ČR, Lom Amerika

Kulisa přímo jako z pravého amerického westernu, to jsou bývalé vápencové lomy v Mořině u Karlštejna. Amerika, která přitahuje všechny turisty a trampy a kde se natáčel i slavný Limonádový Joe, ale zažila i podstatně horší časy. V 50. letech 20. století vyrubaly tento nádherný a obdivovaný kus země stovky politických vězňů. Amerika je dobře dostupná z hlavního města, jezdí sem i příměstská doprava, proto toto místo navštěvují nejvíce pražané. Poznávací značky na zde zaparkovaných autech ale pocházejí ze všech koutů republiky.

Za označením Amerika nehledejme žádnou divočinu, třebaže místní scenérie posloužily jako filmový interiér například ve známém filmu Limonádový Joe nebo Malá mořská víla. Není to tak dlouho, co zde Rusové natáčeli Fausta a nedaleký lom v Srbsku si zase zahrál ve filmu Zlatokopové z Arkansasu. Kámen se tady těžil pro kladenské hutě a ocelárny už od konce 19. století, jelikož lomů jsou v této oblasti desítky. Zdejší vápenec byl mimořádně kvalitní a využíval se zejména ve stavebnictví, v hutnictví a své uplatnění našel i v cukrovarnictví. Těžba se neustále zvyšovala a lom byl čím dál tím hlubší. Drolivé stěny hrozily sesuvem, který opravdu v roce 1963 nastal, ale k žádnému zranění naštěstí nedošlo. Přesto však báňský úřad těžbu zastavil. Amerika se toto místo jmenuje proto, že vápenec se u Karlštejna začal těžit takzvaným americkým způsobem. Ložisko se rozfáralo hlavní chodbou a z té se kopaly jednotlivé odbočky. Pak se vyrazily komíny, kterými se sypal materiál. Dole v chodbě byl kámen ručně roztloukán a nakládán do vozů. Komíny se postupem času rozšiřovaly a získaly tak tvar nálevky. Zde se kámen drtil a nakládal na soustavu dopravních vozíků. Ražba zde probíhala tak dlouho, až vzniklo toto unikátní dílo.

Krásné místo poblíž Prahy bylo vždy velkým lákadlem ke zkoumání, a samozřejmě také ke koupání. Protože se tu scházely pro tehdejší režim závadové skupiny jako byli trampové a nudisté, tak aktivity v lomu měly bedlivě pod dohledem příslušné orgány a přistiženému hrozila nemalá pokuta. Zákaz koupání se zdůvodňoval tím, že do vody je nebezpečný přístup a opravdu se zde přihodilo několik těžkých a i smrtelných úrazů. Štolu vedoucí k jezírku nechaly tehdejší státní orgány uzavřít a na dno sestupovalo drolící se stezkou v zadní části. Bylo tam natažené staré ocelové lano, ze kterého trčely drátky zapichující se do rukou. Když se o lokalitu začali zajímat i ochranáři Chráněné krajinné oblasti Český kras, byly provedeny dva odstřely přístupových cest, aby nedošlo ke vstupu nežádoucích návštěvníků. Jezírko je hluboké kolem 20 m a občas v něm můžeme zahlédnout potápeče, jež ho využívají k výcviku. Zdejší voda rozhodně není mrtvá, a i když se na dně válejí všemožné krámy, najdeme zde i několik druhů ryb a chráněné raky. Lom se v minulých letech stal cílem velkých podnikatelských plánů, žádný z nich naštěstí nebyl uskutečněn.

K tomuto místu se váže pověst o Hagenovi. Ten prý za 2. světové války dělal dozorce v nedalekém lomu Alkazar dělníkům, kteří tam stavěli podzemní továrnu. Když skončila válka tak Hagen unikl a schovával se po štolách v Českém krasu. Lidi, kteří do nich pak lezli, prý okrádal a některé měl i zabít. Pověst však doznala později změny. Její nejnovější podoba tvrdí, že Hagen po válce v jedné ze štol zemřel. Našel ho jakýsi trestanec uniknuvší v 50. letech do Českého krasu, oblékl si Hagenovu uniformu, vzal jeho zbraně a trampům od té doby škodí dodnes. Znát má všechny utajené štoly, o nichž nemá nikdo jiný ani tušení. Jednu dobu se také uvažovalo o vypuštění medvědů na dno lomu, čímž by se zamezilo koupání. Ovšem počet čtyřiceti těchto tvorů byl nereálný, už vzhledem k tomu, jak zuřivě si medvědi brání své rozsáhlé teritorium. V plánu bylo také zřízení přírodního koupaliště protějším Holém vrchu s tábořištěm a přírodním amfiteátrem. Z tohoto megalomanského plánu naštěstí sešlo, zcela stačí, jak ráz české krajiny narušila satelitní výstavba. V současnosti je lom stále obehnaný vyspraveným ocelovým lanem, ale jsou zde zřízeny vyhlídkové plošiny, odkud se nabízí překrásný výhled na lom a naučná stezka. Návštěvníci se tak z informačních tabulí například dozvědí, že Velká Amerika má kolem sebe osmnáct dalších lomů, částečně propojených chodbami, např. Kanada, Podkova, Modlitebna, Černý lom. Lokalita je také důležitá z hlediska paleontologického a ve štolách hnízdí početná kolonie netopýrů.

Text: Denisa Arvajová

Foto: Wikimedia Commons, ŠJů, č.2, č.3, Karelj, č.2, Prazak, Jitka Erbenová