeník. Aby Chlumín nebyl spojován jen s někdy nefér hrou na spravedlnost, pořádalo město také nejrůznějších národní slavnosti. Před husitskými válkami byl Chlumín dokonce nejvíc zalidněným městem širokého okolí. Platilo se tam mýtné a lidé z okolních vesnic měli tu výsadu, že místo peněz mohli platit v naturáliích.

Do školy na zámek

Od pradávna stávala v Chlumíně tvrz, kterou v 17. století nahradil zámek s velkým hospodářstvím. A městečku kousek od Prahy, navíc strategicky položeném na obchodní cestě, se dařilo.

Když se na Chlumín zadíváte dnes, zaujme vás svou prostornou travnatou návsí, ale život je ten tam. Uprostřed zeleného prostranství trčí neobvyklý morový sloup, podobný tomu v Obříství. Ten spolu s kostelem sv. Máří Magdaleny nechala vystavět Anna Marie Toskánská. Sousoší svatých patronů, nebo chcete-li andělů strážných, nechala vytesat na památku zesnulých při smrtící morové epidemii roku 1729.

Rokokový zámek, stojící hned u silnice, který není nijak gigantický a spíš připomíná větší školu, chátrá podobně jako kostel. V 18. století také jako škola sloužil, takže jsme nebyli daleko od pravdy. Hospodářská stavení, která zámek obklopují a kolem kterých byl ten pravý chlumínský rej se rozpadají a pomalu, ale jistě upadají v zapomnění. Slavné éry Chlumína jsou nenávratně pryč, ale neznamená to, že nemá význam sem dneska jezdit. Ba naopak – polabská rovina je jako stvořená pro nenáročné cyklovýlety, ideální rozjezd v jarní sezoně.

Text/foto/video: Klára Svobodová