www.infoglobe.cz » ČR, Ústí nad Labem – Střekov: symbol města - VIDEO
ČR, Ústí nad Labem – Střekov: symbol města - VIDEO
Publikováno: 18.3.2014
Vysoko na kopci nad Labem, jen krátce před tím, než nejdelší českou řeku začnou lidé nazývat po německy Elbe, stojí ozdoba průmyslového města Ústí nad Labem – hrad Střekov.
Hrad Střekov je oblíbeným místem turistů, ale také lidí žijících v Ústí. Právě ti často na Střekov podnikají krátké výlety spojené s dobrým obědem nebo kávou. Výšlap podnikají hlavně kvůli výhledu na České středohoří nebo Labe kroutícího se ve svém korytě a směřujícího neúprosně za české hranice dál do Německa.
Lucemburský chtěl hrad, ale neměl peníze
O hradu Střekov se hovoří také jako o nejromantičtějším českém hradu, i když termín nejromantičtější zřícenina by byl určitě přesnější. Ne náhodou byl tento hrad postaven nad řekou. Stejně jako dnes, tak i tehdy, hovoříme zhruba o roce 1319, kdy král Jan Lucemburský nechal Střekov postavit, se návštěvníci hradu či jeho obyvatelé dívali dolů na řeku. Dnes spíš proto, aby zabili čas a pro zábavu, a dřív, zcela jistě z povinnosti, aby nebyl zabit či okraden někdo z návštěvníků. Šlo tedy o hrad strážný, který měl především zajišťovat bezpečnost plavby po Labi a jakousi celní zónu. Symbolem města Ústí nad Labem se Střekov stal až mnohem později.
Zajímavé jsou samotné peripetie kolem stavby hradu. Nápad vystavět strážný hrad můžeme skutečně přiřknout Janu Lucemburskému. Ovšem k realizaci bylo třeba peněz, které Lucemburský neměl, nebo je šetřil na něco důležitějšího. Byl ale dost chytrý na to, že přiměl bohatého měšťana Peška z Veitmile, aby hrad vystavěl na vlastní náklady. Na oplátku mu zato daroval skálu, na které nyní Střekov stojí, pozemky, a navrch mu slíbil, že mu hrad daruje i dědičnými právy. Pešek souhlasil a na skále vystavěl tzv. Velké stavení. Dvoupatrová budova vysoko na Labem přestala Peška bavit už za rok, a tak ji prodal. Novými majiteli se stali Vartenberkové, kteří tam vydrželi bezmála celé století.
Střekov přestál staletí bez újmy
O rozšíření hradu o kapli se zasloužil Hanuš Glac, vlastník cínových dolů v Krupce. Posledními významnými vlastníky Střekova byli Lobkowiczové. Ti hrad vlastnili od roku 1563. Navzdory různým válkám a nepokojům nebyl Střekov nikdy výrazně poničen. Až na období sedmileté války, kdy byla poničena kaple Velkého stavení a po níž sláva Střekova padala strmě dolů. Hrad zůstal opuštěn až do počátku 19. století. S příchodem evropského romantismu byly na Střekově přistavěny některé hospodářské budovy a také dnešní restaurace Wagnerka s terasou.
Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, krátce ho vlastnil také Klub českých turistů. Po restituci, v roce 1992, byl vrácen zpátky rodu Lobkowiczů. A pivo Lobkowicz se na počest svých majitelů točí a hlavně pije v gotické restauraci Wagnerka i na střekovské terase. Snad i v závislosti na množství požitého alkoholu pak na Střekově straší. Hovoří se o duchu dcery hradního pána, která kvůli nešťastné lásce skokem ze skály skoncovala se životem. Její vysněným mužem byl chudý podkoní, se kterým ale nesměla být jejich láska naplněna. On zemřel v hladomorně a ona se prý dodnes na Střekově zjevuje, zvlášť za deštivých nocí, a šplhá nahoru na skalní útes.
Na Střekově straší
Dalším střekovským "strašidlem" je hudební skladatel Richard Wagner, který prý svérázným způsobem hledal na Střekově inspiraci. Procházel se prý za nocí zabalený do prostěradla okolo hradu tak dlouho, dokud nevznikla báseň – pozdější podklad pro libreto opery Tannhauser. Ostatně cedulka se jménem mistra, který na Střekově tvořil, visí nad zastřešeným schodištěm. Na povídačky o strašidlech se specializují noční prohlídky.
Litoměřice - další z měst, které si podobně jako Slaný říká královské. Bez urážky slánských si ale Litoměřice tento přívlastek zaslouží víc než Slaný. Možná taky proto, že patří k jednomu z nejstarších českých měst.
Nejoblíbenější jsou Drážďany o adventu, kdy sem jezdíme na proslulé trhy a také na nákupy do Primarku. Byla by ale škoda neprohlédnout si také historické centrum města, je to krásná a povznášející procházka, která bude nakonec určitě delší, než si naplánujete. Na mnoha místech se totiž nebudete moci vynadívat.
Famózní skalní komplex, labské esíčko, nedobytná sláva, outdoorová lákadla, výstava fotografií, cestovatelské přednášky, poučné a cestovatelské hry pro děti.
Děčín – to je spojení historie a přírodních krás Českého Švýcarska. O děčínském zámku jsme si povídali minulý týden. Dnes se budeme věnovat Děčínu samotnému, Růžové zahradě, která je součástí zámku a která nabízí dokonalé výhledy na město i nádhernou okolní přírodu.
Státní zámek Ploskovice, který má ve správě Národní památkový ústav, je dalším z lákadel Ústeckého kraje. Bílý jako sníh, střežený několika ukřičenými pávy a zasazen do zeleného zámeckého parku, by neměl turisty zklamat.
Kdo z vás byl někdy na zřícenině hradu Hazmburk, jistě zatoužil se tam vrátit. I my jsme se na stejné místo, které jsme navštívili v zimě, vypravili ještě jednou –tentokrát v horkém létě, v pravé turistické sezoně, a navíc s kamerou.
Libochovice potvrzují pravidlo o výjimečnosti a půvabu měst a vesniček na řece Ohři. Na první pohled působí trochu neurovnaně, když se ale člověk jen trochu víc rozhlédne kolem, rozhodně má co obdivovat - malebná zákoutí, staletí staré vzkazy na fasádách, místní faru, romantickou Ohři nebo přímost místních lidí.
Čedičový kopec podivného tvaru, který spolu s ostatními „velikány“ dává Českému středohoří jeho, u mnohých zatím neobjevený, půvab – Radobýl. A Kamýk, hradní zřícenina, která nabízí dokonalý výhled po kraji.
Dolní Poohří připravilo novou pivní stezku, která návštěvníky zavede do sedmnácti pivovarů v Čechách a Sasku. Kromě prohlídky a degustace budou na Krušnohorské pivní stezce připraveny přednášky a semináře, pivní muzeum nebo vlastnoruční vaření piva.
S rozpětím 26,5 m a výškou 16 m jde o největší pískovcovou skalní bránu v celé Evropě. Právě její majestátnost proslavila České Švýcarsko nejen u nás, ale i ve světě, proto když do našeho nejmladšího národního parku vyrazíte na výlet, určitě byste Pravčickou bránu neměli minout.
Pokud vyrazíte na výlet do národního parku České Švýcarsko, rozhodně byste neměli minout jednu z nejoblíbenějších částí – soutěsky řeky Kamenice nedaleko Hřenska, kde vás mimo jiné čeká plavba na lodičkách a spousta majestátních skalních útvarů.
Město Ústí nad Labem je tu pro cyklisty, turisty i jejich děti, aby je povzneslo, ohromilo i pobavilo. Přečtěte si, jak na to jde. Jste-li Ústečan a máte pocit, že v tomto městě vás nemá co překvapit, čtěte také. Nejspíš zjistíte, že i pro vás má město pár novinek, o nichž jste nevěděli.
Tak trochu tajemná krajina Českého středohoří nabízí nejednu zajímavost, kterou stojí za to navštívit. I my se do kraje po Milešovkou rádi vracíme, abychom přinesli něco nového do naší velké sbírky výletů, pozoruhodností a zajímavostí. Během dnešní částí této cesty navštívíme městečko Třebenice a zříceninu hrádku Košťálov.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.